vyfuk

Asi takový nejvíce bláznivý až trochu více intimně zaměřený díl. Intimně však spíše v tom úhlu pohledu, že jde o nečekaně více až sexuálně otevřený díl. Ten však dává v rámci zápletky alespoň smysl a je udělaný pokorně. Kupodivu na nejbláznivější a nejinačí díl asi takový, který je v rámci zápletky nejoriginálnější a nejzapeklitější.

Filmová část, která je spíše dělaná na nějaké osobní vyříkání mezi dvěma zamilovanými a zároveň nenáviděnými. Takové osobnější dílo, které ale zároveň jde do osobní roviny zcela nových postav, což kupodivu ani moc nevadí. I když občas teda film vypadá jako muzikál. Obecně velmi příjemná podívaná. Nicméně asi nenabídne v žánru ani v rámci seriálu nic převratného.

Asi nejvíce rozdílný díl z filmové série Hříšných lidí. Spíše jde o nějaké tajemství a celkové spiknutí až s psychologickým nádechem, který by byl dost typický hlavně i pro Agathu Christie. Sice v takovém trochu zdlouhavém a nekonkrétním hávu, ale zase bych asi nemohl říci, že šlo o nezajímavý díl.

V celku experimentálně faktický a dosti eufemisticky subjektivní v tomto ohledu plný oxymoronů. Lee se ukazuje opět v trochu rebelistickém a protestním světle, které ale docela upřednostňuje formu před obsahem, který je v celku dlouhý, takový experimentální. Film je nejednou až zvláštně přímí, brutální a je to drsný obsah tvrdého zrna. I přesto se neubráníme určitému sentimentu. Nebo spíše snaze a excelentní morální a epický konec. Je to sice zajímavý, ale stále asi dost neucelené a zvláštní. Kdyby šlo o větší válečný a faktický film, mohlo to být v Leeho rukách pestrost.

Ron Howard přichází s něčím nečekaným a něčím zvláštním. Pro mnoho lidí rozporuplný film, který asi nic moc nenabídne. Asi nic nového. Za mě však v celku zajímavé překvapení roku, ve kterém herci ať už veteráni nebo nováčci dělají skvělé výkony a scénář spolu s tím koexistuje skvěle. Především je asi nutnost vypíchnout um pana režiséra, který nám zde nastolil jasné fungování děje, který je zcela přirozeně natočený i s něčím navíc v rámci vymazlených záběrech, které nám více zpříjemňují sledování tohoto filmu. Asi králem všeho je Zimmer, který nám poskytuje opět dosti originální hudbu, která perfektně sedí na atmosféru i prostředí filmu. V tomto je to nepřekonatelné. Asi je to dosti subjektivní, ale já film neberu jako progresivní a úžasný počin měnící veškerý chod, ale jde o film, na který se radostně koukalo a rozhodně nelituji jeho zhlédnutí. Dokonce si myslím, že by nemusel být opomenut při vyhlášení toho nejlepšího za minulý rok.

V celku zbytečný film. To se asi nedá jinak vyhodnotit. Něco, co už tady bylo mnohokrát, akorát to je jenom nový trochu jiný kabát. Oproti pro mě nedávnému Bratrstvu zde není ani nic moc nového, co nabídnout. Jednoduše příběh dvou leseb, které k sobě v komplikované době v komplikovaném vztahu nějak hledají cestu, ale nikam se moc nedostanou. Dojde na nějaké sexuální dobrodružství, poté tvrdý pád reality, který vidíme snad v každém filmu tohoto typu. Zde navíc ještě postavy dělají drahoty a nedávají prostor sami sobě kvůli malichernosti a to má být důvod veškeré zápletky. V celku dost zbytečný film, který nenabízí nic nového. A je to škoda.

Záležitost, která i přes veškeré snahy být velkým filmem, tak trochu spíše vypadá jako nějaká patlanina všeho možného. Zase abych nebyl tak krutý. Film je dobře natočený, jeho hudba je docela zvláštní protože někdy zní jako francouzské melodrama a někdy jako špatný český film. A samotná i ta kamera v rámci obrazu vypadá dost zvláštně. Příběh docela je fantasmagořina, ale zase na jednu stranu je to zajímavý příběh z války. Tím to asi končí.

Nad tímto se těžko přemýšlí. Už z principu, co jsem vlastně viděl. Film o holce, která chtěla být sama sebou? Nechtěla být s klukem, ale chtěla s ním být. Nabízí se nejedna otázka. Už jenom protože je film ve své podstatě takový nic neříkající a jako kdyby skrýval svou podstatu. Na tyto hádanky jsem asi už moc starý. Asi kdybych byl více naladěný na notu tohoto filmu nebo jsem byl postaven před hotovou věc, tak bych na to asi koukal jinak. Takhle je to pro mě jenom nějaký film, který mi jednoduše přišel o ničem.

Tak ony slečinky existují i takhle. A pak že není horší hněv než zhrzené ženy. A co teprve hněv teplého nácka! Film je v rámci námětu a příběhu obecně docela sájenc fikšn, ale o to více zajímavý a kuriózní. Jinak je to ve výsledku poctivá filmařina. Skoro nic není zanedbáno a tvůrci si potrpí na klasiku, kdo nic nového nedělá, nic nezkazí. A zde to vychází v celku dobře. Žádný zlom v historii filmografie, ale stále laťka která je vysoko.

Tady už dochází k nárazu. Film, který se opět snaží přiblížit církev a okolí papeže nějak nově. I poitalsku. S určitou poetikou, ale i divnou nesrozumitelností. Film totiž mnohokrát představí těžké a duté fráze, které nikam neposouvají děj a jenom prodlužují děj. To co vypadá roztomile a kouzelně se postupně stává spíše prázdnou cestou za sebepoznáním, které není ani nijak extra zajímavé. Asi největší výhodou filmu je pasáž s mistrovstvím, která vypadala nejvíce bláznivě, za to nejvíce autenticky, opravdově a příjemně. Pak už je to další těžká prázdnota za kterou je velká škoda.