Čtec

Nikdy nezapomenu na to, jak byl Gándhí mimořádně (!!!) zařazen do vysílání tehdejší znormalizované československé televize během revoluce v osmdesátém devátém... A v hlavním vysílacím čase !! Musela to být obrovská odvaha člověka, kterému se to podařilo prosadit - klobouk dolů... A pak že film nemůže, alespoň trochu, zasáhnout do dějin...

No, když na to zrovna nejste úplně nachystáni... Přepnul jsem program a: "... nesnášim ten zasranej film, jak ňáký zasraný lidi jdou k zasraný sopce." (No co to je, říkal jsem si... Ten popis je mi nějakej povědomej. No tě pic, to by Tolkien koukal.) ... A tak se to valilo pořád, jedna podobná hláška za druhou. Skvělý situační scénky, vizuálně výborný. Nebo třeba ta scéna s malováním nehtů na nohou. O té s oslíkem už vůbec nemluvě: "No fuj! Je to tak nechutný a ... a nemůžu se vůbec odtrhnout..." A tak se mi postupně rozhostil na tváři nevěřícný úsměv a oči se rozzářily. No prostě - film jak má být :-) A přitom to není zdaleka jen sprosťárnami prošpikovaný nic. Muži za pultem mají atmosféru, šmrnc, prostě jsou fakt sexy, jakkoliv na to na první pohled nevypadají :-)

Ke Vzpomínkám se mi váže unikátní vzpomínka ... Přijel jsem kdysi v sobotu večer do jakési díry na Vysočině, venku byl mráz a já neměl kde spát. Nakonec se podařilo domluvit, že přespím v kuchyni u takových dvou starých fajn dědulů, byli to bráchové, kterým už zemřely manželky a tak bydleli spolu. Jenomže oni v té kuchyni, kde jsem měl spát, měli televizi a v ní zrovna dávali Vzpomínky na Afriku ... Vidím to před sebou dodnes a nikdy na to nezapomenu - seděli jsme tam všichni tři, zírali na tu černobílou bednu, dědkům tekly slzy jako hráchy, a já, který je ještě před dvěma hodinami neznal, jsem to nevydržel a začal jsem tam normálně bulet a smrkat s nimi ... Jako tři starý plačky...

Hodnotím očima zhruba třináctiletýho kluka, kterýho ten film naprosto odrovnal a zoufale chtěl vidět daší podobný, hlavně aby v nich byl Terence Hill, ta bombová muzika a pokud možno i dunovky... Tím klukem jsem byl já, aby bylo jasno !

Pořad Na plovárně je zařazen mezi Talk-show, ale v tomto případě to tak úplně nesedí... Marek Eben rozhodně provádí Talk, ale vůbec ne Show a to je to, co se mi moc líbí... Je kultivovaný a nemá potřebu jakýchkoliv osobních exhibicí, čímž dává vyniknout svému hostu. Kéž by bylo víc Marků Ebenů...

"Mattoni už není!" Není, protože je tu Česká soda a ta, panečku, píše !! Geniální parodie na reklamy a nezapomenutelný rychlokurz bavorské němčiny Alles Gute se stejně nezapomenutelně mrkajícími sudeťáčky Karlem a Egonem. Prostě takové hezké české Grüsse aus Lederhosen... Humor někdy až na samé hranici snesitelnosti, o nějaké (a snad ještě nedejbože politické) korektnosti nemůže být ani řeč, a to je moc dobře. Inspirace Monthy Pythony je nabíledni a to je taky moc dobře... Co víc si přát?

Sestavování imaginárních žebříčků jen v mojí hlavě mě taky baví. A tenhle film je na mém žebříčku nejoblíbenějších filmů určitě v první pětce. Je natočený s nadhledem a nezbytným humorem. Nejsem úplně fanouškem Johna Cusacka, ale tady mi sedí dokonale. K tomu ti dva skvělouši, prodavači Todd Louiso a totální éro Jack Black. "Nemůžu je vyhodit... Přijal jsem je na dva dny v týdnu a oni chodí každý den..." Exotická Lisa Bonet a křehká a milá Iben Hjejle... Perfektní zásah do mého vkusu a momentálně Nr. 6 mého Top 5.

Vypečený výlet s babičkami aneb road movie á la Alice Nellis. A vynikající. Á propos - proč je u Svěrákovy Jízdy napsáno jako žánr Road movie a tady ne? První třetina filmu sice nějak neměla drive, ale zbytek vše bohatě vynahradil. Výborné dialogy, situační humor, skvělá Iva Janžurová i její dcery. Kdo někdy někam cestoval s několika babičkami, ví své... A jak vidno, ví to i Alice Nellis.

Jó František Gehry, to je velkej borec... A to jsem netušil, že trpí maniodepresivitou (nebo spíš, jak to vypadá, jenom depresivitou...). To teda klobouk dolů. Skvělý dokument jeho kamaráda Sydneyho Pollacka... Ještě perlička - v nějakém TV programu jsem viděl překlad názvu filmu "Skeče Franka Gehryho". Tak to vypadá, že se nám Frank dal na stará kolena také na komediantství :-)

Asi nejlepší dokumentární seriál o technice / architektuře, jaký jsem viděl. I ty nejjemnější a nejsofistikovanější technické detaily jsou perfektně a poutavě vysvětleny... Krásnými záběry je zachycena i poezie těchto monstrózních staveb... Nemám absolutně co bych vytknul.