Ainy

:-))

Pamatujte si, když už budete někoho probouzet z mrtvých, tak jedině s láskou! Jinak se vám to může pěkně vymstít a zombíci vás budou chtít spapat! Pro mě docela nepředstavitelné, že bych drbkala za uchem svého z hrobu vykopaného a znovu oživeného psa a nechala se od něj olizovat. Tim Burton si s tím ale docela vyhrál a už podle jména psa a jeho lidských páníčků lze snadno odhadnout, odkud čerpal inspiraci. Sympatický horůrek s vynikajícím hudebním doprovodem.

Když pominu, že netvor nevypadal jako netvor, ale jako snědší bratr Aslana, tak jsem vcelku ráda alespoň za ty dary, kdy se zhruba drželi základní dějové linky známé klasiky o panně a netvorovi. Neměla jsem s upraveným příběhem větší problém. Výprava se v globálu povedla a podle akčního závěru si říkám, že tohle asi úplně nebude pro dětské publikum. Konec ovšem zcela pozměnil veškerá očekávání a mé uspokojení z příjemně stráveného, pohádkového večera bylo tatam. Těšila jsem se na drama lásky, která měla postupem času vyklíčit. Těšila jsem se na Bellin útěk zpět do hradu, aby zachránila netvorův život, který po ní steskem umíral ... Jaké bylo mé zklamání. Nic z toho a to je škoda.

No, zvažuju, jak tohle ohodnotit, protože fakt nevím. Přečetla jsem si nejdřív komentáře kulyka i verbala a poprskala jsem si monitor kouskem žemle. Takže to zkusím nějak zplichtit. První polovina filmu byla trochu zvláštní. Vyprávěný příběh jedné siroty mi nijak zvlášť nesouvisel s úplným začátkem. To jsem si říkala "tyjo, půlka filmu v háji a ještě jsme nevyzkoušeli kouzelné housle". Smutný osud nalezence byl sice vyprávěn poutavě, ale už by se to mohlo někam posunout. Samozřejmě, že mi to všechno mohlo dojít dřív a nějakou dobu jsem už jisté věci tušila, bylo ale zajímavé sledovat, jak se tvůrci s celým začarovaným a začasovaným kruhem poperou. Ten přeblafnutý hadův ocas (jak píše kulyk) byl humáč, teda.

Nebýt toho šíleného konce se skafandrem, tak by to byla čistá pětihvězda. IronMan mě skutečně až rozkuckal smíchy. Na druhou stranu klobouk dolů před Mattovým hereckým uměním. Nejdříve zjištění, že jsi zhruba 400 milionů kilometrů úplně sám samotinký od své oblíbené lavičky v parku, pak se s tím vším nějak poprat a za další hlavně se nevzdat a bojovat. Jen aby z tebe místo prvního kolonizátora Marsu nebyla první mrtvola Marsu. Líbilo se mi to závěrečné dojetí. Takové scény mají můj obdiv. Dokážu se představit na jeho místě a pokud by mě už dávno nezavál rudý písek, psychicky bych se hroutila taky. Potěšilo mě obsazení Seana Beana do vedlejší role. Při narážkách na Pána prstenů jsem čekala nějakou hlášku i od něj. Pěkné to bylo. Napínavé i vtipné. Jenom by kapitánka Lewisová mohla mít kapku jiný hudební vkus. Nic proti disko oldies, ale poslouchat to cca 600 solárních dní ... ?

Vinovi byla tahle role ušita na míru brilantní rukou režisérského ševce Davida Twohy. Musím pochválit opravdu velmi impozantní prostředí cizích planet. Určitě nejpůsobivější se pro mě stala jedna z nich s příznačným názvem Krematorium. Moc pěkná role byl element vzduchu. Jen si říkám jaká škoda, že nedostala více prostoru, ale to každý vnímáme různě. Cítím se tak trochu nenasytně. Často se stává, že dvojky, trojky plus další pokračování divácky úspěšných "jedniček" propadávají, ale ne akčností a tempem nabitý Riddick. Tady prostě nemám dost a chci další díly. Rokem 2013 to přece nemůže končit :-)

Tak tohle byla mimořádně kvalitní, animovaná jednohubka mezi Černočernou tmou a Kronikou temna. Riddicka začínám pro sebe objevovat teprve teď a jsem nadšená. Efektní fantazie, doprovázena temnou hudbou. Ta byla ale hodně dobrá! Trochu se mi do toho nechtělo. Připomínalo mi to anime, ale nelituji, naopak. Tu půlhoďku jsem si jednoznačně užila.

O mně je známo, že se nerada lekám a tady o lekačky a strachycvakání u zadinky nebyla nouze! Sexy zabiják Vin alias Riddick byl k sežrání. Tušila jsem samozřejmě, že jako hlavní hrdina prostě nemůže skončit na jídelním lístku zdejších temných predátorů a tak jsem se bála jen o ty okolo. Zajímavé, že byla všude taková černočerná tma, vždyť přece nebe plné hvězd nějaké to světlo vydávat musí. No ale dobře, no. Napínavá jízda od začátku do konce, atmoška dusná tak, že by se dala krájet a svižně děsivá hudba jako závdavek. Pálím plný počet.

Dala bych tomu klidně i pět hvězd, ale neseděli mi tam až fakt moc kladní Autoboti, resp. jejich hlavní lídr. Ten se vyjadřoval jak paní učitelka ve třídě plné prvňáčků, takový kapitán Amerika. Taky mu samozřejmě dali kastli v národních barvách. Bavili mě jeho kolegové, kteří sice nedostali tolik prostoru ke komunikaci, ale byla s nimi větší sranda. Trochu mě mátlo přesvědčení těch hodných, že nemůžou ubližovat lidem a přitom jim nevadilo mydlit se s těmi zlými mezi mrakodrapy, v hustě osídleném městě! Všude lítaly kusy zdí, skla, asfaltu, prefabrikovaného panelu, prolétávalo se skrz domy ... kolik lidí muselo zařvat, si ani netroufám odhadnout. Každopádně jsem se nenudila. Ocenila bych i jiné obsazení hlavních rolí. Pro mě příliš nesourodá dvojice Shia a Megan. No, doufám ale, že někdy uvidím film, ve kterém bude záviset třeba na nějakém Laponci záchrana světa. To by ale nemohli točit Američané, že. 3,5*

Už jenom kvůli Vangelise jsem vydržela do konce. V tomto takřka artovém snímku byla hlavně jeho hudba ta dobrodružná a pokaždé jiná. Celý snímek i díky němu občas působil až nepříjemně depresivně a táhle. Samozřejmě že vnímám určitou dokonalost v napsaném sci-fi příběhu, ale nemůžu si pomoct, trochu mě míjí. Závěrečná hra na hoňku a na kočku a myš se konečně podobala thrilleru, ta se skutečně povedla. Rutger je jako záporák opravdu výjimečně působivý. Tahle budoucnost mě ale děsí, když pominu fakt, do jaké doby je příběh vsazen. Stálé přítmí, déšť, špína, bezútěšné prostředí bez zvířat a rostlin. To je děsivá vyhlídka.