liborek_

Pozor! Varování: Nadlimitní úroveň nesoudnosti. Toxické pro intelekt i pro duši...

Tohle bude dlouhé... Na rovinu říkám, že jsem se na tento film těšil, protože D'Souza a jeho aktivity mě dlouhodobě fascinují. Považuju ho totiž za absolutně dokonalého demagoga a představitele post-faktické doby ve Foucaultově smyslu: "pravdou je to, co za pravdu uznám já". A tento film, jehož název je parafrází názvu Griffithova slavného němého filmu, je v tomto ohledu D'Souzovým majstrštykem; na několika místech zde opakuje v různých obměnách, že "je čas, říct si pravdu", přičemž vzápětí vyřkne krystalickou lež. Vezmu na sebe staňkovskou oběť a půjdu do detailů, abyste se už vy na tuto blbost dívat nemuseli...___ Film o Americe začíná sebevraždou Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Hitlera hraje svým legendárním způsobem Pavel Kříž. Co má Hitler společného s USA? Počkejte si... D'Souza dále pokračuje hranou reminiscencí na své dětství, kdy ho trápila otázka "Jak lze zabít národ?", a během listování v knihách o nacistickém Německu či římské říši jej napadá další otázka, která zvlášť zvídavé děti v Indii 70. let obvykle napadává: "Může se toto někdy stát Americe?" (sic!). Následuje osobní vyznání indického imigranta D'Souzy a výčet toho, co miluje na zemi, která ho v post-pubertálním období přijala, a z čeho má poslední dobou obrovské obavy. Střih: Levicoví radikálové + citace z Obamovy inaugurační řeči o "předělání Ameriky". Ano, tímto rozehřívacím manipulativním trikem D'Souza činí z minoritní militantní skupiny typického reprezentanta amerického liberalismu a progresivismu. Je potřeba nepřítel: Antifa. Kdo toto ohrožení zastaví? Donald J. Trump! Následujících 20 minut sledujeme sestřihy zpravodajských i zábavních pořadů, ve kterých je liberálními komentátory, herci a komiky (Oliver, Colbert aj.) nejprve vysmívána Trumpova kandidatura na prezidenta a posléze oplakáváno jeho vítězství, přičemž D'Souza si neskromně připisuje zásluhy o toto vítězství díky svému předchozímu filmu...___ Jenže, jak tvrdí D'Souza, toto vše už tady bylo: Už Lincoln byl v r. 1860 napadán, nazýván extrémistou a autoritářem a přesto "poprvé zachránil Ameriku". D'Souza v tomto okamžiku začíná kreslit rovnoběžky mezi prvním republikánským prezidentem a tím aktuálním, který prý má potenciál "zachránit Ameriku podruhé". Zkoumá výroky liberálních komentátorů, že Trump je rasista, xenofob, nacionalista a fašista, a hodlá prokázat, že tato "štvavá obvinění" byla využívána po generace k "pošpinění republikánů, konzervativců, křesťanů a vlastenců." Ptá se, jestli je skutečně volba Donalda Trumpa volbou Hitlera.___ A zde se už D'Souza naplno pouští do překrucování historie, vybírání třešniček, zamlčování nepříjemných skutečností a všech dalších faulů, na které si dokážete vzpomenout. Trumpa přirovnává ke Ghandímu, protože "se oba nazývali nacionalisty"; Hitler byl prý anti-korporativní "liberál", který se při plánování holocaustu inspiroval u amerických demokratů a zdůrazňuje, že rasismus demokratů byl dokonce moc tvrdý i na nacisty, kteří jej zmírnili... (rovnítko mezi jacksonovským demokratem a obamovským demokratem je pro něj absoluni maxima); poukazuje na 25-bodový program NSDAP a na izolovaných pojmech "státem řízená zdravotní péče/vzdělávání/bankovnictví/vyznání" dokazuje, že to je program levicový ve stylu Bernieho Sanderse (ignoruje přitom pasáže o "němectví", "soukmenovství" a Židech, ignoruje celek, ignoruje klasické politologické diskuze o zařazení nacismu v politickém spektru. Jsou to levičáci, basta!) ___ Základní premisou celého filmu je tvrzení, že Demokratická strana je stranou tyranie a otroctví (a to i dnes!), že levicoví demokraté jsou skuteční fašisté a že liberalismus je vlastně jen jiné slovo pro fašismus. Prokazuje to bizarními a z kontextu vytrženými tvrzeními, že "liberál" Hitler a "marxista" Lenin chodili do stejné hospody; že se F.D. Roosevelt obdivně vyjadřoval o Mussolinim; že Völkischer Beobachter srdečně Rooseveltovi gratuloval ke zvolení prezidentem; že Mengele po útěku do Jižní Ameriky jen zaměnil zabíjení dětí v koncentráku za zabíjení dětí na porodním sále ("potrat = liberální politika"); že Hitlerovi hnědokošiláči a Mussoliniho černokošiláči jsou jen kopiemi paramilitární organizace Demokratické strany zvané Ku Klux Klan; že americké otroctví, které zastavil veliký republikán Lincoln, bylo vrcholnou formou socialismu... A aby toho nebylo málo, D'Souza tvrdí, že poválečná Demokratická strana, poválečný liberalismus je vlastně jen pokračováním nacistické politiky v USA. A pozor! Nechybí ani Soros a jeho kolaborace s nacismem...___ Celá premisa a všechna tvrzení zároveň stojí na polopravdách a absolutním překrucování dějiných procesů v americké politice 20. století. Pravda sice je, že demokraté 19. století nebyla zrovna strana chvályhodná, ale D'Souza vehementně popírá dějinný vývoj i existenci tzv. prohození politických platforem a tvrdí, že dnešní demokraté (reprezentovaní Obamou, Clintonovými, Pelosi, Sandersem aj.) jsou naprosto stejní jako demokraté (a otrokáři) Andrewa Jacksona, Jamese Polka, Jamese Buchanana či (rasisty) Woodrowa Wilsona. Jako důkaz neexistence této proměny uvádí, že odpadlíci od jižanských demokratů (tzv. diexikraté) v Kongresu přešli do Republikánské strany jen ve 2 (!) případech. Princetonský profesor historie K.M. Kruse na Twitteru celkem jednoduše vyvrátil tuto lež precizně zdokladovaným vyjmenováním 30 dalších a uvedením četných D'Souzových dezinterpretací faktů na pravou míru... Stejně tak vyvrátil např. D'Souzovo popírání existence Nixonovy rasistické "Jižanské strategie" během jeho prezidentské kampaně v 60. letech atd (ZDE je přehled desítek dalších univerzitních historiků, kteří vyvracejí D'Souzovy výmysly). K tomu, že republikán Lincoln navzdory D'Souzovým paralelám s Trumpem ve skutečnosti posílil vliv federální vlády, zavedl vysoké daně a prosadil systém státního vzdělávání - čímž de facto ve své době uplatňoval dnešní (sociálně)demokratickou politiku (vždyť si dopisoval i s Marxem) - D'Souza mlčí; k tomu, že se vlivný republikánský senátor McCarthy nikdy netajil tím, že často u sebe mívá Mein Kampf, se D'Souza z pochopitelných důvodů nehlásí; o tom, že vlivný republikánský senátor Prescott Bush obchodoval s nacisty (a to i po Pearl Harboru), se D'Souza nezmiňuje...___ Film je prokládán rozhovory s různými lidmi. Odhlédnu od toho, že ty rozhovory jsou často nasnímány tak, že máte pocit, že se účastníci rozhovoru ve skutečnosti nikdy osobně nesetkali. Zaměřím se na rozhovor s historikem Robertem Paxtonem. D'Souza jeho odpovědi vědomě zasadil do jiného kontextu tak, že po zhlédnutí výsledku Paxton obvinil D'Souzu ze zneužití své osoby a z překrucování historie. Velmi výmluvnou je též diskuze s Richardem Spencerem, rasistickým nacionalistou a účastníkem toho bordelu v Charlottesville v r. 2017. D'Souza se snaží dokázat, že Spencer nemá s Trumpem vůbec nic společného, že je členem "jiného týmu", což se mu "podaří" v okamžiku, kdy Spencer na otázku po nejoblíbenějším prezidentovi odpoví: "Andrew Jackson." Zakladatel Demokratické strany, architekt indiánské genocidy a bezskrupolózní otrokář. Demokrat!!! Ano..! Přesně ten Andrew Jackson, jehož portrét si Donald Trump pověsil v Oválné pracovně hned první týden poté, co se nastěhoval do Bílého domu...___ Z čistě estetického hlediska film propadá rovněž. Nechybí pro D'Souzu typická absence vkusu; vše je přepálené, patetické... Směšné je i hudební intermezzo s D'Souzovou současnou manželkou Debbie (s tou, se kterou podváděl tu předchozí během konference o křesťanské morálce...). Herci jsou většinou nemožní a bez vedení (zde zaráží i absolutní nesoudnost Kříže, Vašuta a Dobrého, kteří se účastí na tomto filmu diskreditují). Komická nekozistence: Němce většinou hrají Češi mluvící němčinou se silným přízvukem, v části se Sophii Schollovou a vyslýchajícím gestapákem se pak mluví anglicky a opět se silným přízvukem... Pro sebe to interpretuju tak, že se D'Souza chce identifikovat se Schollovou (tj. silně věřící křesťankou, které režim zabránil svobodně se vyjádřit; D'Souza je fanatický evangelikál, který své uvěznění za finanční podvod interpretuje jako umlčování ze strany Obamovy administrativy. - Proto ty dlouhé záběry na krucifix, proto ta angličtina s přízvukem, proto ta zmínka o vlastním uvěznění..?). Nutno dodat, že D'Souza dostal od Trumpa milost (tuto skutečnost D'Souza ve filmu zamlčuje) a nelze se tedy na tento film nedívat zčásti jako na poděkování za tuto skutečnost...___ Tento film není jen blbost, jak jsem zmínil na začátku. Tento film je skutečně zlo, jak to trefně poznamenal Silentname. Je to extrémní nacionalisticko-evangelikálská republikánská propaganda, která bohužel nachází své nadšené příznivce a pomáhá udržovat Trumpovský proud v současné Americe (založený na lži a nenávisti) stále silný. Rozporu v hodnocení kritiků (0%) a uživatelů (89%) na Rotten Tomatoes se můžeme smát, ale fakt, že pravděpodobnost Trumpova znovuzvolení v roce 2020 je dnes velmi vysoká, by nás měl varovat před účinností takovéto propagandy. A před prodloužením dějinného období, kterému se říká post-faktické.

Ve chvílích, kdy píši tyto řádky, zbývá do prezidentských voleb v USA pět dní. Favoritkou je demokratická kandidátka Hillary Rodham Clinton (např. NY Times právě teď vyčísluje její šance na vítězství s pravděpodobností 86%), soupeřem jí je milionářský synek Donald Trump a předvolební atmosféra se dá popsat slovem "úchylná"... Trumpa ponechme stranou, neboť toho se tento film netýká, a zaměřme se na MONSTRUM...___ Hillary Clinton není v USA příliš oblíbená, mnoha lidmi je dokonce nenáviděná! A šampiónem v této nenávisti je Dinesh D'Souza - evangelikálský fanatik, reaganovec, autor mnoha špatných knih a několika filmů, muž s nespornými schopnostmi a nadprůměrným intelektem, ale také s velmi diskutabilními povahovými vlastnostmi a vysokým potenciálem k pokrytectví. Tento muž byl před časem odsouzen za podvod v souvislosti s financováním volební kampaně své republikánské kámošky. Toto nezmiňuji kvůli nějaké škodolibé radosti, zmiňuji to proto, že D'Souza sám z této epizody učinil základní kostru tohoto svého filmu. Ne, důvodem není sebereflexe... D'Souza potlačil skutečné důvody svého odsouzení, věznění a nucené psychiatrické terapie a vytvořil ze svého případu politický proces (!), v němž prý byl odsouzen za uvedení kritického filmu o prezidentu Obamovi...___ Ve vězení (obklopen násilníky a vrahy) došel D'Souza k poznání "faktu", že původcem veškerého zla v USA byla a je Demokratická strana! A po úvodní amatérské inscenaci D'Souzova uvěznění se pak naplno rozjede neskutečně manipulativní demagogický mix částečně hraného pseudohistorického dokumentu, pomateného eseje a konspiračních teorií, jehož hlavní premisou je následující: Vše spojeno s Demokratickou stranou je čiré zlo, vše spojeno s Republikánskou stranou je čiré dobro; demokraté vždy byli a jsou rasističtí pokrytci, zkorumpovaní podvodníci, amorální svině a sexuální predátoři, republikáni naproti tomu vždy oplývali takřka svatostí a reprezentovali americký heroismus; jižanské otrokářství Demokratické strany stálo proti severskému abolicionismu republikánů (válka Severu proti Jihu byla vlastně válkou republikánů proti demokratům). To si nevymýšlím! Tahle stupidní nerealistická polarita je skutečně základním narativem filmu...___ Zákeřnost a manipulativnost tohoto filmu spočívá v tom, že D'Souza má v mnohém pravdu. Jenže tu úmyslně deformuje podle potřeby narativu, dezinterpretuje ji, vytrhává z kontextu, mnohé zamlčuje a sem tam přidá vyloženou lež. Tak např. velký prostor věnuje faktickému zakladateli Demokratické strany, 7. prezidentu Andrew Jacksonovi, jenž se opravdu podílel na vyvražďování indiánů a jako otrokář byl zastánce otrokářství. Ale jím páchané sexuální vykořisťování otrokyň, jak to D'Souza ve filmu barvitě inscenuje, je dle vyjádření historiků vylhané, a - což je pikantnější - politické názory tohoto prezidenta i celé jeho strany byly paradoxně velice blízké současným názorům pravičáka D'Souzy: Jacksonovští demokraté spatřovali v centralistické vládě nepřítele lidu a ohrožení lidské svobody, nevěřili na vládní intervence, odmítali jakoukoli roli státu ve věcech sociálních a lidskoprávních. Toto vše D'Souza zamlčuje, protože by mu to zničilo narativ, případně by musel zapřít sám sebe. Vskutku, Dinesh zamlčuje, že jacksonovští demokraté byli na ekonomiku orientovaní dravci s odporem k větší roli státu. Zní to povědomě? Ano! Ve skutečnosti jsou jacksonovští demokraté politicky mnohem bližší dnešním republikánům, což je důsledkem historických procesů ve 20. století, během nichž si demokraté a republikáni doslova prohodili politické platformy. Začalo to za vlády F.D. Roosevelta, mocně k tomu přispěl rozkol Demokratické strany v r. 1948, kdy bílí jižané ("dixiekraté") nejprve zformovali vnitřní opozici, aby následně houfně přešli k republikánům, a rozhodný úder tomu dalo hnutí za lidská práva v 60. letech a oportunistická "jižanská strategie" Republikánské strany navrhnutá R. Nixonem a B. Goldwaterem k nalákání bílého jižanského voliče na populistická a rasistická hesla... D'Souza tento přesun vehementně popírá, důrazně ho nazývá lží, přičemž ignoruje fakta a nenamáhá se ani s nějakým vyvracením nepříjemné pravdy. Podle D'Souzy je mezi jacksonovskými demokraty a clintonovsko-obamovskými demokraty rovnítko; šmitec, žádný historický vývoj nebo přesun nikdy nenastal.___ Příkladů D'Souzovy nečestnosti v tomto filmu je mnoho, proto jen namátkově: 1. Říká o demokratu Woodrow Wilsonovi, že byl rasista a zastánce segregace. To je sice pravda, ale D'Souza zamlčuje, že jeho předchůdce (a protikandidát) republikán Theodore Roosvelt byl v tomto naprosto stejný! (A Teddy navíc ostře vystupoval proti soukromému vlastnictví, což je neskutečně vtipné...) 2. Odsuzuje demokratku Hillary Clinton za oslavná slova na adresu bojovnice za ženská práva Margaret Sanger, která je dnes kritizována za propagaci eugeniky, ale zamlčuje, že eugeniku ve své době propagovala spousta republikánů včetně zmiňovaného Theodora Roosevelta a že eugenika není to, co na Sanger Clinton obdivuje... 3. Obviňuje demokratické prezidenty ze sexuálních skandálů, ale zamlčuje sexuální skandál republikána Warrena Hardinga, jehož server Politico označil za "nejnadrženějšího amerického prezidenta". 4. Poukazuje na korupční skandály demokratických prezidentů, ale mlčí o korupčních skandálech republikánů Benjamina Harrisona, Calvina Coolidge, Ulyssese Granta, Richarda Nixona... Atd. atd. atd. D'Souza se zkrátka důsledně drží linie "Demokrati = ZLO", "Republikání = DOBRO"; za každou cenu vytahuje na jedny jen špínu a u druhých ji zamlčuje; u jedněch mlčí o pozitivních činech, u druhých o negativních.___ Druhá půlka filmu je věnována především samotné Hillary. D'Souza nás provází jejími studentskými léty, setkáním s "odporným komunistou a zlodějem" Saulem Alinskim, fabulujue, že od začátku bylo jejím cílem prezidentství a monstrózní krádež Ameriky. Za tímto účelem prý sbalila děvkaře Billa, kterým by mohla snadno manipulovat a který jí měl (svým prezidentstvím?) umést cestu do Oválné pracovny. D'Souza vytahuje na světlo všechny domnělé i skutečné skandály Clintonových, opakuje evergreeny současné kampaně (emaily, Benghází, Clinton Foundation) a důrazně varuje před tímto ženským monstrem.___ Volby jsou za dveřmi a smysl tohoto fantasmagorického filmu je jasný. D'Souza jako odsouzený zločinec nesmí volit, přičemž volit rozhodně chce, jelikož k smrti nenávidí Obamu a Clintonovou a úpěnlivě touží po návratu reaganovské éry. Volí tímto filmem a doufá, že jím oklame spoustu váhavých voličů, kteří to nakonec hodí Trumpovi; doufá, že utvrdí "fuck you" voliče v jejich frustraci a pomůže roznést "blbou náladu", která do Oválné pracovny konečně zase dostane republikána. Jakéhokoliv! D'Souzův film je z hlediska argumentační úrovně a filmařského vkusu, jako kdyby ho natočila nějaká podivná kombinace Miloše Zemana, Jiřího Ovčáčka, Petra Robejška a Filipa Renče. Je to typický produkt exponenta post-pravdivé společnosti, jemuž jde jen o maximální účinek v bezskrupulózním boji o voliče, bez ohledu na faktickou přesnost a s maximálním důrazem na podráždění nacionalistických senzorů. Odpad, nic víc...

Nutné uvedení do kontextu: Dinesh D'Souza je někdejší poradce Ronalda Reagana, křesťanský fanatik, světový šampión ve slabosti argumentace, miláček televize Fox News a soudem usvědčený lhář & podvodník. Pokud jste četli např. jeho (i v češtině vydanou) naprosto příšernou knihu Život po smrti: Důkazy, můžete v souvislosti s filmem America očekávat naprosto stejný přístup. Pokud nečetli (ani jste neviděli žádnou z jeho výživných náboženských debat s Michaelem Shermerem nebo Christopherem Hitchensem), zde je velice stručný nástin D'Souzovy metody: Důsledná a agresivní (až militantní) polarizace MY vs. ONI; zahlcování čtenáře nejrůznějšími (skoro až nahodilými) vědeckými poznatky a myšlenkami vytrženými z kontextu, které pak "úspěšně" vyvrací či naopak začleňuje do své konstrukce; patos; arogance & ostentativní nadřazenost; časté sugestivní/lživé konstatování, že bylo právě něco definitivně "dokázáno" či naopak "vyvráceno"; argumentační twisty typu "budu dokazovat existenci posmrtného života výhradně vědeckými nástroji" -> "tím největším důkazem posmrtného života je vzkříšení Ježíše Krista"... apod.__ S tímto filmem je to velice podobné. D'Souza nechal ve svém filmu mluvit veličiny amerického levicového proudu (Noam Chomsky, Howard Zinn, Michael Moore aj.) čímž buduje iluzi, že půlku svého filmu věnuje svým oponentům (iluze objektivity). Na základě jejich slov vymezuje pět obvinění Ameriky, která hodlá vyvrátit (tj. Amerika: 1. Byla založena na dobývání a genocidě původních obyvatel; 2. Je rasistická a své bohatství založila na zotročení černochů; 3. Těží z toho, že ukradla Mexiku kus země; 4. Je imperialistická a napadá cizí země; 5. Převládá v ní bezohledný kapitalistický systém, který ubližuje chudým). Jeho cílem v tomto filmu je napravit podle něj falešný "narativ americké hanby", který se prý táhne od vydání Zinnovy (=komunista) stěžejní knihy o dějinách Ameriky a byl poháněn politickými aktivitami amerického sociálního demokrata (=komunisty) Saula Alinskeho. Co je ale výsledkem této snahy? Argumenty jako: historii píší vítězové, genocida je definovaná úmyslem; existovali i bílí otroci; někteří svobodní černoši taky vlastnili otroky; vše špatné, co je Americe přisuzováno, není výlučně americké specifikum, ale dělo a děje se to i jinde; Mexičani utíkají do USA, ne Američani do Mexika; válka ve Vietnamu byla správná, protože Amerika chtěla uchránit jihovietnamce od komunismu; Amerika po WWII znovu-vybudovala Německo i Japonsko a dnes krmí Iráčany a Afghánce potravinovou pomocí; hamburger udělaný doma je dražší než koupený v Mekáči...atd. D'Souza ale hlavně zamlčuje, přechází bez povšimnutí, manipuluje...__ Nemá asi smysl podrobně rozebírat logiku jeho argumentů. Zejména když ke konci filmu pochopíte, že celé je to vlastně jen útok na Baracka Obamu (na jeho vnitřní politiku, např. Obamacare; na jeho slabost v mezinárodní politice, tj. málo bombarduje; a vůbec na Obamu jako člověka), volání po návratu éry Ronalda Reagana a také urputná sebeobhajoba po prohraném soudním sporu, v němž byl D'Souza odsouzen za finanční podvody při podpoře volební kampaně protikandidátky Hillary Clintonové v senátních volbách (čímž D'Souza implikuje, že Obama zavírá své kritiky do vězení). Soudce, který D'Souzovi dal podmínku (strávil ale také nějaký čas v nápravném zařízení) a veřejně prospěšné práce (učit angličtinu imigranty), nařídil také psychoterapii, protože "psychologické posudky naznačily, že přestože je pan D'Souza vysoce inteligentní, projevuje pozoruhodně malé pochopení důsledků svého chování; chybí mu sebereflexe, vnímavost, a má sklony vidět své jednání v přehnaně pozitivním světle. (...) Je arogantní a netolerantní k názorům druhých..." (Ve světle jeho častých mediálních komentářů na nejrůznější témata je to trefné hodnocení...). No tak si to přeberte, jak chcete - ale, pokud chcete dokument o USA s argumentací na úrovni, raději se mrkněte na Neznámé dějiny Spojených států Olivera Stonea. Podle mě je D'Souzův film chorým demagogickým propagandistickým odpadem (přesně tak, jako jeho knihy) a dá se očekávat, že jeho připravované budoucí projekty (např. Stealing America) budou ještě explicitnější a patologičtější snahou o pomstu za ono odsouzení...

Nějak jsem ty "nekorektnosti", "improvizace" a "nadčasovosti" za celých 26 minut nenašel. Jen namachrovanej primitivismus a ubohost. Akční leták Lidlu je vtipnější než toto...

Tohle má k realitě asi tak daleko jako fotbalový tým Vanuatu do finále mistrovství světa...

Zlo! Naprosté televizní zlo, které je dnem lidové zábavy poslušných. Těch, jimž duše krvácí žalem po vkusu a kteří si přitom bláhově myslí, že ta jejich frustrace pramení ze staré oprýskané kuchyňské linky, na jejíž výměnu není dost peněz...

Nikdy jsem neměl potřebu Troškovy filmy komentovat; snad z obavy, že to bude vnímáno jako povýšené mudrování nebo pouhé hloupé snobství. Nicméně dnes si neodpustím krátkou poznámku: Herce, kteří se zde objevili, dokážu pochopit (přátelství s režisérem, prostá snaha živit rodinu či milenky apod.), ale ani flogiston pochopení nedokážu v sobě najít pro Trošku, který, dle mého laického pohledu, naprosto postrádá soudnost. Netroufám si posoudit, nakolik je DoJH horší nebo lepší než jeho jiné filmy z posledních 15 let, na to by asi byla potřeba velmi jemná stupnice, avšak celkové hodnocení tohoto "filmu" hodně vychází z kumulativního znechucení z celkového díla tohoto "lidového" umělce - nenacházím naprosto nic, co by zasloužilo aspoň náznak uznání nebo pochvaly.__ Dodatek: Je pozoruhodné, jak se zuby nehty drží české kotliny onen mýtus o lidovosti režiséra Trošky. Na jeho filmy se do kina vůbec nechodí a jsou to vlastně divácké propadáky. Že se jako kolovrátek hrají neustále v TV (=TV Nova)? Oh.. come on...

Normálně by byla škoda slov, komentovat tak příšerně slabý film, kdyby jej média i sama produkce nepasovali do role jakéhosi iniciátora porevoluční diskuze o padesátých letech (jako kdyby tady filmy s tímto tématem nikdy nevznikly...). Jan Přeučil na předpremiéře řekl: "..podstatné je, že se po dvaceti letech podařilo tímto způsobem ukázat hrůznost té doby...," jenže tímto se pouze podařilo potvrdit, že k natočení dobrého filmu nestačí jen nadšení a dobrý úmysl. Klíček hromadí nesnesitelnou kupu klišé - jak v zobrazení milostné dvojice (on floutek, kterému jde jen o to jedno, ona naivní kráska s hysterickými sklony), tak v popisu bachařů a vyšetřovatelů hradišťské věznice. Všechny postavy a situace jsou příliš schematické a v mnoha případech přímo směšné. Vlastně už hlavní dějová zápletka filmu mi přišla hloupá, příp. přinejmenším nedomyšlená - ať si režisér filosofuje o pojmu "bezčasí" jak chce, rozhodně ho se scénáristou nedomyslel (mimochodem ta už od první minuty předvídatelná pointa je docela srandovní časový paradox). Samostatnou kapitolou jsou herecké výkony hlavních postav. Tomáš Šulaj patří mezi nejpopulárnější herce Slováckého divadla, ale tady předvedl přímo katastrofální výkon a nevěřil jsem mu ani to, že se chce se svojí holkou vyspat... Pozitivně se dá mluvit jen o už zmíněném Přeučilovi a Norbertu Lichém. Klíček není thrillerem a už vůbec ne hororem, je to jen nepovedený prvoplánový pokus o (televizní?) film, který chce jen těžit z děsivého prostředí hradišťské veznice. V tom filmu nefunguje vůbec nic (nulové napětí, nulová zápletka, nulové vyvrcholení a nulová vypovídací hodnota) a navíc mi bylo dost trapně, když v řadě za mnou seděla asi třicítka bývalých politických vězňů, kteří si tím vězením prošli... Fakt by mě zajímalo, jakým způsobem se na tom filmu podíleli kromě toho, že zapózovali před památníkem a řekli jednu větu... Žádná jiná spolupráce není vidět. Jestli snad chtěli tvůrci otevřít nějakou debatu nebo tak něco, tak se jim podařilo jenom to, že je odteď může Grebeníček zesměšňovat poukazem na tento hloupý film... Ještěže tady máme filmy jako Kousek nebe nebo Bumerang...

Úchylná snaha autorů "nejúžasnějších videí" o poškádlení těch nejdivočejších pudů člověka vidět smůlu a utrpení druhých byla právě přivedena k dokonalosti... V rychlém sledu na sebe navazují absolutně nesouvislé případy, jejichž uváděním se zřejmě sleduje jeden jediný cíl - aby divák nad "hrůzostrašnými" okamžiky co nejvíc vzdychal, "litoval" oběti, případně se škodolibě usmál, jak je ten který aktér blbej.. Debilitu této série umocňují mnohokráte opakované a zpomalené záběry s úděsným komentářem, který má ještě tu drzost nazývat viděné "tím nejúžasnějším"... Tohle je vážně vrcholná ukázka zoufalosti a neschopnosti televizí, které už neví, jak by znuděné televizní konzumenty udržely u obrazovek. Fuj... opravdu reality show, jak má být..:-/