blitzer

Bastardi 2 jsou snad ještě víc negativistickej a depresivní film než jednička. Bohužel jsou ale taky horší (naprosto nedějový děj, "herecké umění" většiny postav, Magnuskova nefotogenická vana), ještě víc nerealistický a směšný (zvlášť závěrečná "akční" scéna s Magnuskovým útěkem mě pobavila). První díl se mi docela i líbil, ale tohle se už moc nepovedlo, a jestli to tak bude pokračovat, tak trojka klesne s hodnocením někam k odpadu.

Mám takový dojem, že kdyby film vznikl na konci 20. let minulého století, tak po něm neštěkne ani ten roztomilý psík. Minimálně by neměl takový grandiózní úspěch jako dnes. Poprvé jsem The Artist zaznamenal dávno před tím, než začal sbírat jednu cenu za druhou a hned jsem si říkal, že by to mohlo být zajímavé pokoukání. Zajímavé to v dnešní 3D přetechnizované filmové branži skutečně je, ale že bych se u toho nějak náramně bavil, to bohužel ne. Příběh je totiž celkem milý, ale fádní. Co se mi líbilo nejvíc, tak to byla určitě stylizace - od hudby, vzhledu herců až po dobové rekvizity a prostředí (kostýmy, auta, ulice). I herci byli sympatiční. Ale stejně ve mě přetrvává pocit, že šlo prvoplánově o vítězství formy nad obsahem.

Na Perfect Days jsem se podíval hlavně kvůli účasti Ondry Sokola, protože ho znám jenom z Partičky, ale do teď jsem ho neviděl nikde hrát. Když jsem u hereckýho obsazení, tak to bylo medle hlavním pozitivem tohohle filmu. Chýlková je sympatická a Kotek - jelikož jsem neviděl jeho předchozí puberťácký filmy, tak vůči němu netrpím žádnými předsudky a nijak mi nevadí, takže taky v pohodě. Docela mě překvapilo i netypické obsazení Zuzany Bydžovské, která zkrátka špatně zahrát neumí (netypické, protože tu nehrála zdrchanou a životem unavenou ženu). Bohužel příběh o ženské krizi středního věku se mě příliš netýká, proto mě nijak zvlášť nezaujal a přišlo mi, že by se dal shrnout max. do půl hodiny. Navíc souhlasím s uživatelkou Ony - nezodpovědné chování hlavní "hrdinky" se mi taky moc nezamlouvalo... chudák dítě.

Zápletka This Must Be the Place je na první pohled stejně bizardní jako hlavní hrdina. Zdevastovanej a vyšeptalej rocker na penzi, Cheyenne, se vydá do USA hledat nacistickýho zločince, kterej ponížil jeho právě zesnulýho otce, s kterým Cheyenne přes 30 let nemluvil. Jedná se o dost zvláštní road-movie, při které Cheyenne potkává několik stejně podivných osůbek jako je on sám, a na jejímž konci nalezne férovou odplatu a tím pádem i usmíření se s otcem i se sebou samým. Když jsem v prvním momentě uviděl šminkama zřízenýho Seana Penna musel jsem se smát. Když poprvé promluvil, smál jsem se ještě víc... je to něco neskutečnýho, ale Sean to zahrál báječně. Neméně skvělá mi přišla i Frances McDormand, která bohužel po první půlhodince vypadla ze hry. Jinak musím ocenit i velice zdařilou kameru a příjemný soundtrack.

Příjemná, ryze divadelní podívaná s herci, které mám rád. Na film jsem se po zhlédnutí traileru moc těšil. Čekal jsem teda, že se víc zasměju, ale nakonec jsem byl s výsledkem celkem spokojen. Jinak, na ty Waltzovy telefonáty bych taky neměl nervy :D

"- Co byste řekl těm, kteří si myslí, že jste nacista? - Měl jsem šest barevnejch přítelkyň, zatím, takže jsem asi nejhorší nacista na světě." Po nedávno zhlédnutém God Bless Ozzy Osbourne je Lemmy další skvělý dokument o další nestárnoucí a nezničitelné metalové legendě. Na rozdíl od dokumentu o Ozzym, který se víceméně chronologicky postupně prokousává Ozzyho životem a kariérou, tady mi přišlo, že žádná pevná struktura není. Dokument spíš nahodile ukazuje různé záběry z Lemmyho (spíš současného - tj. v době natáčení kolem r. 2008 po vydání alba Motörizer) života. Což ale taky není špatný, protože Lemmyho život je víc než zajímavej :D Kromě Lemmyho skromného a harampádím nabitého bytu mě nejvíc překvapila jeho "přednáška" o tanku vyrobeném v Československu podle Škodova návrhu. "- Jak dlouho chcete pokračovat? - Tak do roku 2047. Potom trochu zpomalím." EDIT 29. 12. 2015: Do roku 2047 to Lemmy bohužel nevydržel. RIP

Podivnej film, ostatně jako všechny Sedláčkovy snímky, které jsem měl možnost vidět. Muži v říji a Největší z Čechů byly ale sympaticky podivný. Tohle bylo spíš takový unylý, trochu depresivní a melancholický plácání se v bahně... já vím, "odraz současné společnosti". Zápletka je sice originální, ale zároveň mi přišla těžko uvěřitelná; konec je potom už vyloženě přestřelenej (stejně tak mi přišly podivný dialogy mezi oběma manželi). Nejvíc mě bavila část s bývalými spolužáky, zejména bezprostřední herectví Simony Babčákové. Zajímavé komentáře: MI-380, POMO, Fr

Milý a dojemný příběh, úžasná kamera, skvělé efekty a výborní, sympatičtí herci. To vše v režii milovníka filmového řemesla Martina Scorseseho. Hugo byl pro mě skutečně parádní filmový zážitek!

Pěkné! Ať žije ouřední šiml a dotace všeho druhu...

Partičku jsem začal sledovat až asi rok po jejím rozběhu a musím říct, že je to fakt prča. Nejlepší skeč je pidli mni tinhli. Co se týče protagonistů, tak přede všemi smekám, že jdou takhle odvážně s kůži na trh; moje hodnocení je: 1. Ondra, 2. Suchoš, 3. Geňa, 4. Igor (i když ten taky dokáže občas zaperlit). Už ze samé podstaty pořadu je jasné, že ne všechny improvizace se povedou, a proto se zdržím plného hodnocení.