Reiniš

Originální vztahové drama odehrávající se v malebných pařížských kulisách, vypovídající o stále aktuálním tématu adopce gay páry (či singles). Nechybí mu klasická francouzská elegance a šarm. Lambert Wilson, kterého si pamatuju jen jako afektovaného záporáka z Matrixu nebo Catwoman, mi byl poprvé sympatický a skvěle mu přihrává i půvabná Španělka Pilar López de Ayala. Nadprůměrná podívaná pro deštivé sobotní dopoledne.

Netřeba sáhodlouze komentovat. Děsivý, inteligentní, zábavný, kultovní a nestárnoucí horor. Jediné, co mě mrzí je, že jsem jako první viděl verzi od Gus Van Santa, která mě připravila o překvapení.

Povedený atmosférický thriller se solidně hrajícím Royem Scheiderem a svůdnou famme fatale Meryl Streep. Pointa sice na diváka pomrkává už od poloviny a konec by si zasloužil lepší gradaci, i tak jsem byl mile překvapen. Důkaz toho, že thrillery s tajemnou blondýnou se točili i dávno před Základním instinktem.

Teskná a nostalgicky vyhlížející komedie vás provede nejdůležitějšími okamžiky Německa od roku 1989. Good bye, Lenin představuje dvě hodiny brilantní filmařiny a citlivý příběh o kráse lidských vztahů na pozadí šílené doby. K tomuto filmu jsem si dlouho hledal cestu, nakonec mě ale velmi mile překvapil. Jeden z nejlepších (a nejvýraznějších) počinů německé filmografie posledních let.

Zpočátku strašidelný a zábavný horor, kterému kdesi v polovině dochází dech. Ke konci už se Craven totálně vykašlal na nějakou atmosféru a udělal ze snímku stupidní béčkovou šílenost, která téměř postrádá smysl. Originální a zábavné je to určitě, přesto měl film nakročeno na víc.

Změna prostředí příběhu prospěla a Danny Glover je po Arnoldovi přinejmenším svěží náhrada. Občas sice snímek brnká na béčkovou strunu, já mám ale tyhle klasicky ,,devadesátkové" sci-fi rád. Neprávem opovrhované pokračování, Stephen Hopkins odvedl dobrou práci.

Ultra šílená podívaná, plná chaosu, tupých proslovů, křečovitých herců, křiklavých barev...A takhle bych mohl jmenovat do nekonečna. Wimmerovi se snímek totálně rozpadl pod rukama. Nedokázal jsem to ani dokoukat, což se mi nestává tak často.

Woody mi připoměl jaké to je si u filmu trochu zasnít. Vykašlat se na zajeté konvence a naivní příběh a nechat se unášet skvěle šílenou atmosférou snímku. Uchvátila mě křehká Mia Farrow, zábavný Jeff Daniels a hlavně Woody Allen, coby režisér upřímně nerealistické pohádky, kde se svět snaží, alespoň na chvíli, vypadat jako vzrušující a skrytými fantaziemi oživlé místo.

Nadprůměrný dokument o úžasné ženě. Spousta známých tváří, příběhů a jeden fascinující život osobité Annie Leibovitz. Mohlo to být delší, obsáhlejší, víc do hloubky, pro mě i tak nádhera.

Revoluční futuristická noir detektivka si mě podmanila hlavně svojí dech beroucí vizuální stránkou. Příběh nepřináší nic moc nového (zlá korporace versus málomluvný detektiv) a na to, že je tak přímočarý jsem v něm měl občas docela hokej. Nicméně atmosféra věčně setmělého města byla skvělá a celá ta hra se světlem a stínem inspirovaná Rembrantem se vskutku povedla. Netradiční filmová podívaná, především pro fajnšmekry.