Leleta

Co je otravnější než Michael Cera? Dva Michaelové Cerové. Tohohle ukňourance s permanentně vyjeveným výrazem moc nemusím, ale je fakt, že tahle role mu sedla. Tedy do té doby než se jeho postava začala proměňovat, ale v jeho podání byla pořád stejně napřesdržkoidně unylá. Ale nápad převést tenhle komiks na plátno je to originální a tomu odpovídá i jeho zpracování. Jenom mi tam chyběla nějaká pevně daná pravidla, co je ve světě Scotta Pilgrima fyzikálně možné a co už ne. Přišlo mi to poněkud nahodilé, ale na druhou stranu mě každá nová vychytávka překvapila svou nečekaností.

Sama si nejsem jistá, co si o tomhle filmu myslet. Pacific Rim je megalomansky pojaté zpracování ohrané látky, kterému vévodí skvělý vizuál s 3D efekty tak sugestivními, že budete možná podvědomě uhýbat před tříštícím se sklem nebo létajícími auty. Výhodou filmu je, že se útoky příšer Kaiju opakují. A tak nemusíme čekat na epickou závěrečnou sekvenci, ale bojové akce se střídají s povrchním dějem a patriotickými monology pokaždé, když to začne být trochu nuda. Ve dvou hodinách se najde prostor i pro pár dojemných momentů, takže berte kapesníčky jako povinnou výbavu. Věřte mi, i ten motorkář vedle mě plakal.

Dvě a půl hodiny a téměř žádná zápletka. Přesto se nenudíte, protože dialogy prokládá velké množství akce a skvělé hlášky Johnnyho Deppa. Osamělý jezdec má od každého trochu, ale fanoušci klasických westernů budou zřejmě zklamáni. Tenhle film je totiž podívaná pro celou rodinu, pokud ovšem tak dlouho udržíte děti v sedačce. Na znělku původního seriálu, slavnou William Tell Overture, si musíte počkat celé dvě hodiny. Ale stojí to zato – tvůrci si pro efektní finále chytře vyšetřili nejlepší melodii, které ani po kotníky nesahá jinak skvělá hudba Hanse Zimmera. A to už je co říct.

Mno. Je jasné, že zrovna od Shawna Levye nemůžeme čekat nějaké intelektuální dobrodružství, žeáno. Proto mě potěšil ten jemně depresivní tón, který se vynoří pokaždé, když si hlavní dvojka začíná uvědomovat, že už není zrovna nejmladší. Nebo spíš jim to o polovinu mladší kolegové důsledně omlacují o hlavu. Dál už se ale kupí jedno klišé na druhé - nesuď knihu podle obalu, jeden za všechny, každá svině má svýho řezníka, blabla. Hlavní devizou tohohle filmu tak zůstává prostředí Googlu, ráje na zemi pro všechny bez ohledu na to, jak moc ovládáte ty internety. Prostředí dokonalé společnosti s dokonalými zaměstnanci je ale dost neosobní, takže ho bylo třeba namíchat s "realitou", do které je občas i ten největší nerd nucen vykročit. To nejzajímavější se tak vlastně vůbec neodehrává v areálu Googlu, což je trochu promarněná šance, když už přijdete s takovýmhle námětem.

Na tenhle seriál se ráda podívám, když ho náhodou chytnu v televizi, na druhou stranu se nedá říct, že by mě on sám chytil. Možná by můj názor změnilo kontinuální sledování Modern Family, ale od toho mě dost odrazuje kamera roztřesená jak ruce profesionálního soliče housek a ani ten humor není zrovna bůhví co. Výrazných postaviček, které by člověka zaujaly, je jak šafránu a zbytek je takový nijaký. A ach, ty stereotypy, viz temperamentní kolumbijská manželka nebo vykroucený páreček s adoptovanou čínskou holčičkou. Trochu nuda, ne?

Stejně plechový, stejně ukecaný, přesto je tenhle Iron Man jiný. Robert Downey Jr. nasadil poněkud depresivnější tón, přesto ale mix vážnosti, humoru a akce funguje i tentokrát, což bývá u třetích dílů malý zázrak. Jenom škoda, že Iron Man čím dál tím víc zabředává do patriotických klišé o tom, jak světový terorista chce zabít amerického prezidenta, strůjce všeho zla. Přímočarou a jednoduchou zápletku oživuje zejména přítomnost Bena Kingsleyho, který si zahrál opravdu netradičního záporáka. Z vizuální stránky jde ale o marvelovský průměr a přítomnost 3D si plně uvědomíte teprve ve chvíli, kdy vás při závěrečných titulcích praští do obličeje jméno režiséra.

Pokud jste viděli trailer, nebo si alespoň přečetli oficiální popis od distributora, už vás zřejmě moc překvapení nečeká. Spoustu důležitých zvratů totiž najdete právě v trailerech, takže není moc těžké odhadnout, o co půjde. Scénář tedy není úplně na Oscara, přesto jsem se bavila. Nevědomí má pomalejší rozjezd, který režisér Kosinski plně využil ke znázornění Země po mimozemské válce. Z vizuálního hlediska je to vážně pecka, až jsem na chvíli zalitovala, že se film nepromítá i ve 3D. Táhle letecké záběry na zdevastovanou Ameriku by si to zasloužily. Zbytek filmu se odehrává podle starých dobrých schémat, ať už jde o kombinaci špinavé postapokalyptické Země a sterilně bílé budoucnosti, nebo hrdinného Toma Cruise v hlavní roli. To všechno už jsme tu viděli. Co na tom, že to občas nedává smysl, hlasité, ohnivé akční scény mají takové koule, až člověk zalituje i podruhé, že Nevědomí není ve 3D.

Viděla jsem přesně před týdnem, docela se bavila, ale dneska už si za živýho boha nevzpomenu, o čem že to bylo. Nějak se mi to celé smrsklo na tu super nijovskou scénu na útesech a ospale patetický konec, předznamenávající třetí díl. Joeovská jednička nenasadila laťku moc vysoko, takže i tahle mozková vymejvárna v podstatě splňuje očekávání. *Spoiler* Ovšem kdo na film chce jít hlavně kvůli Channingovi, ať si ušetří peníze. Těch deset minut za to nestojí.

Nechápu, jak tomu místní kinofilové můžou dávat pět hvězdiček a ještě v takovým počtu. Vždyť je to tak průhledný. Tahle blbárna se tváří děsně drsně a nekonvečně, nicméně za kopcem ostrých nadávek se krčí tak akorát pokus o zalíbení. A vsází na osvědčenou klasiku, takže většinu filmu se střídají tak akorát záběry na spoustu bab s plavkami nebo bez poskakujících na nějakou tu mozkovou vymejvárnu, sex, nebo aspoň sexuální narážky. Haló, nějaká hlubší myšlenka by nebyla?

Pomalu intenzivnější než celovečerák! Tenhle kraťas ale tak trochu ztrácí na atmosféře, pokud ho sledujete až poté, co jste viděli hodinu a půl dlouhou verzi. I pointa je odlišná, proto doporučuju postup obrátit a nejdřív se podívat na tohle. Zvlášť pokud člověk neví, do čeho jde. Koneckonců takřka identickou scénu uvidíme i tam, tentokrát ale v jiném kontextu. A s jiným koncem.