Sekyn

Občas by to chtělo moudrý klobouk, ale většinou si to hodnocení je potřeba trochu nechat projít hlavou. Otázka zněla, co mi v tomhle dílu tak nějak nesedí? Záporák dobře vymyšlený, efekty nebo spíš vizualizace velice koukatelné. Scénář obstojný a celkem smysluplný. I nějaké ty nové nápady se tu našly, které svět Ghostbusters celkem nenásilně obohatily. Tak co je tou pomyslnou pachutí na celkovém dojmu? Je třeba se na to celé kouknout poněkud obšírněji. Začnu od začátku: Když jsem byl ještě malý chlapec a koukal jsem na VHS na Krotitelé duchů (1), líbily se mi na tomhle filmu následující věci: film se snažil být strašidelný, až hororový. To celé dokresloval nejen vizuál, smysl pro kamerový záběr, ale hlavně soundtrack (nemyslím teď ten cool song, jenž se později stal hitem).  Jako dítě mě tento film svým způsobem děsil a to mě na něm bavilo ze všeho nejvíc. Je tu něco děsivého a jsou tu hrdinové, kteří se toho nebojí a přemůžou všechnu tu děsivou sílu pomocí vědy, odvahy a nasazení vlastních životů. A na co se tu díváme dnes? Na rodinný film, kde rodinka Spenglerových bez všech těhle vlastností podniká chytáním duchů, protože je to asi jakási rodinná tradice. Něco jako takový úžasňákovi. Prostě mají hasičárnu, prachatýho sponzora, zbraně a vybavení, kterému vlastně ani nerozumí. A tak si tu můžou jezdit po New Yourku na plný plyn, likvidovat ulice a ohrožovat všechny okolo, aby mohli chytat duchy, kteří ani nejsou děsivý. Jen si tu tak lítají a to se nesmí! Záporák přitom byl vymyšlený celkem děsivý, jen se mu tu dal malý prostor a jeho celková skáza  mohla poslat film úplně zásadnějším směrem. Mohla, ale neposlala. Místo toho tu máme rodinné drama a vzpomínání na staré dobré časy skupinky důchodců, kteří se tam objevili stejně jen proto, aby někdo nemohl říct, že mu tam chyběli. Jinak ani ti tu neměli co nabídnout a stali se tak pomalu zbytečnými postavami. Celý film se nás snaží přesvědčit, jak je hlavní záporák nebezpečný a pokud se dostane na svět, zničí ho. Jenže bitva s ním nakonec trvá jen deset minut. Do toho si celkem dává na čas a nechává postavy připravit si zbraně a vytrénovat maníka s IQ 15 v nadupanýho strážce ohně. Asi poseděl někde v kavárně u ledové kávy a nervózně koukal na hodinky, jestli už to tam v tý hasičárně je všechno připravené. No slibovaná říše ledu tu moc nebyla k mání. Naopak tu tentokrát scénáristé poslali k ledu film, který měl celkem slušně našlápnuto. Škoda.

Něco tak hroznýho se jen tak nevidí! Humor jsem zde našel tak možná 2x což vyvolalo v mých ústních koutcích lehké zaškubnutí v jinak zcela poker face prožití celého (chtěl jsem napsat filmu) ztraceného času. 105 minut, které mi už nikdo nikdy nevrátí! To bylo asi to nejtrapnější, co jsem kdy vůbec viděl. Ale snad mě ještě něco nemile překvapí. Člověk by se nechal přemluvit, aspoň za tu hrst rádoby vtipů, k jedné hvězdě, ale když se k tomu přičte, že to ta banda vymatlanců vlastně jen přetočila od rumunů? Že tam vlastně nikdo nic ani nevymyslel, ale jen to někde trapně obšlehl a obsadil tam tuhle hereckou elitu národa Českého......jasnej odpad! Nechápu, jak tohle mohlo vzniknout? To jako někdo viděl rumunskou verzi a řekl si: "tohle je pecka! A ještě lepší by to bylo, kdy tam hrál Prachař a Kotek........a nebo Ferro? To musíme taky natočit!" A všichni okolo včetně sponzorů zatleskali a řekli: "jooooo, peckooozní nápad. Nacpem do toho prachy!" A Kotek s Prachařem si řekli: " joooo, skvělej scénář, tam chci hrát! Ruším všechny dosavadní akce! Tohle je vrchol naší kariéry! Už Nemáme rádi Česko!" A my taky ne! Takže díky za další, hlubší zanevření na českou kinematografii! Teď si jdu vypláchnout oči i uši svědcenou vodou a snad budu připraven na další film.

Očekával jsem, že to nebude žádný zázrak, ale čekal jsem, že se aspoň pobavím, protože Waititi udělá humor i z jaderného výbuchu. Jenže pak přišla úvodní scéna a já byl ohromen. Napadlo mě, že jestli se takhle bude odvíjet i zbytek filmu, tak to bude super. A to byla právě ta chyba. Marvel kdysi vynikal naprostou vyvážeností prvků dramatu, humoru i akce. Jenže tohle byl naprostý filmový výsměch. Thor: Láska jako hrom je naprosto učebnicovým příkladem pro filmové školy, v kapitole "jak zabít drama" nebo také "jak udělat z filmu smaženici". Na konci zjistíte, že to bylo vlastně celé k ničemu. V ústech ucítíte pachuť humoru, který nebyl rozhodně na místě. Uznejte, když vám někdo líčí dojemný příběh, slza se vám téměř dere z pod víčka a najednou plácne rukama a řekne: "a teď se jdeme smát!" tak jste přinejlepším zmatení. Možná se opakuji, ale ten film měl opravdu potenciál a mohl to být nejlepší Thor ze všech. Jenže Waititi tohle prostě neumí. Celý to pohřbil do dětinského humoru, jemu vlastnímu. Byla to parodie na všemožné mytologie s neuvěřitelně nutnou drzostí všem divákům nacpat do hlav zase něco ze světa LGBT. Nevím, proč si někdo myslí, že chci poslouchat něco o tom, jak dva muži kameny mají spolu malé kameňátko!!