Mylouch

Bobra a Užofka pod zámkem ve studentské etudě s mírnou disproporcí..

Informatická mašina jako z filmu 8mm. New ageová cesta za hranice panictví jednoho z obyčajných.

DeSadeovská stylová hříčka s nánosy pudru. "Leží-li kobyla, bude asi nemocná". Český lev za maskérův rukopis.

Jeden z českých vrcholů desetiletí. Návštěva ve světě dobových pražských menšin s jejich frustracemi, fobiemi a starými příkořími. Otisk doby - migrace, fotbalové fandovství, rodina. Velká scéna u stolu s jízlivostmi Vášáryové, Macháčkovo kladiva, Suchého byznys, krásná Lišková i Timková s jejich hereckou kvalitou, Třískovo stáří, velké a malé pandy ve světě teatrálního dobra bez kladných postav. Fandim, kurva, necejtíte ten rozdíl ?

Do formy zakletý jednoduchý příběh, na který bych nejspíše odkázal dětské publikum, pokud bych si uměl představit vnímání touto věkovou skupinou, která je zvyklá na přímočařejší sdělení.

Povedená hříčka, která výběrem neotřelých postupů přibližuje známější (připomenuté v souvislosti s výročím) i méně známé okolnosti počátků tv vysílání, ale především přináší atmosféru tvůrčí radosti a hravosti

Jeden z největších "válečných" filmů s minimem války. Poctivá "rusínská" expozice z průmyslového prostředí ve filmově sedmdesátkové atmosféře s pomalým vývojem vedoucím ke kontrastnímu asijskému peklu a peklu veteránskému. Mladá hvězdná herecká sebranka, mezi kterou vedou Dzundza a De Niro, krásné role pro Savage, Walkena i Streepovou

Sice poměrně vnějškově, zato přehledně publicisticky vystižená dilemata a úspěchy jednoho z oněch elitních "básníků" socialistické kultury (bez nutně pejorativních konotací) s podzimem jeho života ve svobodných poměrech. Mezi klady patří řada archivních záběrů a přímá vyjadření osobností z jeho nejbližšího okruhu. 3-4*

Realita, uzavřená do osobitého dramatického světa s pravidly, na něž je možné přistoupit. Hezká práce s předlohou i s filmovým časem, úsporné hudební přízvuky, vyvážená vizuální stránka. Celkově veledůstojný výsledek s rysy výjimečného zážitku, který dobovému standardu utíká o třídu, i když více symbolické práce bych ocenil. To nejlepší, čemu (zatím?) dávám jen 4*. Kurt Weill a nádherně evropská verze Speak low.

Evropské útočiště hudebníka jako místo děje příběhu s jazzově archetypálními symbolickými polaritami Amerika-Evropa, tradice-avantgarda. Hledání sebe, boj o uznání, role s biografickými rysy šitá na tělo Dexterovi s jeho jedinečnou schopností humoru hudebního i mimohudebního, hudební soundtrack, který i na dvou CD pod Herbieho taktovkou a s řadou hvězd nabízí bombu, smiřující snad všechny fanoušky jazzu i ty žánrem neposkvrněné. Nejmilejší Tavernier, magická Paříž, náladu skvěle dotvářející Cluzet a další sekundující postavy, odkaz na Dexterovu desku Our man in Paris (1963) na labelu BlueNote z doby, kdy se svými r/evolucemi nastupovala právě mladá Hancockova generace. (Co na to Whiplash ?!) Sc.: David Rayfiel (+rejža), k: Bruno de Keyzer