Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Thriller

Recenze (4 248)

plakát

Kocour v botách: Poslední přání (2022) 

Výborný animák. Opravdu neskutečná jízda, která strká celý Pixar i celou sérii Shreka do kapsy. Má to atraktivní námět a konečně animák, který není jen příběhovkou, ale je naložen i skvělou akcí a parádním humorem a tahle kombinace zkrátka vždy u mne vítězí.  Kocour hláškuje o sto šest, vizuál je takřka revoluční, akční scény mají skvělou choreografii a VLK je záporák roku, z něj šla vyloženě husí kůže. Líbilo se mi, že krom vlka tu jsou další dva záporáci, což je hezky nevšední a celé tohle kocouří dobrodružství nikdy nesešlápne z plynu. Štve mě, že jsem to neviděl v kině. Skvěle odvedená práce po všech stránkách. 9/10.

plakát

Mal de ojo (2022) 

Mytologická mexická legenda o čarodějnici, která se krmí na dětech! Leden nám přinesl zatím 2 slušné hororové žánrovky. Tím prvním je překvápko Slasher Sick a druhým překvapkem je tahle mexická strašidelná báchorka, kde se jen opět potvrdila má slabost pro čarodějnice a creepy babky. Isaac Ezban už natočil slušný mindfuck Smyčka, takže není úplný nováček a po technické stránce je Mal de Ojo velmi kvalitní, což je vždy pro mne jeden ze základních pilířů, protože podfinancované horory mě zkrátka už neberou. Příběh pojednává o dvou sestrách, které jedou navštívit svou babičku, rodiče se zatím snaží najít lék pro sestru nejmladší a tak stráví s babkou krušné chvíle, protože je nejen protivná, mrzutá, přísná a nepříjemná, ale je také čarodějnicí. Film má sice pomalejší tempo, ale výrazně nenudí, je tu pár lekaček ( sice nic infarktového, ale jsou tu), nejvíce zaujme atmosféra a samotná babka, která je zkrátka creepy ( svlečená z kůže vypadá výborně, tam se maskéři vyřádili) a působivá je i historka chůvy k dětem, která je příjemně děsivá. Za mne dobrý, tenhle mexický Folk fairytale můžu. Mohlo to být sice intenzivnější a brutálnější, ale čarodějky mám radši než duchy a démony, takže jsem spokojen. 7/10.

plakát

The Offering (2022) 

Mainstream démonické strašení s židovskou tématikou. The Offering šlo do Amerických kin, takže po technické stránce jde o nadprůměr a vypadá to hezky, židovská kultura tomu dává neotřelý nádech a prostředí márnice funguje dobře, jen co se týká strašení, tak se mohlo přidat více na pilu. Líbilo se mi, že to má celkem old fashioned nádech a je tu zajímavá židovská mytologie kolem pradávného démona ( vzhled démona je originální a solidní- jen opět nenapáchal dostatek škody). Je tu pár atmosférických sekvencí, které nejsou úplně k zahození, ale lekačky mi příliš efektní nepřišly a není jich imho ani moc. Kouká se na to však celkem dobře díky krátké stopáži a neotřelému námětu a v rámci podobných jde určitě o lepší průměr. ( Tak trochu jsem doufal v bratříčka Autopsy of Jane Doe- ale to se bohužel nekoná), 6/10.

plakát

Play Dead (2022) 

Ucházející cat and mouse naháněčka z prostředí márnice. Play Dead je sice takový trochu TV thriller ( řemeslně však kvalitní), který bez výrazných překvapení a bez pořádného gore jede až do konce. Mně tohle ke spokojenosti rozhodně už nestačí, ale na koukatelný to je bez problémů. Sympatická hlavní hrdinka se infiltruje do márnice, aby získala telefon a zachránila svého bratra od kriminálu, avšak místní koroner je zvrácený psychopat, který tam obchoduje s orgány a situace se jí komplikuje, půjde ji totiž o život. Jerry O'Connell hraje psychouše celkem v pohodě a hlavní hrdince se dá fandit. Škoda, že těch orgánů a operací si člověk moc neužije, na mě je to zkrátka až moc light.  Podobnost s Price we Pay je až parodicky vtipná .. :) Ten však měl alespoň gore. 55%

plakát

The Price We Pay (2022) 

Rjúhei Kitamura otevírá rok svým exploiťákem, který subžánru ostudu nedělá, ale nepřináší nic nového, neposouvá hranice a taky se neodváže tolik, jak Kitamurovy předchozí snímky ( Midnight Meat Train a No one Lives už nejspíš nikdy nepřekoná). The Price We Pay je přímočarou žánrovkou, která si bere všechny ty známé hororové klišé, které mě paradoxně i potěšily, protože tyhle žánrovky vznikaly 10-15 let zpět, takže je fajn si je připomenout. Máme tu bandu zlodějů, kteří přepadnou zastavárnu a vezmou si sebou atraktivní rukojmí ( krásná ženská v těchhle filmech je základ a ten je dodržen- byť kozy neukáže), Auto se jim klasicky porouchá a nejblíže je odlehlá farma, kde se rozhodnou usídlit. Tam je však zvrácený Grandpa a jedna obludná hromotluková ženská- správně slizký záporák, jak se patří. Úvod sice trvá nějakých 40 minut než se něco začne dít, ale nenudí to. Jakmile dojde k vzájemnému střetu, tak příjde na řadu Kitamurové oblíbené mučeníčko ( trochu jsem doufal, že vyříznutí očí bude na kameře, tentokrát však mimo   ). Gore scén jsem čekal upřímně více, vizuál je jen průměrný a herci jsou béčkoví, takže tam se nedají čekat zázraky. Nejlepší scénou je finální fatalita s ostnatým drátem, která byla za plnéj počet, ale takových scén by to chtělo aspoň 5, abych mohl jít na vyšší hodnocení. Jsem rád, že po delší době vzniknul alespoň koukatelný přírustek do Explo subžánru, avšak kvalit svým předchůdcům nedosahuje ani zdaleka ( Frontiere´s je ještě o 2 levely výše po stránce špíny a gore pro představu). 6/10.

plakát

Machr na 30 dnů (2020) 

Tohle je prostě další Boudali/Lacheau nářez! Tuhle partu sleduji už od začátku jejich kariéry a všechny jejich filmy jsem viděl už tak 5x minimálně ( po každé s někým jiným) a vždy to mělo úspěch. Je hezké sledovat jak jim rostou finance a jak se neustále zlepšují, dodržují své trademarky a nadstandartní kvalitu svých filmů si udržuje lépe než Marvel a DC dohromady LOL. Příběh je sice vypůjčen odjinud, ale pro komediální vložku je velmi trefný. Hlavní hrdina se dozví, že mu zbývá 30 dní do konce života, a tak začíná zero to hero JÍZDA, kde mu stoupne sebevědomí, začne riskovat a dostává se z jedné šílené situace do druhé. Je tu opět hromada originálních a šílených nápadů, kde jsem se řezal smíchy ( Nikdo neumí podat takovou kadenci gagů a scének jak zrovna tihle dva). Skvělá je i kamera, herci, hudba a šílený tempo. Prostě špička komediálního žánru. 85%

plakát

Král Tulsy (2022) (seriál) 

Taylor Sheridan a jeho chlapácká seriálová krasojízda pokračuje. Sheridan je v top formě a každý jeho seriálový počin trhá rekordy a Tulsa není vyjímkou, k dispozici je totiž Sylvester Stallone, který předvádí nejlepší herecký výkon od Rockyho. Je to staromilská gangsterka, kde Stalloneho propustí z vězení po 25 letech a šéf ho vysílá do zapadákova Tulsa, kde si bude moct vybudovat své vlastní kriminální podsvětí a k dispozici bude mít hodně nečekanou partu. Seriál se nese v klidnějším duchu, ale rozhodně baví. Stallone má charisma na rozdávání a sedí mu všechny polohy a bavilo mě jak se pomalu a jistě rozrůstá. Vedlejší postavy jsou sympatické a záporák vévodící motorkářskému gangu je dobrý hajzl. Akce tu je minimum a zaujme především akčnější finále, ale dá se to přežít ( byť mám radši gangsterky plné mrtvol, drog, mučení a přestřelek), tak tohle je spíše feel good žánrovka ze staré školy, ale potěší všechny už jen díky Stallonemu. 75%

plakát

M3GAN (2022) 

První letošní mainstream hororová žánrovka je jen průměrnou high tech záležitostí. M3gan má sice velmi pochvalné zámořské ohlasy ( Rotteni i IMDB jsou překapivě velmi pochvalní), ale u nás zarytí hororoví fandové nadšením rozhodně neoplývají. M3gan je dá se říci moderní variací na Chucky pro Gen Z, která poukazuje na nebezpečí moderní technologie a jak dokáže být zrádná, bohužel filmu škodí PG-13 rating a je to celé až moc family friendly a bezpečné. Více než hodinu se film rozbíhá a seznámení s postavami není příliš zábavné, zkrátka je to spíš drama o vztahu malé dívky s panenkou, která se klasicky začne měnit v zabijáckou zrůdu. Škoda, že předvaděčka nenaplnila svůj potenciál, tam se opravdu vybízelo k velkým věcem a těch pár vražd by nejspíš nezachránilo ani Erko ( by jsme možná dostali 2-3 malé gore scény), což ve srovnání s novým Evil Dead je výsměch. Atmosféra tu velmi nefunguje a lekačky tu nejsou taktéž, takže se spíše hraje na znepokojivou notu, ale ani ta na mě neudělala moc dojem. Někdo dokonce tvrdí, že jde o komedii, ale to musí mít člověk velmi obskurní smysl pro humor. Do průměru to u mě alespoň zachránilo samotné finále. Battle v baráku je natočen velmi dobře. Tam je M3GAN poprvé za film pořádně creepy ( její pohyby jsou sice okopírovány od démonů z tradičních exorcism žánrovek, ale v robotickém pojetí to vypadá ještě víc cool) a její finální podobizna je také slušná, Kino se nevyplatí, je to sledovatelné, ale na VOD to filmu bude slušet více. 55%

plakát

Karanténa smrti (2022) 

Povedený Home Invasion/Slasher s Covid tématikou a první letošní příjemná vlaštovka. Příběhově jde o klasickou šablonu. Skupina přátel jde na odlehlý barák k jezeru strávit lockdown, ale tam jsou přepadení agresivním vrahem. Nejsou tu sice klasické slasher propriety ( vrah nemá cool masku, není nesmrtelný, jeho odhalení není šokující a nemá pomalou chůzi) ale má to velký nádech Vřískotu. Vrahův běh, nůž, agresivita a s oběťmi se nepáře. Po úvodních 30 minutách seznamování film nabere parádní tempo a až do konce nepoleví. Vraždy jsou nápadité i docela příjemně krvavé, oběťi i záporák tu dostávají pěkně zabrat a bolest jde na nich znát, což je velmi vítané. Řemeslně jde také o skvěle odvedenou práci, tady úplně bez výhrad ( cgi ohně na konci překvapivě super) a musím pochválit i zvrat/motivaci vraha, který je v žánru dá se říct refrešující a rozhodně nečekaný. Jediné, co mě tu vytáčelo bylo dodržování covid pravidel, ale nad tím se dá povznést, jinak jde o velmi příjemnou, zábavnou a velmi akční žánrovku, které rád přihodím hvězdu navíc. 7/10.

plakát

Candy Land (2022) 

První sexploitation roku. Příběh pojednává o prostitutkách uspokojující nadržené kamioňáky, ke kterým se přidá jedna silně věřící dívka ze sekty, aby vykonala očistu. Máme tu tedy střet náboženství a prostituce, zkorumpovaného šerifa a americký zapadákov v Montaně. Vizuálně to není až tak levný, jak by se mohlo na první pohled zdát, je to docela zručně natočené, holky se nahoty nebojí ( vzhledem k tématu jsou však dvoje kozy nedostačující) a žánrové potěšení tu nemá příliš velké zastoupení. Většina vražd je buď mimo záběr, anebo je vykonána stejným stylem ( bodnutím do břicha), žádný gore nečekat, jen trochu krve, což dnes nikoho ze sedačky nezvedne. Došlo tu i na gay znásilnění a jednoho úchylného faráře, což jsou asi nejzajímavější scény, ten zbytek nenabídne bohužel nic nového a ani nepřekračuje hranice v žánru. Je to krátké a koukatelné, tedy neurazí. 5.5/10.