akisha

Tradiční šablona "bad guy vs náprava" nemá moc co nabídnout, co by nebylo už někde jinde a trochu líp. Že to je ale docela dobrej film se tomu upřít nedá, ačkoliv se vyskytne pár scén, co působí trochu směšně nebo hodně béčkařsky. Michael Ironside proslul spíš vedlejšíma rolema záporáků a tady si střihnul psychickou přeměnu a konverzi od zla k dobru a celkem mu to vyšlo. Zastiňuje ho ale Brad Dourif a jeho vozíčkář s obrnou, u kterýho se kolikrát nabízí, že je fakt škoda, že takovej výkon podal v tak průměrným a neznámým snímku, protože postiženýho stvárnil naprosto dokonale. Ostatně on byl důvod, proč jsem si tenhle film vůbec sháněla, není moc šancí vidět ho v roli, která je prakticky jedna z hlavních a není to jen nějakej strašnej pošuk. Film, co se dá asi doporučit jen fandům buď Ironsidea nebo Dourifa.

Tohle byl fakt děs. Minimum pozitiv se vyčerpá rychle - pár brutálních smrtí. Zbytek je strašnej. Hned zezačátku scéna, ze který se člověk dozví, že zřejmě všichni funebráci by rádi spali s mrtvolama a následuje nejzbytečnější a hrozně dlouhá a nudná snová sekvence. Pak tu máme nějaký Michaelovy halušky, který se bohužel zjevujou dost často, a co hůř, Michael se navíc producíruje bez masky a vypadá jak nějakej zarostlej dřevorubec. Když už musí bejt v hororu scéna sundání kultovní masky, měla by bejt pojatá opatrně, kdežto tady jsou klidně dlouhý záběry na Myersův plnovous a dlouhý háro, no děs, ta postava tím úplně ztrácí svou mystiku. Nic horšího už se nemohlo stát. Vlastně mohlo, psychiatr McDowella, kterej byl v jedničce snesitelná postava, se zničehonic přerodil v totálního dementa, zato na hrdinu si hrát nepřestal. Navíc neuměřená stopáž dvou hodin je smrtící. Ale průšvih se po jedničce dal čekat.

Největší problém je, jak strašně vážně se ten film bral a už vůbec ta první scéna s rotující Millou, která s kamenným výrazem přesvědčuje, že "byly použity archivní záběry" a "je na vás, čemu uvěříte," byla směšná. O to víc tragický jsou pak všechny dvoj-scény s filmovým a "pravým" záběrem, který jsou podle mě úplně zbytečný a navíc mi strašně lezla na nervy "pravá" doktorka Abigail s tím plačtivým výrazem a tenkým hláskem. Další zklamání bylo, že jsem až do konce trpělivě čekala, že konečně něco uvidím. Pokud nepočítám jeden úplně rozmazanej stín a ten asi vteřinovej záběr nad domem, tak, zřejmě v rámci věrohodnosti, nám neukázali nic a ta zrnící obrazovka mě časem těžce štvala. Mělo to ale pár tajemnejch momentů a ty 2* jsou přesně za dvě scény, který byly velice dobrý, a to jsou obě scény z hypnózy. Snad už ten trend hororů, co se "doopravdy staly," brzo přejde.

V Zombieho podání je Michael Myers prakticky sympaťák či tragickej hrdina, což nutně nemusí bejt zápor, spíš naopak. Naštěstí ho to v zabíjení nijak neomezuje, takže se dočkáme několika šťavnatejch smrtí. První půlka do útěku z nemocnice byla fajn, jenže pak nastoupila pro mě naprosto otravná Scout Taylor-Compton a její pubertální projevy a křik a horor se zvrhnul v klasickou a ničím nápaditou vyvražďovačku, vybočující snad jen perfektně zvládnutým vyobrazením násilí. Rozhodně je to ale na remake slušná práce a zklamaná jsem ani moc nebyla.

Čekala jsem relativní zábavu, ale byla to dost nuda. Dylan Walsch ještě svou roli uhrál docela dobře, ale jinak není na tom filmu nic zajímavýho nebo výraznýho, hlavně pokud stejně od prvních sekund je další vývoj příběhu všem jasnej. Tudíž sledujeme jen to, co všichni čekáme a navíc přesně tím způsobem, jakej čekáme. Vlastně by se dalo říct, že si u toho filmu stačí přečíst obsah a film už ani není třeba sledovat.

Šla jsem do toho, i když jsem předem znala pointu, takže mě překvapilo, že mě to i tak bavilo. Protože to má celkem obstojnou atmosféru, zase jednou jsem si vychutnala Deppovo herectví (po všech těch Kloboučnících a Willy Woncích jsem přivítala "normální" roli) a líbila si mi i hudba. Stejně byl ale nejlepší John Turturro a jeho šílenec s šíleným přízvukem. Pointu uhodla i kamarádka, takže mi pak ta šokujícně vysvětlující pasáž přišla, jak kdyby tímhle stylem vysvětlovali, že tento film se celou dobu odehrával na chatě v lese a tvářili se, jako že je to ohromný překvápko. Tu třetí * dávám hlavně za dosti potěšující konec, kdy jsem se přes to "odhalení" přenesla a posledních pár minut si vychutnala. Nečekat od toho zázraky, jen slušnou zábavu s fajn Deppem a výtečným Tururrem. 60%

Oproti dvojce jasný zlepšení, ale jinak taky žádná sláva. Ze začátku ten kluk na zabití, otravná heroická krysa na zabití a co jako měla bejt ta zelená mlha, co se ve filmech zpravidla používá pro znázornění pšouku? Pak nějaký to svádění ke špatnostem, že, jako například že bys nikdy neměl chtít vypadat jako tvoje sestra, je to totiž hřích. Všechny tyhle věci jsou pro děti výchovný, to jo, ale tohle je prostě moc okatý, skoro jako nějaká zfilmovaná příručka "jak se vyhnout zlu a na co si dát pozor". Symbolismus se naštěstí v příběhu trochu ztratil, takže než se na scéně objeví Aslan (na konci si ho děcka zavolaj a on pomůže, proč to neudělal hned?), dá se i zapomenout, o co tu vlastně jde především. Velký plus je, že krysa odplula na svý pidi-lodičce do země, ze který není návratu. Díky bohu za to. O napětí nemůže bejt řeč, na to je mi až moc jasný, že u filmu pro děti těžko někdo zhyne bídnou smrtí. Linie s drakem se mi docela líbila, konečně aspoň ten drak není hned ztělesnění satanovo. Sem tam i docela fajn scéna se vyskytla a Ben Barnes odhodil image modýlka a nasadil image piráta, což je taky OK. Hudba nic moc, i když scenérie i triky ucházející, ale pro dospěláka nemá Narnie moc co nabídnout. A další velkej problém vidím v postavách, protože krom těch děckejch tam žádná není, a ty děcký za moc nestojí (sláva, že tam nebyl Petr!). Jediná postava, kterou jsem si aspoň trochu oblíbila, je Edmund. No a ten Eustace taky nakonec nebyl tak špatnej, když si přestal stěžovat a na chvíli zklapnul. Takže film se mi vlastně moc nelíbil, ale pak jsem si představila ty děti, tak tohle by je asi mohlo bavit. Myslím, že tak do 12-13 let je to pro ně obstojná zábava. Pak snad budou koukat na něco lepšího. 45%

Velmi intenzivní a perfektně odehráno s dechberoucím výkonem Colina Firtha a skutečně nádhernou hudbou. Je to takový esteticky vypadající snímek se zvláštním střihem, spoustou zpomalovaných nebo zasněných scén a z mnoha záběrů lze cítit Fordovo zaměření na detaily. Však když už nic, tak u něj je aspoň ten vzhled sázka na jistotu. Naštěstí má "Single man" i myšlenku, kterou podporuje právě Colin Firth, jehož herectví je tu nestkutečně citlivé, přesvědčivé a dokonalé. I přes pomalé tempo dokáže zaujmout, navíc stopáž je překvapivě krátká (to není na škodu, film stihne říct všechno, co měl v úmyslu). Věděla jsem, že to bude fajn, jen tu pátou * dát nemůžu. Nerozbrečelo mě to!

Celej film se skládá z okamžiků pobavení a nasrání a je to celkem vyrovnaný skóre. Strašná kamera totálně zabíjí veškerý pokusy o akci, takže jsem delší úseky musela přetáčet, aby se mi z toho neodvařil mozek. Většinou to je jak kdyby kameraman zběsile mával kamerou do stran a je více méně náhoda, když se mu tak podaří zachytit aspoň nějaký ty klíčový objekty - např ujíždějící auta. K tomu hudba co mi přišla jak okopčená z Hitmana a ten jí zase okopčil z Bourna, holt se všechno dneska kopčí. Navíc se tu vyskytuje hrozně moc debilit, jako např. už vůbec ten nápad o absolutním přehledu o všem díky vychytávkám jako vibrace hrníčku apod., nepochopitelný scény jako zbytečný vysvětlování v krámku s videem, skoky z žánru do žánru a střídaní rovin reálna s béčkovým sci-fi. Ten jeden nápad o jakýsi vyšší moci, která může úplně všechno, není tak nosnej, jak by se zdálo, takže v druhý půlce už se neděje nic, než se furt někam utíká (stejně všichni víme, že je až tak do posledních deseti minut nechytnou) a sem tam scénka s agentama. Třeba Deja Vu byla taky blbost, ale kam se na tohle hrabe. Takže proč 3*... Nebylo to až zas tak strašný, protože Caruso vládne talentem prodat podprůměrnej blábol jako super chytrej nářez a dokáže, aby člověk párkrát i zapomenul, jakou sleduje slátaninu. A taky samozřejmě za Shiu, představa že se tam pachtí nějakej nesympatickej trouba a víc jak 1* by to ze mě nevymáčklo ani omylem.

Solidní záležitost s několika fajn nápady, dobrou hudbou a zvláštní atmosférou prokládanou Valovou hrou na saxík. K tomu perfektní potetovanej drsňák Kilmer, odpornej Vincent D'Onofrio a fajn Peter Sarsgaard. Doporučuju.