Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 989)

plakát

Rabín, kněz a krásná blondýna (2000) 

Nebýt půvabů Jenny Elfman a pověsti Edwarda Nortona, neměl by tento film zdaleka takový ohlas, jaký zaznamenal. Z mého pohledu ničím výjimečná romantická komedie s řadou hluchých míst. Celkový dojem: 50 %.

plakát

Pomoc! (1965) 

Od začátku až do konce vykalkulovaná záležitost, která staví na hvězdné, fenomenální popularitě Beatles. Scénář je řiďoučký a v podstatě i hloupoučký, herecké výkony nevalné, ale o nic z toho tu nejde. Ten film vznikl kvůli hudbě a scénář tvoří vlastně jen spojovací můstek pro pásmo písniček. Koneckonců, proč ne. Pro fanoušky Brouků povinnost, pro ty ostatní zajímavý popkulturní fenomén a doklad doby. Celkový dojem 55 %.

plakát

Moje tlustá řecká svatba (2002) 

Milý, pozitivně laděný snímek o multikulturním soužití, který sází na bezprostřednost a autenticitu díky obsazení autorky scénáře Nie Vardalos do hlavní role a obsazení většiny postav méně známými, nicméně typově zajímavými neokoukanými herci. Scénář je autobiografický, Vardalos v něm popsala zážitky se svou vlastní rodinou a tím se vyhnula obvyklým nedůvěryhodným scénáristickým konstrukcím. Humor ve filmu obsažený není nijak vyjímečný, ale příjemný - zkrátka romantická komedie o lásce a toleranci. Mimochodem, tenhle malý, nízkorozpočtový snímek slavil na americkém trhu obrovský úspěch. Podle mého díky tomu, že jde v pozitivním smyslu slova o průměrný film vyrobený s taktikou oslovit co nejširší diváckou obec. Pro všechny pochopitelný, ale ne laciný. Snímek, na který půjdou všechny věkové kategorie a diváci s nejrůznějšími zájmy a povoláním. Celkový dojem 75 %.

plakát

Ohrožení Britannicu (1974) 

Klasika dobrodružného žánru, kde producent vsadil na silné herecké obsazení, kde se i ve vedlejších rolích objevují prvotřídní herecká esa. Harris tehdy ještě neupadl do svého béčkového období a míval v ruce i něco jiného než flašku a Omar Sharif oplýval dráždivě exotickým šarmem. Scénář dokázal využít potenciálu lodi uprostřed oceánu s výbušninou na palubě, nicméně právě scénáristický zkrat v závěru mi zabránil dát čtyřhvězdičkové hodnocení. Ve vypjaté chvíli, kdy se hlavní hrdina rozhoduje, zda poslechne teroristův pokyn, nesdělí dopředu ostatním pyrotechnikům u zbylých náloží, který drátek stříhá, což by v případě neúspěchu spolehlivě vedlo k potopení lodi. Tehle zdánlivě drobný zádrhel je ve skutečnosti zásadní. Nicméně je nutno přiznat, že podobné filmy nikdy nestavěly na myšlenkových pochodech diváků, ale na emocích. Celkový dojem: 65 %.

plakát

Hellboy (2004) 

Hellboy je celkem sympatický, nicméně nikterak vyjímečný film, který doplácí na nedotažený scénář a slabé finále. Nedotažený scénář v tomto případě znamená, že zlo je příliš neduživé a neschopné, hrdinové se ve svém boji zase tak nenadřou a divák tak přijde zkrátka. Sympatické je na druhou stranu herecké obsazení, kdy Ron Perlman se do role pekelníka ideálně hodí už svým vzezřením (přijde mi, že mohli částečně ušetřit za maskéra) a Karel Roden si svého Rasputina taky evidentně užívá. výtvarně zajímavé jsou některé rekvizity a kulisy. Lehký nadprůměr, a proto 60 % celkového dojmu.

plakát

Jméno růže (1986) 

Otevřeně se přiznám, že filmové Jméno růže čtyřhvězdičkovým hodnocením poškozuji, protože tenhle kousek si zaslouží hvězdiček pět. Jenže románovou předlohu jsem četl a zanechala ve mně nesmazatelný dojem - patří k mým pěti nejlepším literárním zážitkům a o filmové adaptaci mám vlastní představu, byť si uvědomuji, že nikdy nebude naplněna. Eco napsal mnohavrstevný román, kde detektivní linie vyšetřování série vražd je fakticky vedlejší. Jméno růže je ve skutečnosti popisem středověkého myšlení, hodnotového žebříčku a rozvrstvení společnosti. Je to taková učebnice dějepisu v lákavém obalu. Natočit Jméno růže tak, jak to Eco napsal, by znamenalo filmové studio přivést k bankrotu, protože by to bylo nesmírně nákladné a široké divácké obci málo přístupné dílo. Nehledě na to, že by muselo svou délkou konkurovat takovému seriálovému Útěku z vězení. Annaud je režisér, který má vytříbené výtvarné cítění a na plátně je to zkrátka znát. Jeho středověk není kašírovaný, ale hodně naturalisticky podaný - plný bláta, špíny a syrovosti. Dokázal film zaplnit plnokrevnými divácky vděčnými postavami, které ztvárnili špičkoví herci. Sean Connery i Christian Slater jsou herecky dobří a typově přesní. Ve filmu nejde ani tak o děj a výslednou pointu jako spíš právě o zachycení středověké atmosféry - a to se prostě povedlo. Celkový dojem: 85 %.

plakát

Zhubni! (1996) 

Na televizní poměry sympatický filmeček s rafinovanou skladbou záběrů a slušným scénářem, který nezůstává literární předloze nic dlužen. Rozhodně to není nic výjimečného, ale vzhledem k přiměřené stopáži a zajímavé pointě víc než snesitelná záležitost. Celkový dojem: 60 %.

plakát

Časožrouti (1995) (TV film) 

Stejnojmenná Kingova novela nepatří k tomu nejlepšímu z toho, co mistr hororu kdy zplodil, nicméně hlavním problémem tohoto filmu je chudičká výprava a zejména odbyté, příliš lacině vypadající triky, které jsou ostudou i pro televizní snímek. Z hereckého obsazení stojí za zmínku David Morse v roli pilota, jinak je to velmi průměrná záležitost. Celkový dojem: 45 %.

plakát

Bouře století (1999) (seriál) 

Dlouho jsem v tomto případě váhal s hodnocením, protože série si podle mého stojí mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a je možné na ni pohlížet z různých hledisek. Na jedné straně je Bouři století možné vyčíst typický neduh televizních kingovek, tedy přetaženou stopáž, kdy každý jeden díl by bylo možné osekat o patnáct minut, aniž by utrpěla logika příběhu. Na druhé straně, srovnám-li tento film s podobnými televizními projekty, jako byl například Dům růží (mimochodem natočený tímž režisérem), Časožrouti nebo ubohoučké To, pak s přehledem vede Bouře století, a to dokonce s výraznějším odstupem. Nevím, zda je to kvalitou předlohy, hereckým obsazením nebo tím, že Baxleyho v době natáčení políbila Múza, ale série si po celou dobu udržuje kingovskou atmosféru tajemna, vzrůstajícího napětí a plíživého strachu. Izolovaný ostrov, odkud není úniku, tajemný cizinec, který dokonale zná minulost ostrovanů, manipulátor znalý psychologie a zjevně disponující zvláštní mocí, který přichází s šokujícími požadavky, to vše vytváří pocit stísněnosti, který diváka neopouští ani poté, co odejde od televize. Většina televizních kingovek nedokáže vyvolat strach - Bouři století se to přinejmenším při některých scénách daří. Z hereckého ansámblu je nutné vyzdvihnout výkon Colma Feoreho, který dokázal tajemného cizince zahrát s přehledem a s velkou dávkou záporného charisma. Celkový dojem s ohledem na televizní charakter dílka: 65 %.

plakát

Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy (2004) 

Už úvodní rvačka s drogovým dealerem, za kterou by se mimochodem nemusel stydět žádný špičkový akční film, naznačí, že film má svižné tempo, dobrou kameru i nasvícení a profesionální režii. Co je to všechno platné, když scénář je blboučký, jako kdyby šlo o společnou práci chovanců ústavu pro slabomyslné v nejhorší možné kondici, navíc povzbuzených alkoholem. Vážně se to brát nedá, na druhou stranu, pokud si odmyslím absentující logiku děje, tak při jednotlivých scénách jsem se díky výše uvedené technické dokonalosti slušně bavil. O čem to je, přesně vypovědět neumím, neb jsem Bessona opravdu nepochopil (aspoň doufám), ale na pozdní večer při unavené mysli docela slušná relaxace, která vás nenutí přemýšlet. Navíc se člověk může v některých momentech i nasmát - to když se z německého vysoce postaveného úředníka vyklube šéf neonacistické organizace nebo když naši hrdinové bojují se zakukleným černým mnichem v samoobsluze. Celkový dojem: 35 %.