dO_od

// Píše se rok 2022 a já po traumatických zkušenostech z tělocviku na základce (fajn, a na střední), kde všichni byli vyšší a těžší než já, konečně začínám mít oficiálně rád basket. Nebýt Posledního představení, asi bych se sem ale nikdy nedostal.

// McTiernan měl koncem osmdesátek zatraceně silné období, takže by mě asi nemělo tolik překvapovat, že po Predátorovi a Smrtonosné pasti zároveň natočil i druhou nejlepší filmovou clancyovku (Nejhorší obavy furt vedou). Hon má všechno správně, od atmosféry, přes zápletku, až po samotného Ryana, který vypadá i mluví přesně tak, jak jsem si drzého CIA analytika vždy představoval. Do toho na svou dobu parádní ponorkové manévry, Connery, jehož charisma nemá tvle obdob (byl by z něj dobrej Bond...), ale i zbytek známých a poloznámých tváří, co člověku dělají radost už jen tím, že tu jsou, a nakonec starý dobrý výprask Rusáků, no zkrátka další trefa do černého. 9/10 a Nejhorší obavy mám výš jen proto, že mě při nich mrazilo z toho, jak blízko realitě celou dobu byly.

// Tohle už bylo o poznání "ryanovštější". Válka proti drogám, politická konspirace, tajné operace a v centru toho všeho Ford, který mi v té roli furt přijde až příliš starý, tady to nicméně díky jeho povýšení dávalo aspoň trochu smysl. Noyce navíc tentokrát natočil výbornou sekvenci v Kolumbii, a dal konečně pořádný prostoru Jamesi Earlu Jonesovi, zase si to ale pokazil lehce přepálenou stopáží s asi pěti konci. Po nevýrazných Patriot Games ale pořád lehké vykoupení. 7/10