J.Connor

Průměrný, ale také poměrně solidní špektákl opět dokazující, že Margheriti byl schopný filmař, který i s malým rozpočtem a dalšími handicapy typickými pro italskou brakovou kinematografii dokázal vykouzlit roztomilá a především koukatelná dobrodružství. Temná moc se tak zařazuje mezi další slušná dobrodrůža jako jsou Margheritiho DOBYVATELÉ DŽUNGLE či TAJEMSTVÍ ŘÍŠE INCŮ. Zde je výhodou i nádherné prostředí turecké Cappadocie, kde Margheriti točil i film Yor nebo post-apo Slipstream. V hlavní ženské roli Susie Sudlow, která nikdy jinde nehrála a obohatila tak mou kolekci tzv. instantních fešand italského trash filmu, viz také May Deseligny (Natura Conto), Sarah Brooks (Iron Girl), Kelly London (Tajemství říše Inců), Brigitte Porsche (Cross Mission) či Anne Knecht (Upíři v Benátkách).

Řeknu Vám, zvlášť na to, jakej jsem byl fanda, mi na všechny grungeový desky už dlouhá léta jen padá prach. Ale tohle... u tohohle mám husinu dodnes a přepadá mě nostalgie, z který je mi až zle. Je s podivem, že jsme to se vší tou nihil muzikou a v tom jedovatým oparu vůbec přežili.

Tak a připravil jsem svého idola Sama Firstenberga o jediný červený film. To mě sice mrzí, ale červenej byl stejně jenom proto, že je to rarita, kterou půlka hodnotících tradičně ani neviděla. Riverbend se na rozdíl od jiných filmů z mistrova zlatého období velmi špatně shání (v ČR vydal na VHS druholigový label Five stars), ale je dostupný na ulozto v maďarštině nebo co to je, jak upozorňuje kolega martinpk. Člověk to samozřejmě při pohledu na rok výroby, režiséra a hlavní hvězdu nečeká, ale Riverbend je naivní drama z amerického jihu, kde je naprosté minimum akce. Firstenbergovi fanoušky tedy nemůže ničím zaujmout a pro ostatní diváky to bude jen podprůměrný snímek s tematikou jižanského rasismu. Snaha se sice cení, ale fakt mě nenapadá jediný důvod proč to doporučit.

Vcelku obstojná bláznivá komedie, trochu netradičně z dílny maestra Martina. Film mě nijak neurážel, jen když ho prostě srovnám s žánrovými a dobovými kolegy typu Belmondo a spol., tak tohle tahá za kratší konec. Nebudu nadhodnocovat jen kvůli oblíbenci na režisérské stoličce, ale je to přesto docela příjemné retro. U nás vydal na VHS Vapet.

Na přelomu osmé a deváté dekády již Lamberto Bava točil skoro výhradně pro TV. Než se však začal věnovat pohádkám, stihl natočit řadu filmů pro něj žánrově typičtějších. Muž, který nechtěl zemřít je i přes svou levnost velmi slušný thriller, který disponuje (ne)příjemnou porcí brutality. Je až vtipné, že se sice jedná o vyřizování si účtů mezi druhořadými zlodějíčky, ale vraždy páchá postava v klobouku a rukavicích, která si svými exotickými způsoby likvidace v ničem nezadá s grande úchyly z dobrých giallo filmů. A pravé zlo z vyšších kruhů stejně vyhrává, jak se Italové nebáli ve svých filmech naznačovat. V ČR uvedeno na TV Premiéra v roce 1993 v rámci cyklu Mrazivé napětí podobně jako Bavův Očitý svědek z roku 1990.

To byl zas na dvorku večírek! Stejnojmenné album jsem si sehnal až teprve nedávno a bylo pro mě velice příjemným překvapením, sice se motivy trochu opakují a Lynchův "zpěv" také nemá mnoho poloh, ale je to výtečná alternativní hudba, takoví Residents ve velmi dobré formě. Klip sice naprosto věrně koresponduje s textem a je to slušná taškařice, ale vizuálně mě to nebavilo, myslím, že zejména kvůli příliš umělým a "hezkým" hercům (snad kromě macaté Suzy). Mně by k tomuhle seděli burani třeba ve stylu LaChapelleho série Recollections in America a taky něco jinýho než roztřesenej digitál.

Je to vlastně i místy docela zábava, Miles klasicky slabomyslně čumí a Freďák se producíruje jak mistr světa a do toho banda vtipných hrdlořezů. Asi by to bylo i na tři, ale zúčtování, k němuž celý film směřuje, je nepříliš nápadité a hlavně krutě krátké a předcházející sáhodlouhá pasáž je jen mdlá předehra. Akční film, byť béčkový, si prostě představuju trochu nabušenější.

Vysílala TV NOVA v roce 1995 v délce 72 minut, což způsobuje mírný chaos v ději a zřejmě byl tehdejší divák i ochuzen o nějakou tu peprnost. Jinak je Mačací syndróm klasická soft taškařice typická pro dobu a místo svého vzniku, s čímž ale také souvisí, že je tam oproti současné produkci tohoto typu snaha o děj a jakousi poetiku.

Mdlé drama televizních parametrů. Není to nic vyloženě amatérského, ale také absentuje jediný důvod, proč tenhle film sledovat, tedy pokud nechcete vědět, co dělal Dempsey, než potkal Makepeacovou. U nás vydal na VHS Falcon film, snímek trvá asi 85 minut, pochybuju, že je sestříhán, spíše to je na IMDB blbě.

Sice béčko, ale celkem slušný thriller s obstojnými herci a zajímavou, ale trochu předvídatelnou zápletkou. V hlavní ženské roli (zde) necudná Lydie Denier, kterou si všichni pamětníci TV začátku 90. let musí pamatovat jako Jane z Tarzana s Wolfem Larsonem. Překlad názvu jako Krvavé souvislosti patří do zlatého fondu českých distribučních názvů, odpovídajím překladem by samozřejmě s ohledem na děj filmu byly Krvavé či Pokrevní vztahy.