Mylouch

Tradičně vycpávkový kousek z televizní tvorby, který se vymáchal v nedůvěryhodnosti scénáře a trapné řemeslné rutině. Mít za sousedy někoho s poctivostí tvůrců a byt s vybavením v hodnotě filmu, zvážil bych zásadní předěl ve svém životě. 1-2*

Tv inscenace poctivé detektívy s klasickými dramatickými rekvizitami, více či méně divadelními projevy herců. Kvalitně posazené herecké škatulky, vstupy nových postav pokaždé děj výborně oživují, kulisy příliš nerozlišují mezi prostředími (doupě americké mládeže ovšem potěší), s napětím ♫ mírně nesouznějící hudba: Petr Mandel. Vysoký standard s lynchovským potenciálem postav 3-4*

Celovečerní zpracování tématu, dlouho známého z televizní publicistiky bez jakékoliv odezvy na straně legislativy nebo vyšetřování. Seriózní pojetí, jemuž chybí přímé filmové nebo zvukové zdokumentování alespoň některých z nejkřiklavějších ukázek nesporně trestného jednání "úspěšné podnikatelské elity" pod politickým krytím ideově a morálně "čistých" politických vůdců, zaštítěných novým vědeckým světovým názorem. Úsporně a zodpovědně !

"Frank Miller dostal milost !" Nadčasová metafora role jedince v prosazení nutných (ale - netopolánkovsky - nepopulárních :) ) kroků, kterou ve vlastní aktivitu může podle svého založení proměnit Gándhí i Breivik. Řemeslně mistrovské dílo, kterému vévodí ♫ Tiomkinova schopnost emocionální i rytmizující charakterizace a gradace v hodně konzervativním duchu. Ústřední oskarová melodie je pak i v české verzii připomínkou hvězdné úrovně tehdejších textařů (sud).

Referenční studentský film. Kdo věří svému talentu se může zkusit poměřit. Předehra Démantů noci. Jedna z četných, neprávem opomíjených studentských reflexí 2.sv.v. na tehdejší FAMU.

Scénáristicky nevypracovaný příběh, který ve zpracování od scény ke scéně s televizním produkčním nadhledem a ambicemi dokáže spolehlivě zaniknout, můj oblíbený Třinec kulisou s vyzněním chcíplého skanzenu. Zvuková stránka jak z četby na pokračování Rádia na polštář, jinak chvályhodná snaha o výtvarnou a kameramanskou pestrost mě svou technologickou samoúčelností donutila na hodnocení dokonce ještě ubrat.

Obecně (nejen válečně) symbolické poselství scénáře zlatých Křižanových let, posvěcené "televizní" sevřeností, silnou ústřední trojicí a stále nedoceněnou ♫ Liškovou hudbou."Orientujete se, kudy máme jít, pane redaktore?" promluvá ke každodennosti dneška.

Herci zapíchnutí do kulis, i ten minimální náznak kameramanské koncepce prošel koupelí v žumpě nedůvěryhodnosti, ke scénáři zůstávám netečný

Rychlokvašený spotřební sitkom, frc-frc a je to doma

StarTreková blbinka s nepříliš přesvědčivě postavenou a zahranou hlavní postavou. Nejvíce zaujmou dílčí výtvarná řešení, chaotické poselství kontrastuje s vážně pojatou ♫ hudbou. 2-3*