obitus

Zrůdnost, které ale jen kapka zbývá k tomu aby se stala hodně zábavnou, bohužel, kapka kurevsky podstatná. Příběh je o ničem, triky jsou na úrovni mateřské školy a herci zoufalí. Přesto to místy vypadá, že se budete dobře bavit, třeba když sejmou autem tu maminu, nebo když had konečně začne zabíjet. Bohužel, jen vypadá. Bavit se nakonec nezačnete. To vám garantuju.

Gordonův výlet do takřka výsadního hájemství Bandovic klanu nedopadl vůbec špatně. Krátkou stopáží i atmosférou působí Dolls jako kvalitní díl Tales, v rámci povídkového filmu by jim to určitě slušelo nejvíc. Kvalit Yuzno/Gordonovských "velkých" filmů Dolls sice nedosahují, ale zaručuju, že se budete bavit královsky. Loutky a panenky prostě zklamou málokdy.

Politicky naprosto nekorektní (aby taky jo, v roce 1975) a bizarní podívaná z dílny Rogera Cormana, ve které celá Amerika žije závodem, během kterého několik vyvolených v silných strojích demoluje auta, diváky i sebe. Zabíjení je tu na denním pořádku a nejvíce v něm vynikají David Carradine coby démonický fetiš Frankenstein a mladičký Sly Stallone v jedné ze svých prvních větších rolí. Stopáž je minimální a tak, než si uvědomíte na jakou šílenost jste donutili koukat svoji rodinu, je vlastně po všem. Ale stojí to zato.

Tahle televizní inscenace si zaslouží pozornost fandů už jen z toho důvodu, že jde o jediného českého Draculu. A díky bohu to není jediná zajímavá věc. Černobílé zpracování se velmi věrně drží knihy a až na několik (někdy nutných) zkratek je tak dokonalou adaptací. Herci jsou správně strojení až toporní, což ale ke gotickému horroru prostě patří, Hrabě sám sice nemá Leeho charisma, ale Ilja Racek se s rolí popral s (vousatou) ctí. Atmosféru to má vynikající, exteriéry u televizní inscenace vyloženě potěší a jedinou výtku bych mohl mít ke zkratkovitému závěru. Ovšem jinak všechna čest.

Dlouho jsem bojoval s tím, dát Twilightu alespoň jeden celý bodík za povedenou kameru, ale prostě nemůžu. Něco tak neskutečně nudného, hloupého a odpudivého jsem už dlouho neviděl. Být čtrnáctiletá holka tak pravděpodobně chrochtám blahem nad tím, jak se ti dva mají rádi a jak upír na sluníčku svítí jako diamanty (proboha), ale já jí naštěstí nejsem a tak zvracím hnusem nad scénami ve kterých se oba hlavní, a silně nesympatičtí, představitelé tváří, jakože se zamilovávájí. Projevuje se to tím, že se neustále zadrhávají v řeči a trhají hlavama, což je sice inovátorské, ale sere to asi stejně jako uchopení upírů coby přiteplalých modelů. Pro současnou emo gotickou generaci dětí to je zřejmě ideální film, který však našemu žánru podráží nohy a bohužel přivede na svět řadu napodobenin a pokračování. Abych jen nehanil, jak už jsem říkal, kamera je slušná, ale trochu jí schazují nepovedené triky jako z nějaké staré české pohádky (myslím to běhání a skákání), pochvalu zaslouží ještě lidsky a uvěřitelně (jako jediný!) zahraný otec hlavní hrdinky. Jinak ruce pryč!!!

Já už vlastně ani nechápu, proč ti mladí lidé ješě chodí do lesa. Copak se posledních deset let vůbec nekoukali na filmy? Timber Falls jsou samozřejmě tisící variací na jedno a totéž téma, kde jedinou originální věcí je možná záměr vyšinuté rodinky, která hrdiny výjimečně nechce k obědu. Vše ostatní je standardní, nebo ještě lépe - standardně dobré. Hrdinové sympatičtí, záporáci možná lehce nevýrazní a gore jde v rámci součaných možností trochu málo na kost, ale možná o to je film uvěřitelnější. Bohužel, pořád je to v zásadě stejné jako před lety a už mě to začíná unavovat.

K uzoufání nudná adaptace Kingova elektronického hitu nefunguje ani jako horror ani jako drama. Povídku jsem nečetl, nicméně si dokážu představit, že je nabitá odkazy na léta sedmdesátá (šedesátá?) a hudební špičky té doby a že na té atmosféře dost staví. Kdyby ve filmu nebyla zmínka o Lenonovi, myslel bych, že se odehrává v současnosti. Hrdinovy představy toho, jak se může vyvíjet děj jsou zajímavé asi pět minut, poté už jen ruší a nudí. David Arquette je určitě velký fanda horrorů, ale o to horší je když hraje záporáka. Stručně řečeno srajda.

Perfektní příklad toho, že to prostě jde. Jde natočit zajímavý a zábavný horror, aniž byste měli hodně peněz nebo zástupy hvězd. Stačí lehce originální námět, slušné herce (v tomto případě herečku), které projekt zajímá a především talentovaného tvůrce. A Brett Sullivan (mimochodem, celé se to natáčelo u něj doma) jím rozhodně je. Napětí narůstá s každou minutou, atmosféra houstne a divák, který nečeká od každého horroru nový Saw, se královsky baví.

Shyamalan je každým filmem horší a horší.

Vynikající exploitation, ve kterém se fyzické násilí děje jaksi mimochodem a důraz je kladen na pokřivenou psychiku jednotlivých postav. To by samozřejmě nešlo bez dobrých herců, jejichž postavy jsou reálné až to bolí. V podobných věcech si příliš nelibuji, takže zřejmě už Mum & Dad nebudu chtít nikdy vidět, ovšem v rámci subžánru s ním jsem velmi spokojený. Navíc ten neodbytný dojem, že Taťku hráj Jirka Zídek...brrrrr.