Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (41)

plakát

Vítejte doma! (2003) (pořad) 

O bydlení se tu člověk dozví asi tolik, co o chovu dravého ptactva a i když věřím, že to ti lidé myslí upřímně a nechci být za hnusného cynika, moje slinivka skučí bolestí při pohledu na tolik nadšeně povykující cukrové vaty. Vyloženě americký pořad o bydlení, bez bydlení.

plakát

Grimm (2011) (seriál) 

Je pravda, že jsem viděla jen několik epizod, ale nepostřehla jsem absolutně žádný vývoj, jen stále stejné případy pronásledování zlých příšer se stále stejným scénářem. Abych pravdu řekla, začínám těm potvorám vážně fandit, protože hlavní klaďáci jsou tak neskutečně nudní, okoukatelní a stále stejní, že právě jen díky obměňování monster jde rozeznat jeden díl od druhého.

plakát

Sněhurka (2012) 

Milé, jemné, roztomilé a překvapivě zábavné. Ne, vůbec mi nevadila ta všudypřítomná naivita, až dětsky pitoreskní akční scény bez náznaku napětí, ani prostředí jako z domečku pro panenky, včetně umělého březového háje. Tenhle film hladí po duši. Na nic si nehraje, nic nepředstírá, plyne svým tempem, podoben barevné mýdlové bublině, vzdálený starostem běžného světa a života. A to je na něm právě to krásné. Je to skutečná pohádka, velice naivní, velice roztomilá, velice zábavná. Je to film, který vám, pokud přistoupíte na jeho hru a vrátíte se srdcem do dětství, připraví tu nejkouzelnější podívanou a zaručeně zvedne náladu. Ve srovnání a rádoby-epickou Sněhurkou a lovcem, nebe a dudy.

plakát

Sex ve městě (2008) 

Hrozně hloupý, klišoidní a křečovitý film. Až na relativně vtipný úplný začátek a relativně dojemný úplný konec, je to vlastně jen sbírka velice špatných dialogů (vždyť těmi se snad tenhle fenomén proslavil, ne? tak co má tohle být?) a absurdně předvídatelných situací. Nebýt těch skvělých šatů, dala bych odpad, ale tohle je Sex ve městě, takže kostymérka je vlastně nejdůležitější člen štábu, no ne?

plakát

Nový Babylon (1929) 

Na jedné straně trestuhodně primitivní děj a herecké výkony, nad kterými zůstává rozum stát (doslova a ne v právě positivním slova smyslu), na straně druhé fascinující kamera a přenádherný soundtrack. Ano, nabízí se samozřejmě otázka: co jiného jsem sakra čekala? Upřímně, nevím. Ovšem musím se přiznat, že tenhle monument i zkáza avantgardy, při jejímž sledování jsem se cítila tak nějak napůl očarována a napůl zhnusena, mě vlastně vcelku upřímně překvapil. (Jen škoda té příšerně přetažené třetí třetiny.)

plakát

Sněhurka a lovec (2012) 

Na tenhle film jsem se opravdu těšila. Moje pohádekmilovná dušička se už už shlížela ve fantastických a fantasticky kouzelných scenériích na pozadí příběhu, jehož disneyovskou verzi jsem v dětství viděla snad stokrát. A pak to přišlo, sedla jsem si k počítači a ono... nic. Prostě nic. V tomhle podivném filmu nic nedává smysl, nic není originální a zároveň skoro nic není pohádkové. Temné scény už jsou na tom trochu líp, ale, protože film jako celek nemá žádný kompaktní drive, ani ty ve výsledku nezaujmou. Naprostý nedostatek logiky dráždí od první do poslední minuty. Přestože se najdou detaily, které opravdu potěší, je potřeba hledat je lupou a obvykle nemají pražádný vztah k samotnému ději. Úplně nejvíc mě ale zaráží to sprosté kopírování snad všeho, Narnií a Pánem prstenů počínaje a Johankou z Arku konče. A pak ještě fakt, že snad ve všech trailerech (nebo alespoň v těch, které jsem já viděla) figuruje, jakožto hlavní postava, zlá královna, která jakoby se v samotném filmu prakticky nevyskytovala. Ne, já tenhle film prostě nepochopila, nebavila se u něj, neměla jsem z něj žádný hlubší prožitek. A největším překvapením pro mě bylo, když jsem nakonec zjistila, že jsem se celou dobu dívala na extended verzi, co na tom bylo rozšířeno, proboha !?

plakát

Tři mušketýři (2011) 

Ano, je to hovadina. Ne, nemá to pranic společného s Dumasovým románem nebo s klasickou filmovou verzí od Lestera ze sedmdesátých let. Jenže já mám prostě slabost pro World of warcraft a celou dobu jsem jen s nadšeným napětím čekala, kdy se konečně objeví nějací ti trpaslíci, nebo alespoň elfové. Co na tom, že scénář je barbarsky překopaný k nepoznání, nebo že postavy jsou prostě a jednoduše banda naprostých magorů, já se dívala a žasla. Ano, je to dětinský přístup, ano stydím se, že s nadšením tleskám ničení klasiky, ale přiznejme si, kdo z nás nenosí v srdci nějakou tu úchylku, pro kterou je ochoten okamžitě odhodit všechny své morální zábrany? A já mám prostě ráda vzducholodě :-)

plakát

Jason X (2001) 

Neskutečná blbost s několika opravdu vtipnými momenty a zbytkem, který působí, jako když si banda puberťáků hraje na úchyly v plastové bedně.

plakát

Červená Karkulka (2011) 

Hmm, tak co k tomuhle říci... Že jsme se během sledování stali s přítelem mistry konspiračních teorií a vysnili si, na základě zřejmě zcela neúmyslných a nesmyslných, leč všudypřítomných narážek, naprosto jiný, nový film? Že nás celá ta zmatená a prapodivně sroubovaná záležitost držela asi hodinu v horečnatém napětí, jež se nakonec ukázalo být zcela off topic? Ano, i tak se dá tahle Karkulka z dílny Twilightu pojmout. Ovšem, pokud nejste právě takoví blázni jako my, nejspíš se budete pořádně nudit, smát se tak maximálně poněkud prapodivným kostýmům, kulisám a hereckým výkonům a zůstávat v údivu nad tím, cože má být na téhle zápletce to slibované romantické drama. Bohužel. V průběhu se mi podařilo několikrát uvěřit, že to bude fantasy trhák sezóny. Ó, jak jsem naivní. PS. Třetí hvězdička je za ten neodolatelný zážitek, který byl ale bohužel opravdu dílem jen mé choré hlavy, ne filmu samotného.

plakát

Temné stíny (2012) 

Poněkud rozporuplné dílko s mnoha klady a bohužel i neméně zápory. Protože mám Burtona upřímně ráda, zmíním se, z úcty k němu, nejprve o kladech. A že jich, zvlášť v první půlce, nebylo málo. Kostýmy, kulisy, make-up, celá výprava naprosto úchvatné. Hudební doprovod jednoduše skvostný. Celá retro/gothic atmosféra si mě naprosto podmanila a díky všudypřítomným roztomilým vtípkům jsem se v kině už dlouho tak upřímně nezasmála. Celý ten rozkošný zážitek mi bohužel ve výsledku zkazila až nepochopitelná absence jakéhokoli scénáře, dobře zahrané, ale v mnoha případech vysloveně nevyužité až zbytečné postavy a značně překombinovaný závěr. Krásná koláž bez vnitřního smyslu. Škoda, mělo to potenciál. PS. mimochodem vtipnější vyobrazení vášnivé scény jsem neviděla :)