Jara.Cimrman.jr

"Detektiv Wagner? Promiňte, ale položte telefon a vraťte se k vyhledávacímu zařízení. Kdybych chtěl hrát s nějakým imbecilem, zavolal bych rovnou vám." Šachy jsou můj život - nejraději útočím na koni skokem přes věž přímo na královnu. Ovšem nabídku zahrát si telefonickou partii s ženskými mrtvolami bych určitě neodmítl stejně jako velmistr Sanderson. Mě to zkrátka bavilo, neboť asistence policistů Sedmana a Wagnera byla roztomilá a saunování s psycholožkou Kathy si kdykoli zopakuju. Takhle se zkrátka mají hrát šachy, což berte jako kvalifikovaný pohled člověka, který jen velmi matně tuší, proč není střelec při hře ozbrojen.

"Jean - Claude, chtěl jsem se zeptat. Mohl by ses mi podepsat?" Taková prosba by proslulého ukopávače hlav neměla v jeho rodné Belgii ničím překvapit, ale když ji pronese jeden z loupežníků na přepadené poště, tak to jistě není tradiční záležitost a není jediná. Pokud si totiž správně pamatuju, tak většina vandammeovek není plná jednání opatrovnického soudu, dvou úhlů pohledu na přepadení pošty či hlubokomyslných úvah unaveného svalovce. Nebylo to špatné, ale mé oko se v temném prostředí občas mizerně orientovalo mezi neznámými hereckými tvářemi a ani několik legrácek ve formě parodování svých legendárních kousků mne k filmovému orgasmu nepřivedlo.

"Co pan čestnej? Spis pěkně složenej? Barevně podtrhaný, jo? Záznamů je to plný, akorát tam chybí pachatel, že jo?" Tak hlášky mjr. Korejse i jeho arogance mi ve skutečném životě budou chybět. Ale ten způsob, jak se největší idioti dostávají na nejdůležitější posty, ten je vynikající. Takhle to skutečně funguje, takže zase není tak moc s podivem, že jsou Policejní prezidium i vedoucí posty obsazeny takovými Korejsy, kteří vymýšlejí nesmyslná lejstra, statistiky a nařízení, ze kterých se platfusákům topoří pendreky. Navíc se mi to marné hledání půl miliardy tvrdé české měny líbilo, i když mám jisté podezření, že Císař alias Procházka to v brazilských casinech nikdy neroztočil.

"Ty než se vysereš podle pravidel, tak on sejme dalšího člověka." To je sice tak trošku pravda, ale jinak je mjr. Vrána vynikající - nelže, nepodvádí, nekrade a prudí tím mjr. Korejse naprosto světově. Tentokrát navíc zabodovali kpt. Anděl vypuštěním chovného rybníka a mjr. Plíšek ukradením dítěte z pískoviště, takže já jsem si to vyšetřování zase užil.

"Takže spis bude sice odložen, hlavně že bude v řádném termínu dodán na Městské státní zastupitelství. To bude radosti." Pregnantní mjr. Vrána mne opět potěšil svými teoretickými znalostmi s nulovou praxí a šplhnul si u mne i odmlouváním mjr. Korejsovi, sklopením uší před mjr. Kozákem a zejména uplácením kolegů koblihami. I jinak mě to celkem bavilo, protože hledat vraha a nemít mrtvolu je vždycky zajímavé.

"Slepičková, hajnýho de facto jste nenašla vy, ale jeho čokl. Neměl by ten případ dělat on?" Tak detektiv Slepičková si v tomto případu svou hanlivou přezdívku Slepice naprosto zasloužila. Dokonce se vybarvila jako Zmrzlá slepice. Taky mě pobavila Frau Špiritus a znuděná hláška Only People mě dostala do kolen. Jinak bych si tentokrát policejní práci na místě činu dovolil označit za diletantskou, ohýbání trestního řádu za nepřiměřené a oddávajícího kněze, který není kněz, za cosi podivného mezi nebem a zemí.

"Opravdu chcete vyměnit tohle Prezidentské apartmá za celu předběžného zadržení?" Tak tady nám detektivové docela dlouho stříleli slepými, ale o to přeci nejde. Tentokrát se totiž musela řešit telenovela plná osobních vztahů a to mě hodně nebavilo. V případě Kájovy matky to bylo dokonce k popukání, protože ona přijelo inkognito, Káju ignorovala a dokonce se ho pokoušela setřást ze své stopy a najednou je všechno jinak? Tady scénárista upadl z jahody na hlavu a já se přiznám, že kdyby na mě čekal víc než jeden díl, tak už bych v sobě asi nenalezl sílu postavit se k Mordpartě čelem.

Země se neustále snaží dosáhnout rovnovážného stavu, kterého přitom dosáhnout nelze." Tak to byl poučný, fascinující a jedinečný pohled na fungování matičky Země. Jenže jsem si přitom připadal, jako na školní přednášce a to mi moc nevyhovovalo. Navíc se mi nelíbila hudba, občas jsem v těch barvičkách neviděl to, co jsem měl vidět a když mi při každé zmínce o smrku ukázali borovici, tak jsem se začal zabývat kacířskou myšlenkou, jestli mi nelžou i o něčem jiném. Nejsem totiž fyzik, chemik ani biolog, ale přesto najednou všechny ty bouřky, ohně a výbuchy sopek začaly dávat smysl. Tímto se omlouvám všem ostatním živočišným druhům za to, že jednou vyhynou kvůli "genialitě" člověka.

"Kolik lidí jsem zabil tím, že jsem tě nechal žít?" Hodně, ale jsou to jen nakreslení lidé, takže mi je to jedno. Já jsem prostě z druhé části nijak zvlášť nadšený nebyl, protože to střílelo, bouchalo, dýmilo, ale že by mě to nějak ohromilo, tak o tom by se dala vést obsáhlá debata v anarchistických kroužcích. Mě prostě trochu mrzí, že tentokrát jsem neobdržel žádné fórky, žádný nadhled, ale prostě prostě jenom velkou dávku akce. A ani Joker s Brunem mě nedokáží přesvědčit o tom, že někdo nechá Supermana nebo Batmana zemřít v době, kdy mu každý z nich vydělává spousty dolarů. A v takovém prostředí já nedokážu být napnutý, to si spíš občas zívnu.

"Vzrušuje se tím, že krade mužům drobné předměty a strká si je do konečníku, což ovšem není nebezpečné." Vítejte ve světě úchylů. Jeden podezřelý si strká do konečníku uříznuté varle, druhý si stolicí maluje kalhoty na hnědo a třetí je normální, úplně obyčejný německý pedofil. Tak to je přesně ten typ případu, na kterém bych chtěl stavět svou kariéru. Tentokrát je objektem vtipkování mjr. Plíšek, který nemá šetřit v ústavu, aby si ho tam nenechali, ani ve škole, aby si ho nespletli s pedofilem. Taky se mi líbil fórek s vysoko nastavenou laťkou, protože tu 2. série zatím rozhodně drží.