Kri-kri

José se bláznivě zamiluje do jiné dívky. Navíc jde o Cilku, bývalou Katčinu kamarádku. Benediktě napsal dopis, v němž se s ní rozchází. Jenže už při první schůzce s Cilkou se pohádají a Benedikta mu odpustí. V jiné dějové linii holky na plovárně natrefí na Maxima, kluka, s nímž se rozešla jeho snoubenka a Johana ho i přes nesouhlas kluků vezme do party. Pobavila mě scéna, kdy Johana čte Josého dopis Benediktě "Naše láska byla jako letní dny. Dávala teplo, takový žár, po kterém člověk ví, že přijde velká bouřka.", což Katka to okomentuje: "Trochu jako předpověď počasí.":) Zajímavost - představitel Maxima později hrál v Rozmarech lásky (epizody 13-15) Cyrila. 100%

Do Paříže přijede Cilka, Katčina kamarádka z Carcassonne, s kterou se neviděla osm let. Cilka na první pohled působí volnomyšlenkářsky, obléká se i maluje příliš vyzývavě. Brzy Katce zavolá, že muž, u něhož měla bydlet v podnájmu ji chtěl znásilnit. Dívky u vedení koleje zařídí, že u nich Cilka může pár dnů bydlet, ale ta ještě týž večer jde na večeři s realitním agentem a pak u něj i přespí. Holky nakonec zjistí, že Cilka si historku o znásilnění vymyslela. I přes závažnost tématu jde o vtipnou epizodu, třeba když Johana vypráví, jak se rodiče Cilky a Katky po letech potkali a Kristián u toho dělá grimasy. "Kdybych já ztratil Johanu, tak bych ji poznal i po pěti stech letech. Ale dělal bych, že ji nevidím.":) 100%

Tato turecká telenovela není pouze o tom, že on miluje ji a ona jeho. Je to především o kontrastu života ve středověkých podmínkách a tradicích proti modernímu, západem ovlivněnému životu v Istanbulu. Obyvatelé Mardinu sice žijí stále v domech středověké architektury a dodržují staleté zvyky, zároveň ale používají moderní vymoženosti jako luxusní auta, televizory a dokonce i mobily. Dost často se v tomto seriálu vraždí, většinu nekalostí má na svědomí Boranův bratranec Cihan. Jedna z jeho největších sviňáren je vražda Azada. Zpočátku je děj docela svižný, ovšem ke konci už jsou epizody uměle nastavovány vzpomínkovými scénami z předešlých dílů. Valná část původně negativních postav (Boranovi rodiče, strýc i druhý bratranec Dilaver) se v průběhu děje změní k lepšímu, ovšem i po smrti Cihana se vynořují další protivníci. Na jedno shlédnutí, když není na co lepšího koukat to docela ušlo. Hodnotím slabým podprůměrem 2 * a 40%.

Asi nejsem správně intelektuálně naladěn, ale mně k navození atmosféry třicátých let nepřijde nezbytně nutné natočit film v černobílém provedení. A už vůbec mě herecký výkon té malé holky nepřesvědčil, že obdržela ocenění zaslouženě. Podle mě hrála sotva průměrně, jenže holt pocházela z protekční herecké rodiny, proto ty ovace. Ti Američané mají obecně laťku pro udělení těch jejich Oscarů nasazenou hodně nízko, oni je snad rozdávají i nosičům kafí na plac. Závěr předvídatelný, zato odpovědi, zda je ten podvodný prodejce Biblí skutečně jejím otcem se divák nedočká. Shlédnout se to dalo a párkrát jsem se i zasmál, ale žádný extra dojem to na mě neudělalo, proto opět půjdu proti davu a uděluji podprůměrné 2 * a 40%.

Film jsem poprvé viděl v TV roku 1998 na Primě, i když ne celý. Pak když ho o tři roky později reprízovali na TV 3 jsem jej nahrál. Na americkou produkci to není nejhorší, zřejmě pomohla koprodukce s Rumunskem, hned to vypadá evropštěji. Co se mi zde nelíbilo bylo to co Američané cpou skoro do všech dětských filmů a rodinných komedií - máčení ksichtu v talíři s jídlem a házení po někom potravinami (zde rajčaty). Tyto nápady mi přijdou nechutné, laciné a celkový dojem zbytečně degradující. Jinak je ale tento film celkem koukatelný. Průměr 50%.

Na to, že fantasy filmy moc nemusím mě tento docela zaujal, i když na tvorbu Lindgrenové působí nezvykle sklíčeně až depresivně, čehož bohužel není ušetřen ani závěr se skokem do Nangilimy. Co se mi nelíbí je stále stejná unylá hudba provázející celý film a některé pasáže jsou příliš rozvláčné. Pokud jde o postavy, Karel je sympaťák, zato Orvar na mě jako prototyp kladného hrdiny rozhodně nepůsobí a myslím, že boj proti Tengilovi by k vítězství dotáhli i bez jeho přičinění. Vidět to poprvé v dětství, dal bych 4 *, bez nostalgie lepší průměr. 60%

Všichni si pomalu zvykají na fakt, že Helena chodí s Tomem Favou, přičemž s ostatními se vídá čím dál méně. Občas si někdo neodpustí menší narážku, zejm. Johana. "Nezdá se vám, že Texas přibral?" "Ano, určitě ze zármutku." "Texas má zármutek? To je mi novinka." "On ne, ale jeho kamarád." Nejvíc se ale do Heleny pustí Kristián, jenž jí při společné večeři na rovinu vyčte, jak ošklivě se k Mikulášovi zachovala, když ho nechala. Tohle se mi na Kristiánovi líbí, že jediný byl k Heleně upřímný, zatímco ostatní pokrytecky mlčeli, i když si mysleli to samé. José čím dál častěji střídá schůzky s Natálií i Benediktou, což začne vadit Katce a Johaně. 100%

Štěpán s Kristiánem si dělají starost o Mikuláše, ten je ujistí, že je v pořádku, i když rozchod s Helenou jej stále trápí. I Katka s Johanou mají co dělat, aby se udržely, když potkají Helenu s Favou. "Fuj, oni se líbají!" "Johano, já zavírám oči, tak mi to nevyprávěj!":) Helena si promluví s Mikulášem a dohodnou se, že Fava bude s jejich kapelou nadále spolupracovat. Natálie Mikulášovi nabídne, že by s ním ráda chodila, on ji ale odmítne. Johana má v tomto dílu dobře rýpavé hlášky, např. když se všichni sejdou v kavárně pronese "To mi připomíná báječný film, Napětí na útesu." I Kristián perlí hláškami: "I když mě bolelo břicho, tak jsem dál jedl čokoládu.":) 100%

Katka s Johanou u Alfréda natrefí na Josého s Natálií a nenechají si ujít příležitost si trochu rýpnout. Úsměv jim zamrzne, jakmile zahlédnou Helenu v doprovodu Toma Favy, s nímž byla na nákupech. Obě Helenu před Favou varují, ona je ale ujistí, že pořád miluje Mikuláše. Jenže týž večer se Helena nevrátí na kolej a Katka s Johanou tuší průšvih. Helena se vrátí až v šest ráno, celou noc strávila s Favou v nočním podniku s rockovou kapelou. Nakonec si uvědomí, že Mikuláše už asi nemiluje. V tomto dílu mě baví hlavně srandovní scény se Štěpánem a Kristiánem na pokoji a hlášky Johany, když Helena vypráví o večeru s Favou: "To je nechutné! Láska skupinová, to mě vždycky odpuzovalo!":) 100%

Děvčata v kavárně natrefí na Natálii ve zbídačelém stavu a dozvědí se, že odchází z fakulty a vrací se na venkov. Zpočátku si dělají legraci, že vyčerpala veškerou zásobu kluků, až později se od Josého dozvědí, že otec Natálie přišel o peníze na burze a nemůže si dovolit platit ji školné. Všichni začnou uvažovat, jak Natálii pomoct, aby mohla dál studovat. Kristián přijde na nápad uspořádat dobročinný rockový večírek ve stylu 60. let, na němž by vybrali peníze na rok školného pro Natálii. Dokonce i místo pro uspořádání večírku nebyl problém - kavárna u Alfréda. Tento a zvlášť následující díl mám rád, Natálie patří k mým oblíbeným postavám. 100%