PedroPo

Modernější = (pro mě) lepší. Asi i proto, že se v lecčems blíží legendární (opět pro mě) pražskému zpracování (té 2. verzi myslím). A kdo viděl letošní (2012) předávání Tony Awards, ví že na Broadwayi momentálně hrají Ježíše úplně masmediálně, včetně videa, titulků a zpráv. Prostě pouze rádiem, novinama, televizí a internetem se teď dá lidem prodat (každá) vize ;)

Jak moc tenhle muzikál miluju, tohle hippie zpracování a spíš plechový než pořádně hutný zvuk (no jo, jsem zmlsaný orchestrací Oty Baláže z Prahy) mi k JCHS nesedí. Song Krále Heroda je úžasný, jinak z těch obrazově zaznamenaných verzí preferuji tu z roku 2000.

Měl jsem z toho trochu strach, přece jen tyhle natahovaný série většinou po první díle za moc nestojí, ale MIB 3 obstáli snad ve všech bodech. Byl jsem překvapený, jak moc tvůrci přitlačili na city a klidně se přiznám, že finále mě dostalo. A vedle něj ještě dvě věci - scénka s Andy Warholem (můj oblíbenec z SNL Bill Hader), která myslím úplně odhalila ten bullshit, který je kolem některého jeho "umění" vytvářen. A pak ještě předpovídač budoucnosti Griff - něco tak vtipného a roztomilého už jsem na plátně dlouho neviděl. Čtyři hvězdy zaslouženě.

Pohádka o tom, jak šla almara na výlet. Skákala při tom, plavala, rozdávala rány a minimálně polovinu v toho ve slow-motion. Deset patnáct minut se to dá vydržet, ale celý film určitě ne.

Co já jsem to vlastně viděl... Nebudu tady hrát hrdinu a psát, že jsem šel do kina bez očekávání spojitosti s Vetřelcem a těšil se, co z toho Ridley Scott udělá. On udělal a výsledkem bylo zklamání. A to píšu jako někdo, kdo viděl Vetřelce naposledy tak před 15 lety a ani by ho nenapadlo pitvat Promethea kvůli detailům a možným souvislostem. Tohle je prostě obyčejná sci-fi. Kvalitní, pěkně natočená, dobře zahraná, ale to je asi tak všechno. Jo, a černoch se tam jmenuje Janek. Charlize Theron se chová neskutečně bitchy. A v detailu je tam přes celé plátno vidět camel toe Noomi Rapace. A ještě jedna věc - víte, jak si v TBBT dělal Sheldon legraci z celého geologického oddělení? Tak zaslouženě. Protože podle Promethea, geologové jsou trubky :)

Snaha o moralitu nevyšla, co vyšlo je udělat z Lea akčního hrdinu (v tom správném slova smyslu). Vážně si začínám zvykat na to, že DiCaprio je pan herec a mám z toho radost, protože v době po Titanicu mi neskutečně lezl krkem. Potěší také Djimon Hounsou a to je asi tak vše. Že se v Africe dějí věci, které my Evropani nepochopíme jsem věděl už před tím, takže léčba šokem se nepodařilo. Zbyl jen hezký vizuální zážitek a to je bohužel na tři hvězdy málo.

Jak tady Marigold pěkně poznamenal "veháeskový maniak" to jsem teda byl, stejně jako velký pubertální fanda do tohodle Belgičana s boulí na hlavě. Hodnocení o jednu pod vrcholem beru jako vzpomínku na ty špatné kopie špatných filmů, které dělaly dospívání snesitelnější. A navíc, vzato střízlivýma očima - ve filmografii JVCD je tento film určitě na nejvyšších příčkách.

Cenu za animovaný film ze zlínského festivalu si tento kraťas odnesl zaslouženo. Byl jsem přítomen promítání, včetně představení hlavního "hrdiny" panem režisérem osobně a děti, které jak známo moc dlouho pozornost neudrží, se během promítání Povídky z přístavu (asi až třetí nebo čtvrté v sérii dalších filmů) ztišily, dávaly pozor a na konci zatleskaly (i když to je ve Zlíně běžné). Pěkný nápad s pointou přesahující do tradice, lehký antiválečný nádech, animace na úrovni - ty děti tleskaly právem.

Jestli mě letos (2012) na poli seriálů něco překvapilo byl to nový Tim Allen (Last Man Standing), Whitney a 2 Broke Girls. Poslední dva mají společnou jmenovatelku v podobě Whitney Cummings (jo, fakt se tak jmenuje). Whitney píše a hraje, 2 Broke Girls píše. Podle sledovanosti je druhý jmenovaný úspěšnější a osobně ho také řadím výš, asi kvůli lépe vyhraněným charakterům (všichni mužští hrdinové jsou neuvěřitelně zábavní, kdo mi tam trochu štve je ta "Polka" a.k.a. Stifflerova máma) a neskutečně ostré dávce humoru, kterou Whitney zase až nemá. Dobrá zpráva je, že jak Dvě holky na mizině, tak Whitney se budou točit dál (i když 2. sezona Whitney dostala zelenou až jako reparát), což mi udělalo velkou radost.

Když o tom tak po několika hodinách po projekci přemýšlím (viděno na festivalu Zlín 2012), tak ani jeden ze základních motivů filmu nebyl úplně dotažen do konce, ale přitom mu to vlastně ani neublížilo. Je to o psech a závodění, ale nestojí to na nich. Je to rodině, ale taky žádné drama. Je to o Irsku, Irech a IRA a přitom je tahle tematika pouze připomenutá. Nic víc, nic míň. Kdo jste ale trochu víc cíťové na slušné zacházení se zvířátky, možná se vám na konci filmu neudělá dobře.