Recenze (145)
Projekt X (2012)
Poučný? To sotva, hlavní hrdina se stal opravdovým hrdinou po těch všech napáchanejch škodách. Sklidil velkej obdiv a respekt mezi svejma vrstevníkama!
Speciální jednotka (2011)
Směšnej akční nářez protknutej nevyhovující hudbou, nešikovnou kamerou a rozporuplnou organizací. Spasit tenhle nesmysl nalepeným dojákem na konci se nezdařilo. Nenachytám se.
Cela 211 - Vězeňské peklo (2009)
Zprvu to vypadalo na slušnou vzpouru, avšak už asi v půlce došly nápady a příběh spadnul do monotónní roviny. Ač plnej prostor delikventů, vybarvená je jen hrstka z nich; chybí tu tolik do nebe volající dominance, podřazenost a respekt. Prostor tu byl i pro to zmiňovaný přátelství mezi odsouzeným a dozorcem, nicméně se nějak zapomnělo na něm pracovat a do tohohle stadia ho vystupňovat.
V temnotě (2011)
Pokud autor v těch dvou a půl hodinách nedokáže vykreslit charakteristiku postav a začlenit do vypravování jejich podzemních útrap jakoukoliv časovou etapu, nemůže z toho nikdy vzniknout nic strhujícího. Nezachrání to ani plochej nástin historie a v ní absence tý hrůzy a beznaděje.
Šťastný Nový rok (2011)
Tak z tohohle mi opravdu stačilo deset minut. Přeplácaný, užvaněný, stupidní. Netřeba dál komentovat.
Poslední sezona (2006) (seriál)
Ač naprostej sportovní amatér a fanda ničeho, tak zfilmovanou sportovní tématiku skoro vyhledávám. Tenhle seriál zkouknut dvakrát pro svou přehlednost a pestrost děje, s náhledem do zákulisí hokeje, kapku poučená ale beztak neschopná posoudit pravost taktik daný tématiky. Tahle moje zkreslená představa nijak neubírá na atraktivnosti seriálu a pustím se do něj klidně i potřetí.
Černá hodina (2011)
Hlavně nad tím moc nepřemejšlet. Velkým plusem je tu trvalá akce a spolu s mladým obsazením a odlehčeností to funguje jako klasická odreagovačka.
Výheň (2011)
Obyčejný, ale přitažlivý. Málo ukázaný scifi prostředí, solidní spád a taky jedna nevímproč nerozprouděná a pročvlastněvůbec zmiňovaná perioda hlavní představitelky.
Děti moje (2011)
Kýč, hra na city, roztahanost a vůbec neschopnost pojmout námět do líbivý podoby. Celý umělý. O tomhle to je.
Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko (2011)
Vybroušený pokoukání. Perfektní propojenost a logičnost jednotlivých akcí se jemně a přitom s takovou silou zahryzávají do citový oblasti diváka, že není problém nechat se díky umu tvůrců nevědomky vtáhnout do instinktivních prožitků, myšlenkových hloubek a kvalit vůbec.