gudaulin

Hodně rozpačitý kousek, který dojel na mizerný scénář, ve kterém se ztrácí dějová niť. Celkový dojem 30 %. Opět jeden z rafinovaně mizerných filmů, které po dlouhou dobu dokážou předstírat, že jsou lepší, než ve skutečnosti.

Romský hrdina seriálu Most! si v jedné scéně postěžuje, jak si zkazil život vykrádáním aut. Jeho společník ho utne s tím, že je pouhá oběť. Ještě neví, čeho nebo koho, ale ať se nebojí, vždycky se něco najde. Světová kinematografie má tendenci nahlížet na outsidery optikou sympatií a přiřazením do kategorie obětí systému. Mike Leigh se na své postavy dívá bez iluzí a spíš, než aby za něco bojoval nebo proti něčemu protestoval, ukazuje poněkud nihilistický obrázek lidí nižší třídy, kteří se potácejí od jedné krize ke druhé a nejsou schopni překonat limity dané vlastní pasivitou a nekázní. Pohybují se v kruhu a ani u mladé generace divák nenalézá důvod k optimismu. Jako sociální výpověď je to silné a pravdivé, tomuhle pohledu na britské white trash věřím. Snad jen mám občas pocit, že Leigh moc tlačí na pilu a svého Phila staví do postavení jednorozměrného mouly. Takhle se nechová nerozhodný muž, ale vůl. Jinak nemám proti obsazení výhrady, zúčastnění herci zaslouží palec nahoru. Celkový dojem: 75 %.

Film o hledání lásky a vymezování jejich hranic. Méně pracovitý a spolehlivý Wilbur trpící navíc depresemi a neurózami všeho druhu je mnohem úspěšnější v získávání lidských sympatií a přízně žen než jeho starší bratr. Podobný motiv milostného soupeření dvou bratrů se v českém filmu objevil například ve snímku Dům pro dva, kde (poněkud přesvědčivěji) ztvárnili hlavní role Jiří Schmitzer a Ondřej Vetchý. Oproti předchozí Italštině pro začátečníky hodnotím tento snímek Scherfigové poněkud kritičtěji. Hlavním důvodem je nepříliš věrohodné vykreslení postav a jejich vztahů. Co tak fascinuje všechny ženy na Wilburovi, kterého neustále tahají pořezaného z vany nebo odřezávají z lustru je tak trochu záhadou. Každý asi zná sympatické sígry, kteří jsou pro běžný rodinný život zcela nepoužitelní a přesto ženy neobyčejně přitahují. Jenže jejich provokativnost a životní vitalitu Wilbur postrádá. Přesto je znát režisérský rukopis a film je dobrou volbou pro ty, co mají rádi psychologickou jemnokresbu. Celkový dojem: 65%.

Slušná britská komedie na věčné téma milostných vztahů, která víc než klasický britský suchý humor používá francouzskou situační komiku. Po herecké stránce obstojné, herci většinou neokoukaní. Celkový dojem: 60 %.

Hodnotit mohu pouze seriál, ale ani u něj jsem nevydržel déle než osm epizod. Bezpochyby se v dějinách filmové a televizní tvorby najdou mnohem slabší díla žánru fantasy, nicméně v porovnání se Sapkowského výbornou literární předlohou vyznívá výsledek značně rozpačitě. Slabší scénář, který se navíc od předlohy v mnoha ohledech liší, nevyrovnané herecké výkony i zřetelně nižší rozpočet nemohl zachránit ani typově dobře obsazený Michal Zebrowski, (který navíc disponuje velmi slušným hereckým rejstříkem), ani několik polských hereckých es, která se objevila v menších rolích. Z tak silné látky se mohla stát mnohem slušnější podívaná a mohla z ní čišet mnohem větší mystika. Celkový dojem: 35 %.

Příjemná a chytrá komedie, která staví na typických přednostech britské kinematografie, tedy na určité střízlivosti, spíš suchém britském humoru, kvalitních hereckých výkonech a originálních nápadech. Zejména v první půli jsem párkrát uvažoval i o páté hvězdičce. Dialogy sice nepřekypují množstvím hlášek a jednotlivé scény nejsou plné ztřeštěných gagů, ale úsměv na tváři zajišťuje spolehlivě absurdita viděného , kdy vězni v přísně střežené věznici, navíc bez výjimky odsouzení za ty nejhorší zločiny, tedy vraždy, nacvičují s ambiciózním divadelním souborem operní představení o masovém vrahovi. Bohužel zejména v druhé polovině scénář od humorné nadsázky sklouzává k sentimentu, především ve scéně hostiny, kdy se vzduch přímo tetelí vzájemným porozuměním, přátelstvím a láskou tam, kde by nebylo na škodu ukázat trochu zdravě cynického odstupu. Samozřejmě, že celá modelová situace je nerealistická, těžko by například hlavní dozorce nacvičoval představení spolu se svými svěřenci, aniž by přitom ztratil veškerou autoritu a odstup. Celkový dojem: 75 %.

Vcelku nápadité rozpracování motivu mysteriózní povídky klasika žánru Raye Bradburyho, kterou jsem kdysi měl možnost číst. Platí sice spousta výhrad, které ve svých komentářích řada uživatelů použila, tzn. scénář je nedotažený a režie mdlá, ale vzhledem k tomu, že jsem od počátku ke Zjevení přistupoval jako k malému žánrovému snímku určenému primárně pro televizní obrazovku, neměl jsem ani přehnaná očekávání, která by vedla ke zklamání. Celkově mi to vychází na průměr příslušného žánru, tzn. mysteriózního dramatu s prvky hororu. Christina Ricci je charismatická i tam, kde jí scénář bůhví jak nevychází vstříc, a kombinace křesťanské mystiky s duchařským hororem je funkční. Celkový dojem: 50 %. Mimochodem, ten vysvětlující apendix už byl opravdu zbytečný, film měl končit záběrem na Christinu stojící mezi slídily.

Všiml jsem si jedné zajímavosti - ti, kteří hodnotí velmi vysoko Znamení, často vyjadřují velké výhrady k Vesnici. U mě je to naopak. Zatímco Vesnici považuju za Shyamalanův mistrovský kousek, Znamení se mi nejen nelíbilo, ono mě přímo znechutilo. Je to tím, že film se dotýká žánru mě blízkého, kde už mám něco načteno a nakoukáno. Dělá to ovšem navýsost povrchním způsobem s použitím představ z béčkových filmů 50. let. Jeho pojetí mimozemšťanů a rizik z nich vyplývajících mě v kině rozesmálo. V tom případě je ovšem jakákoli snaha o "thriller" a "horor" předem odsouzena k nezdaru. Tam, kde jiní píší o "skvělé atmosféře a mystičnu", jsem měl chvílemi pocit, že si ze mě režisér nepokrytě dělá legraci. Jako psychologický snímek z řady důvodů Znamení nefunguje. Co zbývá, je tradičně dobrá práce s herci, děti zahrály velmi slušně, Gibson odvádí svůj standart, nicméně do své role mi neseděl. Mnohem víc mu sluší akční role. Shyalaman umí velmi dobře pracovat s detaily a zvuky, ale na vytvoření dobré atmosféry na které jeho flmařina stojí, to tentokrát nestačilo vzhledem ke špatně zvolenému přístupu k námětu.Zejména zakomponování náboženských prvků do příběhu mi opravdu nesedlo. Celkový dojem 40 %.

Po formální a technické stránce tento cyklus dokumentů z období upevňování diktatury a ztráty základních prvků, na kterých stojí spravedlivá a svobodná společnost, jistě dokonalý není. Ale za obsah si pět hvězdiček jednoduše zaslouží, protože se bez ohledu na dílčí nedostatky řadí k tomu nejlepšímu, co v České televizi na téma vyrovnání se s nedávnou minulostí bylo odvysíláno. Celkový dojem 90 %.

Monty Brogan měl život před sebou a ten mu nabízel spoustu lákavých příležitostí. Bohužel si vybral tu nejrychlejší zkratku vedoucí k výdělku a z nadějného studenta se přeškolil na školního dealera marihuany. Profese zůstala, jen z lehkých drog plynule přešel k těm tvrdým. Jenže tak dlouho se pro vodu se džbánem chodí, až se jednou do bytu pozvou pánové od policie. Kilo heroinu a velkorysý obnos v hotovosti se vysvětlují vážně těžko. Tak těžko, že od soudu odcházíte s perspektivou 7 let za mřížemi v prostředí na hony vzdáleném standardu, na který jste byli dosud zvyklí. Spike Lee se rozhodl natočit loučení svého hrdiny se svobodou a muselo mu ho být skutečně líto, protože udělal maximum, aby ho zlidštil a získal divákovy sympatie. Do filmu se mu toho vešlo hrozně moc, až na zničené existence Broganových zákazníků, jejich rozvrácené rodiny, podlomené zdraví, sebevraždy, předávkování, AIDS a spoustu dalšího, co se k uživatelům drog váže. Na světě je spoustu lidí, kteří ke svému neštěstí přišli jako slepí k houslím, to se o Montym vážně říct nedá. Tam, kde Lee ode mě očekává sympatie, já krčím rameny a říkám: Tvůj Monty sklidil jenom to, co zasel. Spike Lee navíc vypadá jako někdo, kdo příliš dlouho mlčel a najednou ze sebe touží dostat spoustu věcí, které by byly fajn, jenže v jiném žánru, jiném snímku a s jinými hlavními hrdiny. Film se mu zkrátka rozjíždí pod rukama. Spike to sice s kamerou umí, sází na špičkové herce a pár scén vypadá atmosféricky, jenže vzhledem k výše uvedenému to víc než na 3* nevytáhnu - a to může být ještě rád, že nepitvám závěrečný kýčovitě sentimentální výlev otce hlavního hrdiny, který by si v hitparádě filmových trapností vůbec nevedl špatně. Celkový dojem: 55 %.