Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Pohádka

Recenze (455)

plakát

Život podle Václava Havla (2014) (TV film) 

Dokument jsem neviděl, takže nehodnotím. Napíšu jen obecně svúj názor na díla tohoto typu. Havel je nepochybně velice pozoruhodná osobnost. Bohužel se dnes ze jména Václav Havel stala značka, na které se snaží přiživit obrovské množství lidí - mnohdy i křiváků, o které by si Havel za svého života neopřel ani kolo. Neříkám, že je to případ tohoto dokumentu, ale jsem přesvědčen, že takový kult osobnosti by si ten Havel, kterého já pamatuji, nepřál.

plakát

Podfukáři 2 (2016) 

Musím s politováním oznámit, že se mi to ani za mák nelíbilo. Ale měl jsem to čekat. Jezdci byli zkrátka koncept na jedno použití. Poprvé to bylo inovativní, zajímavé a napínavé. Ovšem tahle křečovitá nastavovaná kaše je něco příšerného. Nebudu spojlovat, ale jen zmíním, že v reálném světě by se celý příběh odehrával zcela jinak. Už starý dobrý meteoroog Lorenz, který zkoumal teorie chaosu, by nad tímto dílem kroutil nevěřícně hlavou. Ale vysvětlujte v dnešní klipovité hip hop době někomu, že události musí mít alespoň elemtární návaznost a logiku. Hlavní přece je, aby film měl základní prvky "dobrého" thrilleru: 1) musí tam být něco hodně sofistikovaného a vědecky tajemného, třeba mikročip mebo jiné high-tech udělátko. 2) zlý padouch, který chce tímhle udělátkem ovládnout svět. 3) střih musí být co nejagresivnější a záběr nesmí trvat déle než dvě sekundy, aby se divákům nedej bože nestačila zapnout šedá kůra. 4) ve finále si všichni zatleskají, jak ty zlé padouchy natruc zdravému rozumu a vší logice nakonec hytili. Achjo....

plakát

Vyšehrad (2016) (seriál) 

Dokonalá, krátká a skečovitá groteska, která, podle mně trefně popisuje realitu vrcholového fotbalu. Lavi je prostě dokonalý. Nagelované a namachrované vypatlané tele, které si díky své slávě a prachům vůbec nedovede představit, že fotbal je vlastně sport. Je to přesně mířená sonda do dnešního světa, kde míra egoismu je přímo úměrná intelektuální zaostalosti.

plakát

Padesát odstínů šedi (2015) 

Při sledování tohoto filmu jsem velice záhy pochopil, že nejsem cílovou skupinou. Filmařsky nemám moc co vytknout. Psychologie postav se docela povedla. Hudba super. Ale jak říkám, obsahově mě to naprosto minulo. Původně jsem dokonce zvažoval dvě hvězdy, ale to by tvůrci museli mít kuráž a scény v tom sádlo-máslo kabinetu udělat realističtěji.

plakát

Diagnóza: Šampión (2015) 

Tenhle film mě dost nudil. Vlastně ani nevím, co bylo jeho posláním. Sdělit, že když se budou lidi opakovaně mlátit hlava-nehlava nebo spíš hlava-hlava, budou z nich dementi? Na to v Americe fakt potřebjí doktora z Nigérie a hromady testů? Hmmm. Nebo to mělo být o tom, jak doktor ověšený tituly není schopen pochopit, proč se ti bafuňáři vlastně zlobí, když jim ničí byznys za miliardy? Ahááá. Nebo to mělo být melodrama o zhrzení snu o dokanalé Americe s antidiskriminačním podtextem? A na závěr ještě ukázali, jak ti vypatlanci valí sobě navzájem kebulemi dál. Osobně si navíc "dramatický thriller" představuji o dost dramatičtější a thrillerověji. A Smith, pokud opravdu vážně uvažoval o tom Oscaru, měl předvést více než jen dva standardní výrazy - melancholická deprese a zásadový vztek.

plakát

Terminator Genisys (2015) 

Jen stručně. Film je slepencem snad všech předešlých Terminátorů promixovaný v čase, aby se trochu zavařily mozkové závity ťěm, kteří jsou zvykli u filmu občas myslet. A věřte, že tentokrát vám dá zabrat, než v tom cokoliv kloudného najdete. Mezitím se můžete koukat na standardní akčňárnu a la předchozí Terminátoři. Jen digitálních efektů je tam opět více, Kyle Reese má o poznání vyšší hladinu anabolik a Sára větší prsa a pusinku tuctové Bárbíny. Tolik ke změnám oproti dřívějším dílům. Jinak je základní schéma vlastně stejné. Tři čtvrtiny filmu nás honí Terminátor, pak zalezem do bunkru plného zbraní a jdem do fuj fuj továrny zničit po tisící první Skynet. No a samozrejme Arnie je furt stejný kamenny ksicht a studený čumák. Jinak ale nechápu, proč tahle překombinovaná srágorovina vznikla.

plakát

Lída Baarová (2016) 

Přiznám se, že mě samotná postava Lídy Baarové absolutně nikdy nezajímala a nezajímá dodnes. O tom, že dostat se k filmu znamenalo tehdy a znamená i dnes protlačit se frontou slávychtivých všehoschopných a morálně pochybných kariéristů, bylo už natočeno a napsáno mnohé. Je mi ukradený Renč a jeho politické názory, které tu pro mě zcela nepochopitelně někteří řeší. Na co jsem se naopak opravdu těšil, byl retro film zachycující atmosféru doby 30. a 40. let. Tedy doby, jejíž módu, hudbu a kinematografii mám opravdu pod kůží. Bohužel nic z toho jsem neviděl. Nezanechalo to ve mně ani špetku toho, co cítím, když se dívám na Dívku v modrém nebo poslouchám Havelku a jeho Melody makers. Tohle se Renčovi fakt nepovedlo. A to nemluvím o celkové nekonzistenci děje. Pokud to měl být jen milostný román o vztahu české herečky a ministra propagandy, měl skončit jejím útěkem z Německa. Měl-li to být životopisný film, pak se nemůžu ubránit dojmu, jako by střihači vysekali celé jeho kusy a výsledný produkt nějak poslepovali. Prostě se mi to nelíbilo.

plakát

Pustina (2016) (seriál) 

S touhle recenzí jsem si dal opravu na čas. Možná to bylo tím, že jsem měl ten hloupý nápad shlédnout tuto hluboce depresivní a naturalistickou sérii během vánočních svátků (opravdu nedoporučuji). Co ale vřele doporučuji, je podívat se na ni. Na mnoha místech jsem četl, že jde o český seriál desetiletí. S tím mohu i nemohu souhlasit. Jde o to, že pokud vím, nenatočilo se u nás v oblasti seriálové tvorby v posledních minimálně deseti letech nic, co by tomuto dílu byť jen sahalo po kotníky. V tomto hledu je česká seriálová tvorba natolik sterilní, plochá a čpící papundeklem, že s výjimkou několika počinů (Případy první oddělení například) nemá myslícímu jedinci co nabídnout. Perfektní je celková ponurá atmosféra, do které tvůrci zasadili postavy natolik bizarní, že se člověk zdráhá uvěřit, že by se na jednom místě tolik kreatur mohlo sejít. Ale pravdou je, že tomu tak asi v reálném světě často bývá. Nebo možná ta země zmaru, v níž se seriál odehrává, je tím důvodem. Postavy, jejich charaktery a příběhy jsou navíc hluboce uvěřitelné a perfektně spolu ladí. A není to jen Dušek, který ztvárnil pro mě nejdokonalejšího santusáka od don Big Lebowskiho. Naprosto dokonale spolu hraje nejen prostředí a lidé v něm, ale také jejich spory, konflikty a zápletky. A to už nehovořím o samotné hlavní dějové detektivní linii. Jen závěr mě malinko zklamal. Bacha, bude SPOILER: Chápu záměr tvůrců utajit před divákem skutečného vraha až do poslední minuty filmu. Ale zas až takové překvápko to být nemuselo. Protože udělat vraha z postavy, která je tak okrajová, že její existenci v podstatě ani nevnímáte, je trochu křečovité. Možná proto o jednu hvězdu snižuji hodnocení jinak perfektní podívané.

plakát

Kosmo (2016) (seriál) odpad!

Je mi líto, ale tohle mě absolutně nepřišlo vtipné. Po shlédnutí druhého dílu musím konstatovat, že mě Česká televize opět nezklamala. Nakydat tolik špíny, dehonestace a opovržení na český národ a vydávat to dokonce za cosi vtipného, to už chce opravdu hodně silný žaludek. Co bych si z toho měl odnést? Že se v Česku krade, lže a podvádí a jedná se o nějaká zvláštní specifika naší národní mentality, která se jinde ve světě nevyskytují? Hnusný masochismus.

plakát

Lichožrouti (2016) 

Měl jsem tu "čest" tuhle kravinku vidět v rámci dětské neděle v předpremiéře. Můj celkový dojem možná malinko zkazily infantilní dětské hrátky před samotným filmem, které mohly být svou hloubkou a kreativitu vhodné snad jen pro chovance diagnostického ústavu. Snad to bylo tím, že jsem celou projekci musel snášet, že mi zezadu do sedačky kopali dva nevychovaní spratci, jejichž matka se ani neobtěžovala je jakkoliv usměrnit. Nicméně i když odmyslím tyhle otravující elementy, musím konstatovat, že jsem se děsně nudil. Jediné, co je potřeba ocenit , je dosti netradičně pojatá a velice originální animace. Všechno ostatní bylo ale špatně. Počínaje nezajímavou a místy totálně nelogickou zápletkou, která by snad vydala krátký večerníček. Ovšem tady byla násilím natažená na více jak 80 minutovou stopáž. Utrpení pokračovalo plytkými a stupidními dialogy, přemírou surového násilí a otázkou, o co vlastně v této pohádce jde. A konče přesvědčením tvůrců, že dětem bude k radosti a smíchu stačit to, že sebou ve filmu každou chvíli někdo švihne, někam se bouchne a děsně při tom heká a sténá. Ale bohužel nestalo se. V kině prošpikovaném malými dětmi se prakticky nikdo nesmál. Celkovou dramaturgickou a scénáristickou mizérii krásně parafrázovala malá holčička sedící vedle mně. Během závěrečných titulků se přitočila k mamince a řekla: "Sláva že už to končí."