GlamourCat

Všichni jsou fajn! Strašidla jsou, ale i lidé jsou! Chce to takovou zlatou střední cestu, aby se neurazilo ani strašidlo, ani člověk. Je moc co učit se od lidí. Avokádo je fajn, Vlad je fajn, pití krve je fajn, facebook je fajn, gilotina je fajn! Lidi, všechno je fajn!!

Vůbec to nedokážou udělat atraktivní. Přitom proti pohádkám z padesátých let, které byly tedy na pohled NĚJAKÉ, mají dneska filmaři úžasné možnosti. Na jaře už si ani nikdo nevzpomene, že to vůbec viděl. Neumí udělat ani "pokušení" pořádné, aby opravdu vzbudilo nějakou emoci. Ani čaroděj není strašidelný, nic. Atraktivita pohádky nula. A to ještě to poselství, že "knížky jsou dobré, ale občas někoho zabít je nutné."

A to je jasné, že když mají král s královnou dvanáct dcer - princezen, že to bude takový turecký harém. Všechny budou stejné a klidně udělají něco, co by se "jejich manželům asi nelíbilo", protože to je legrační. Princezny v kožených šortkách. K tomu netřeba nic dodat.

Už jedna taková pohádka o princezně, co jí naroste frňák existuje. A lepší. Vůbec to nebylo nápadité, logické, ani vtipné, ani vizuálně zajímavé. Otrava. A ještě tací nesympatičtí herci, ten Ján Dobrík, ten se mi teda vůbec nelíbí.

Je hodně nefér takhle parazitovat na cizím umění, na cizí slávě a případně cizí genialitě. Vezmu nějaké klasické dílo, najdu v něm ďábelský odkaz a můžu vydat knížku a natočit film. A když to tam ani není, tak si to tam vymyslím. Vadilo mi na tom filmu skoro všechno: obsazení, to, že všechno o čem se mluví, se nám musí připomenout a znovu ukázat, jako bychom si nepamatovali co se řeklo před čtvrt hodinou. Film úplně beze smyslu.

Jen ten "dovolený" humor. To znamená jakoby odvážný, ale jen v rámci toho, co se všeobecně říkat může. Namísto toho, aby se proti této propagandě takovým způsobem bojovalo, je propaganda ve "vtipném" obalu. Takže, děláme si legraci ze zdravého jídla, z muslimů, z porodů doma atd atd. To jsou dovolená témata a veřejnost je zesměšňovat může. Srabi.

Žel se musím připojit tady k odpadu, depresivnější "vtipný" seriál už jsem dlouho neviděla, zoufalý! A se smutnými, unavenými herci.

Umím si představit hodně lepších babic, které by to vystřihly s větším šmrncem než Meryl Streep, která byla úplně přesně jen taková, jak jsem čekala už podle plakátu. Až smutně předpovídatelná. A kromě jejího chladného hraní mi mírný diskomfort způsoboval fakt, že film se snažil vsunout myšlenku, že je DOBRÉ stát si urputně za svým (za nějakým svým "snem"), přestože tím sebe zesměšňujeme a docela sobecky otravujeme a zraňujeme svoje okolí. Ona přeci nebyla blázen, který by pravdu nesnesl! Alespoň jsem tedy nikdy neslyšela, že syfilis se dá přežít jedině v případě, že vám všichni lžou... Nakonec pravdu vlastně měl ten "zlý" novinář když řekl, že je to pošahaná ženská, které by někdo pravdu měl říct. Film byl taková oslava sebeklamu. Ale líbil se mi ten židovský malý pianista.

Nereálné, nevystihující. Dnes je móda skromnosti (říct v televizi, že chtějí jen muže, co jim kupují dárečky??) a hlavně sportovního správňáctví. Celé je to hloupé, přikrášlené a zjevně napsané od člověka, co neměl šanci do toho proniknout. Prostě marnost.

To má být nějaký dr. House na slovenský způsob? Od první minuty je to nepříjemné, nemravné a hlavně strašně moc ohrané. Navíc blbeček Maštalír není ani maličko, ale ani vzdáleně sexy. A když je to celé o tom, že je to sarkastický, ale sexy a inteligentní doktor, tak to ztrácí význam. Ani charismatický není, jako někdy umí být Hugh Laurie. Všetko zle.