pjotr76

Viděl jsem Americkou krásu po druhé, ale mám pocit jako bych jí viděl poprvé, absolutní hodnocení. Brilantní režie, brilantní scénář, brilantní herci - brilantní film na nekonečně zkouknutí. Nezbytnost ve video nebo dvdtéce.

Velká ryba jde jen těžko hodnotit, protože se dá obsáhnout hodnocením téměř v celé škále snad kromě odpadu, a ani proti jednomu z hodnocení nelze nic namítnout. Edward Bloom je a není Baronem Prášilem našeho Karla Zemana, realita střídá fikci, fikce střídá realitu tak jak to známe jenom u Burtona. Tim nás vede polofantaskním světem dobrého člověka, exteriéry se střídají jako na běžícím pásu a podobně jako ve Sleepy Hollow jeden kýčovitý exteriér střídá druhý v některých pasážích filmu (Spectre). Zajímavé je jak režisér resp. scénárista konfrontují realitu s fantazií v podobě pátrání Bloomova syna po tom kdo byl vlastně jeho otec ve skutečnosti. Spousta obrazů, sled akcí, bizardních postav a romantiky na pozadí hluboce lidského příběhu. Závěrečné momenty filmu jsou emocionálně velmi silné. Ewan McGregor předvádí další vynikající výkon, syn v podání Billyho Crudupa není až tak přesvědčivý, ale další herci jako Jessica Lange, Albert Finney, Danny DeVito atd atd jsou tradičně velmi dobří.

Nesporně zajímavý film ani ne tak námětem jako zpracováním. Téměř divadelní kulisy a někdy až kýčovitě hororové exteriery ve mě z nějakého důvodu vyvolávaly reminiscenci na některé klasické Zemanovky a hororové české komedie typu Adéla ještě nevečeřela nebo Tajemný hrad v Karpatech. V této souvislosti nemohu zapomenout ani na Polanského klasiku v žánru hororové parodie - Ples upírů. Johnny Depp je nesporně jedním z nejlepších herců současnosti to potvrzuje v každém filmu a Ospalá díra není výjimkou. Jinak vše podstatné o tomto filmu je řečeno v ostatních komentářích čili jen ve zkratce - dobrý film.

Dejte mi 100 mil. dolarů, a ujišťuji vás, že s nimi naložím lépe (protože hůře to nejde). Nechápu proč se tyhle braky neustále točí dokola a dokola, komiks na komiks, trapnost nad trapnost, jeden stupidnější dialog přebíjí druhý, herci a hérečky přehrávají jako o život, Sharon Stone mi stále víc, a nevím čím to je, připomíná Chelenku Wondráčkovou, Halle Berry v kůži se spíš hodí do lehčího porna s BDSM tématikou, a tam by její role měla možná větší dopad než v tomto infantilně přiblblém kousku. Můžeme si donekonečna říkat, že Spiderman byl natočený kvalitně, má dobré herecké výkony a někteří inteletkutálové v něm našli i jisté poselství příštím generacím, můžeme se donekonečna plácat po zádech a vířit vodu komentáři a kritikami nad zfilmovanými komiksy, ale již nemůžeme ignorovat to, že 60% převážně US kinematografie prostě nemá nápad ani myšlenku (o zbytku ani nemluvě) a tak se prostě zfilmovává to co přijde pod ruku (byť se často jedná o pokreslený toaletní papír). A komiksová filmová popkultura se na nás bude valit, dokud se na to do kina bude chodit a při pokleslém konzumním vkusu dnešního diváka je nanejvýš pravděpodobné, že to bude trvat ještě dlouho. Zase a zase děkuji formátu Divx za to, že mám šanci zhlédnout tyto výtvory v rámci své studijní práce "Cesta do hlubin debility světového diváka za zvuků křupání popkornu a šplouchání koly v kýblech u sedačky" zcela zadarmo a s kinedrilem po ruce. Hough.

Nedávám plné hodnocení zcela subjektivně proto, že, jak jsem již několikrát uvedl, jsem antifandou muzikálového žánru. Absolutní klasika a zlatý fond československé kinematografie.

Velmi krátký komentář k tomuto dílu. Po stránce profesí dokonalé, po stránce herecké dokonalé, ale námět a scénář nepříichází s ničím novým a IMHO jde o pouze zjednodušující pohled do japonských tradic a rituálů. Zkratkovitě - vizuálně pěkná, dějově nudná podívaná.

Je nutné si pořád opakovat, že se jedná jen a jen o remake, čili většina komentářů typu (cituji) -"Verbinski si ve svém opusu KRUH perfektně pohrává s rozličnými filmovými klišé a v konečném důsledku i s divákem. Ono "pohrávání si" však není nijak nepříjemné " - plýtvá chválou na nepravého, protože všechno vzniklo a bylo vymyšleno v Japonsku v roce 97 a citovaný režisér všemu vymyšlenému jen přidal hollywoodské pozlátko. US provenience je definitivně akčnější, výbornou volbou bylo obsadit Naomit Watts do hlavní role, avšak japonský originál je strašidelnější, třeba už jenom kvůli daleko výraznějšímu geniu loci, které Japonsko má. Opět se potvrzuje, že více atmosféry, napětí a strachu se nevnese do filmu mistrně až exhibicionisticky zvládnutými virtuálními efekty, ale kvalitní kamerou, hudbou, střihem i hercem a vizualizací hrůzy a terroru pouze náznakem. Jenom dodám k tomuto komentáři, že všechny scény, v kterých se Verbinski odchýlil od japonské předlohy, trochu skřípou, nechci spoilerovat, takže kdo viděl japonský originál pochopí.

Předem svého komentáře se zeptám - Co je filmařsky atraktivního na době (myšleno v tomto státě a současném státním zřízení) v které žijeme? Všimněte si prosím jak málo českých tvůrců, nebo spíš žádný, dokázalo uspět ve zfilmování současnosti, tak, aby ji co nejlépe vystihovala, diváka ať tak či onak pobavila resp. zaujala a zároveň byla snesitelná i pro filmové kritiky. Film Jana Hřebejka je od rozdělení Československa jedním z prvních filmů ze současnosti a o současnosti a přitom se, imho, tomuto filmu podařilo splnit všechny výše zmíněné požadavky. Horem pádem nejsou Pelíšky, Horem pádem má blíže k Pupendu, ale není to ani styl Pupenda, Horem pádem má hloubkou námětu a svým dopadem možná nejblíže k Musíme pomáhat, jenom s tím rozdílem, že hovoří o době, kterou všichni prožíváme a důvěrně ji známe. Toto postižení současnosti je ve filmu natolik přesné a natolik koukatelné, že každý rozumný divák prostě musí prominou pár nedostatků ve scénáři, či některé technické nedotaženosti na které poukazují někteří jiní komentátoři u tohoto filmu. Můžeme se bavit o "provařených" hereckých tvářích (i když i to je velmi diskutabilní - např. J. Budař nabyl na popularitě teprve po úspěchu Nudy v Brně a nutno říci, že plným právem), ale zároveň musíme uznat, že tento ansámbl opět zahrál svoje party na jedničku a o nějakém přehrávání apod. nemůže být zdaleka ani řeč u všech zůčastněných. Některé neuvěřitelné hlášky vás dokážou rozesmát k slzám, jiné pouze vyloudí úsměv na tváři, další donutí každého z diváků přemýšlet. Film je zrcadlem nastaveným naší době a lidem, kteří žijí v této republice, film se zajímavým způsobem dotýká otázky xenofobie a latentního rasismu, který pravděpodobně dříme ve většině z nás, ani toto však nestaví jednostranně. Již párkrát citovaná scéna z policejní stanice hovoří za vše a zcela jistě se mnoho z nás již setkalo ve svém běžném životě s "akčností" našeho policejního aparátu a funkčností práv a povinností v praxi. Duo Hřebejk a Jarchovský si vzali na sebe nelehký úkol, který se jim však, s drobnými chybičkami, velmi podařil. Navíc tito dva pánové dokázali, že jako tvůrčí duo je lze jen obtížně zaškatulkovat a, že dokážou obsáhnout celé spektrum filmových témat a námětů. Při tomto vývoji - tedy od Šakalích let až po Horem pádem, se již teď velmi těším co nám tito tvůrci nachystají příště, zrají totiž jako víno. Závěrem lze jen dodat, že Horem pádem je také filmem se silným poselstvím a možná je potřeba jej chvíli trávit, abychom jej pochopili.

Nekomentuji, pouze odkazuji k přečtení vynikajícího Marigoldova komentáře vyjadřujícího i můj názor.

Moc bych Arnolda a jeho herecký (ne)talent neřešil, je to totiž profláklá záležitost. Pravda je, že jeho filmy jsou a byly vždy jen pouhopouhý entertainment a, že Arnie prostě není herec, ale entertainer, česky těžko přeložitelné jako bavič, ale nevystihuje to tu pravou podstatu, neb si každý představí tchoře Novotného;). Entertainment s Arnoldem si ale drží svoji úroveň už dvě desítky let a výkyvy v kvalitě nejsou nijak propastné, a navíc oscilují spíš než dolů od průměru, v několika případech i výrazně nadprůměr - Terminátor 2, Predátor...Takže Arnold je Arnold a jeho Protiúder je jeho průměr, pravda je, že postava už není co to bývalo, při každém rychlejším běhu jsem měl o pana Schwarzeneggera trochu strach, ale, ale zábava to byla pořád relativně dobrá. Pro doplnění správného koloritu těchto filmů je nutné do sebe cpát popkorn a prokládat to kolou, přestat myslet a tupě civět na plátno resp. obrazovku a sát ty nesmysly až do dna.;)