Ragdoll

Už to samozřejmě není taková bezkonkurenční bomba, jakou byla jednotka, ale i tak strhující zážitek. Bruce válí a co naplat, že většinou bez pomoci postřílí bandu teroristů, bez úhony přejde pády a souboje, po kterých by si normální člověk dobré dva týdny pobyl v nemocnici, a posléze rozkope na sračky pár mariňáků na křídle rozjíždějícího se letadla. Zázraky se dějí, jsou koneckonců Vánoce! 80%.

První půlhodina je skvělá, správná syrovost a krutost je na místě, některé scény jsou mrazivé a postava Tommyho vynikající. Poté se začnou malinko vybíjet baterky, první cesty časem jsou poněkud matoucí a chvíli trvá, než se člověk zorientuje. Je určitě hrozně zajímavé, jak se jednotlivá rozhodnutí a činy zobrazí v několika verzích přítomnosti, každá se naprosto liší od té druhé. Ihned ale slunce opět vyjde a my můžeme prožívat nevšední drama v celé své kráse, v doprovodu překvapivého Astona Kutchera, ten se mimořádně překonal. Po dlouhém putování všechno dobře dopadne a po přečtení všech alternativních konců musím konstatovat, že vybrali ten správný, navíc v doprovodu úžasných songů z filmu činí nezapomenutelnou záležitost, která si zasluhuje i jedno to zhlédnutí navíc. 80%.

Dalo by se spočítat na jednom kopytu, kolik filmů s touto tématikou se skutečně povedlo. A výsledek vás nemusí překvapit. Tenhle možná patří mezi ty lepší, když se dost přimhouří oči nad tím tisíckrát ohraným stereotypem, který je od začátku zřejmý a je jen na vás, jestli zmáčknete Play či Stop. Strašně rušivé je to typické americké prostředí, ''dojemné příběhy'' a umělé holčičky, v doprovodu steroidů převlečených za lidi. Aby si někdo každý den nedal přes dršťku, nebo by chyběl záběr na lesbičky ve vířivce, asi by se zbořil svět. A chudáček vystresovaný playboy chce taky kousek dortu! Honem, udělejte s tím někdo něco! Ano, v tu chvíli vstoupí na plátno zakomplexovaný, ale extrémně chápající černoch, kterému mimochodem o dvacet let mladší puberťák sdělí několik životních mouder, protože samozřejmě všechno ví a všechno zná. Propříště by to taky chtělo pár herců, víte, jen tak pro změnu, možná? Ne? Nevadí. Znovu už se na to stejně nikdo nebude dívat. 30%.

Bezesporu vydařená komedie, která nezklamala ani ve zde lehce irelevantním sci-fi ohledu, a stala se z ní pro nemálo lidí klasika číslo jedna. Beru samozřejmě v potaz starší dobu vzniku, kdy se točily filmy tak naivně šťastné a bezstarostné, s neodmyslitelným happyendem, s trochu přehnanými grimasami à la Jim Carrey a komickými efekty. Jednou za čas mají podobné snímky přímo léčebné účinky, pomohou nám se dostat pryč z dnešní reality plné deprimujících dramat. Rozhodně jsem spokojen, dostalo se mi vůbec toho největšího potěšení, jakého lze v této oblasti dosáhnout. 90%.

Nebýt Rickyho Gervaise, vůbec by nemělo cenu se dívat. Svými hláškami a oprávněným zesměšňováním je jediný vtipný, zbytek dávno vyhaslých hvězd se snaží zoufale pobavit, ale jsou jen trapní a kolikrát umělý smích na celý sál je toho důkazem. U samotného rozdělení cen jsem byl velice zklamán, snad jen jedna naplnila moje očekávání. Proslovy přeskakuji pokaždé, jelikož nikdo neumí být originální, hlavně že padne tisíckrát slovo díky a jak řekl Ricky, všichni děkují z většiny pouze lidem, kteří na jejich úspěchu neměli sebemenší zásluhu. Ohraný stereotyp, rok co rok. 50%.

První díl nenadchl. Spousta slibně vypadajících scén vyvrcholí v odporné klišé, American Horror Story výrazně kopíruje známé horory, například lze rozpoznat jakási imitace Paranormal Activity, nebo Rosemary's Baby (role šílené sousedky se tady převtělila do Jessicy Lange, a buďme upřímní, nejde jí to ani trochu). Slibný nápad, převést tyto, většinou jeden a půl hodinové záležitosti do seriálové podoby, ale také velice riskantní. Plusem jsou otestovaní herci, u kterých můžeme očekávat, že nás nezklamou. Naopak mínusem je zmatený střih, jenž nepůsobí strašidelně či napínavě ani trochu, spíše je trochu otravný. Našlo by se toho víc, ale s další kritikou počkám do doby, než pozřu alespoň několik dalších dílů, nebudu příliš unáhlený. Co ale mohu říci s jistotou už teď, je skutečnost, že se ze seriálu nikdy nestane kult, nejspíše ani záležitost roku. ...................................Po dalších dvou epizodách zvedám o jednu. Přeci jen se mi malinko začíná dostávat pod kůži, hlavní klad je velká otevřenost příběhu s potenciálem na zajímavý rozkvět. 85%.

Scorsese jen potvrzuje obecně známou věc, a to je, že v téhle branži mu důstojně dokáže konkurovat opravdu jen málokdo. Mafiánská lahůdka, ve které excelují úplně všichni, dokonce i Wahlberg je více než přijatelný, jinak ho totiž nemohu vystát. DiCaprio je na tom asi nejlépe, ale že by měl velký náskok, se říct nedá. Kdybych někoho vychvaloval více než druhého, byla by to diskriminace, pára nedošla nikomu. Je to čistě otázka preferencí. Oscary bych ovšem netipoval, obvzlášť ne za scénář, protože frekvence slova ''fuck'' a jeho napodobenin je vyšší, než u kterýchkoli ostatních. Určitě mám ale v plánu další zhlédnutí, jen abych si urovnal myšlenky, protože mám silný pocit, že to napodruhé mohu vnímat úplně jinak. Zalíbil se mi ovšem konec, takový bych nečekal ani náhodou. Ano, takto překvapit se může povést jen samotnému mistrovi v oblasti režie. 90%.

Velká slabota, většina účinkujících nehraje dobře, film má úplně pitomý střih a z věčného vřískání a šíleného chechotu, hlavně ke konci, mě postihla nemalá migréna. Žádný kult to pro mě není, zhlédl jsem ho poprvé dnes a podruhé nehodlám, a to se mi horory ze zlaté éry sedmdesátek zamlouvají více, než kterékoli jiné. Nelíbil se mi tupý scénář, opět příšerné logické chyby všech postav, kvůli kterým jsou, pouze jejich vlastní vinou zavražděni. Hudba povedená, jinak otřes. A jestliže je tenhle díl údajně nejlepší ze všech pokračování a remaků, tak to ty ostatní asi musely spadnout do pěkných sraček. 20%.

Originální zpracování jsem neviděl, a po tomhle ani nehodlám. Vícekrát než jednou podobné snímky s nezměrnou brutalitou a jednoduchým posláním není třeba. Člověk se odreaguje, u několika scén odvrátí oči, párkrát je napnutý a nevyhnutelný konec akceptuje. K čemu to vše směřovalo, víme ze začátku a bylo sakra zřejmé, že ani jeden z násilníků nezůstane nepotrestán. Dokonce se dalo předpokládat, že posledním ze šťastlivců bude právě šerif. Solidní zábava, o tom není pochyb. Ale že by se dala nazývat skvostem, to určitě ne. 75%.

Heat ani zčásti nevnímám jako klasickou, primitivní, akční střílečku, spíše ho vidím jako nadmíru vydařené drama, kde v hlavních rolích úřadují mistři ve svých oborech, dodávajíce neskutečnou autentičnost, reálný pohled i na v jiných filmech mnohdy přehnané, až groteskní scény naplněné pouze akcí bez hlavy a paty. Al Pacino exceluje, skvělý scénář funguje a vtipné momenty nevržou, De Niro výtečný jako vždy. Soundtrack šťavnatý, vizualizace přiměřená, dlouhá stopáž neotravuje. Šťastný konec naprosto nezbytný. Není co kritizovat, není co řešit. 100%.