obitus

Manželský pár vzbudí k ránu domovní zvonek, ale než se dostanou ke dveřím, je tajemný návštěvník pryč. Na zápraží nechal ležet podivnou bednu s červeným tlačítkem a dopisem, ve kterém oznamuje svou budoucí návštěvu. Když příjde nabídne ženě milion dolarů, pokud zmáčkně ono červené tlačítko. Máto však háček, při každém zmáčknutí někde někdo zemře. Tolik asi k příběhu nového filmu Richarda Kellyho, na jehož Donnieho Darka nedám dopustit. Zní to zajímavě a tajemně, řeknete si, ale bohužel, atmosféra prvních dvaceti minut velmi rychle vyprchá a i přes dobré herce a slušné technické zpracování to rychle začne nudit. Dilema jestli zmáčknout nebo ne by průměrnému Čechovi vydrželo na jednu ranní cigaretu a tak člověk většinu myšlenkových pochodů našich hrdinů nechápe, a když se z filmu posléze stane upachtěná sci-fi s nezbytnými kellyovskými "vodními" efekty nestačíte už kroutit hlavou. Jako námět pro krátkou filmovou povídku jistě ano, ostatně i námět je short story, ale celovečerák s pomalým tempem určitě ne. Půl bodíku za úsměv, kterým diváky častuje Frank Langella.

Pokračování zbytečnější než kamasutra v klášteře. Už první díl mě příliš nezaujal, i když určité (vizuální) kvality mu upřít nelze. To dvojka mou pozornost neudržela ani svou výtvarnou stránkou, která je až překvapivě krotká. Tvůrci film poslali rovnou na DVD a já rovnou do koše. Absolutní ztráta času.

Je s podivem, že tu ještě nikdo nezačal operovat českým Uwe Bollem, asi se klukům z čsfd už nedostává humoru. Čepel smrti je samozřejmě technicky špatná, místy bohužel až odfláknutá, což zamrzí dvojnásob, když zjistíme, že příběh v rámci (sub)žánru šlape a chybí v něm jen nějaké ty kozy. Na druhou stranu je super, že si ji autoři dokázali procpat až do běžné distribuce a pomáhají tak šířit žánr i mezi plebs. Nezbývá, než režisérovi, jeho souputníkům a jejich dabérům držet pěsti, aby to příště vypadalo trochu lépe. Ale ať je to klidně stejně přímočaré.

Dobře si pamatuju, že se mi příliš nelíbila ani Kingova předloha, ale rozhodně bych na ní nalezl lecos zajímavého. Ne už tak na jejím celovečerním přepisu, který je nudnější než Panorama (takové to zdlouhavé raní ukazování zamlžených kopců na čt2). Obsazení je sympatické, ale příběh prostě nemá na víc, než na dvacetiminutový kraťas. Nechť ho z toho někdo sestříhá.

Kde začít? Talentovaný tvůrce Rob Zombie podruhé vkročil do řeky zvané Halloween a jestli to před dvěma lety v remaku byla zamsrádlá severočeská Bílina, letos už se ani nedá mluvit o řece. Haloween II totiž ze všeho nejvíce připomíná hnusnou stoku plnou hoven a mrtvých zvířat. Stoku, která neví kudy chce téct a jejímž jediným cílem je vypadat jinak než všechny předešlé. To se druhému Halloweenu daří naplňovat na jedničku, což bohužel není zrovna dvakrát výhra. A tak bezdomovec Michael s vizáží přerostlého myslivce pobíhá krajinou za doprovodu své mrtvé matky a sebe sama coby nesympatického děcka. Občas někoho zamorduje, ale všem výkonům chybí styl a bezcitnost, které si u něj tolik ceníme. Ostatní herci jsou na tom ještě mnohem hůře, protože, narozdíl od MM, který řekne (!) jedinou větičku, jsou nuceni neustále proklamovat kraviny ze scénáře. Navíc jsou v drtivé většině prostě nesympatičtí, takže jednoduše není důvod s nimi, coby obětmi jakkoli soucítit. Příběh neexistuje a brutalita sice nezná hranic, nicméně je nezajímavá a nudná, jako ostatně celý tenhle kousek. Ještě včera bych řekl, že nejhorším Halloweenem je trojka od Wallaceho. Ale pak jsem viděl tohle...

Ale jo, coby buranská vyvražďovačka to funguje minimálně průměrně, ale okořenění filmařským tématem tomu dodává, hlavně v první polovině, dost koření. Herci na porážku jsou až zbytečně nevýrazní, ale tento fakt je spolehlivě vyvážený jejich zabijáckými protějšky. Tlusté hovado s maskou panenky by nejnovějšího Jasona Voorheese zabilo pouhým pohledem. Slušná podívaná.

Jelikož hlavní hrdina, náctiletý hošík, má rakovinu, přestěhuje se jeho rodina do postaršího domu, ze kterého je to blíž do nemocnice. Ukáže se, že dům byl kdysi márnicí a že hošíka a posléze i jeho blízké pronásledují duše těch, co tu zemřeli. Bla bla, tak za originalitu Haunting in Connecticut bodíky určitě nedostane. Nedostane je ani za herce, hlavní hošík je nesympatický až do bolí a jediná hezká mladá holka neukáže, i přes dlouhou sprchovou scénu, ani bradavku. Čím však tenhle horror boduje, je slušně odvedené řemeslo, ve kterém vše šlape jak má, lekačky jsou správně načasované, závěr dobře graduje a nápad s očními víčky je správně creepy. Celkově mi z toho vylejzá velmi slušný průměr, který zbytečně hyzdí třeba naprosto zbytečná postava kněze.

Jsou filmy zajímavé a filmy, které se snaží zajímavě vypadat, ačkoli jsou úplně o hovně. Jennifer's Body zoufale touží být tím prvním případem, ale bohužel je jen jedním velkým smradlavým.... Tvůrci se snaží být cool, ale co je to platné, když nemají příběh ani herce o které by se mohli opřít. Celé je to takový nepříjemný pokus o moderní horror/komedii, který je mi tak nesympatický, že to skoro až fyzicky bolí. Silně nedoporučuji žádnému pravověrnému fandovi nad 25 let.

No, tak tohle u mě bohužel vůbec nefungovalo. Baker je sice celkem slušnej povídkář, ale tahle adaptace jednoho z jeho lepších kousků je až doufale nudná. Ne, že by se tam nic nedělo, děje se prakticky neustále, ale chybí jakákoli invence nebo sympatický pokus a překvapení. Book of Blood je film, který velmi rychle upadne v zapomnění. Dva bodíky za několik pěkných scén v závěru.

Svižný a zábavný remake, který v mých očích nedosahuje kvalit originálu, ale rozhodně jsem se od něj zhnuseně neodvracel a nekroutil hlavou nad debilitou tvůrců jako v případě Pátku 13. Vraždící horník má koule, stejně tak tvůrci, kteří něšetří na krvi ani nahotě (dlouhá scéna se zcela nahou blondýnou je super). Herci jsou o sympatičtí, trochu úsměvně snad vypadá jejich snaha v úvodu filmu, kdy hrají teenagery. Ale jinak to šlape dobře, nenudil jsem se.