Leleta

Spojení jmen Cormack McCarthy a Ridley Scott má potenciál přilákat do kin spoustu milovníků drsných amerických bijáků. Podobně zafunguje i obsazení kvalitních herců, kteří ze sebe vydolují maximum, stejně jako v tomto případě. Jenže Konzultant si o závratných výdělcích zřejmě může nechat jen zdát. Zápletka z drogového prostředí není ničím kromě občasné brutality výjimečná, navíc se ji autoři neobtěžovali moc vysvětlovat. Cisterna plná drog třeba neustále mění majitele, ale kdo, komu a proč ji krade, se nikdy nedozvíte. Zkratkovitý děj je zdrojem tolika logických lapsů, že si člověk říká, jestli měl scénář už původně takové díry, nebo jsou jen záběry špatně sestříhány. Pokud tedy o zkouknutí filmu uvažujete, určitě se hodí načíst si o něm něco dopředu.

Hype jak prase, ale ve finále to nebylo tak špatný. Řemeslně moc pěkně odvedeno, směs hudebních stylů super, akorát tedy roztahat do tří hodin látku, kterou každý druhý režisér dokáže kvalitně zpracovat ve dvou a méně hodinách, na to už člověk musí mít odvahu. Ze začátku jsem se nebála, že bych ty tři hodiny nevydržela - zápletka byla zajímavá, dialogy vtipné a mezi Adele a Modrou hlavou to vážně jiskřilo. Poslední hodinu už ale zápletce vévodil dokola se opakující close-up na plačící Adele s odpornou nudlí u nosu a vlastně se jinak vůbec nic nedělo. A tady bych stříhala.

Ne že by to nebylo vůbec zábavné, ale... Když nejvtipnější okamžik nastane ve chvíli, kdy se Michelle Pfeiffer diví, že v jejich novém domě je "no electricity" - a v tu ránu elektřina vypadne i v celém sálu (a pak každých 20 minut znova), je něco špatně. Že si můj oblíbenec Robert De Niro ze sebe umí dělat legraci, víme už dávno, jenže v tomhle filmu mu chyběla ta jiskra, díky níž se před ním lidé krčí jako čivava před vysavačem. Tenhle krotký dědula že byl postrachem amerických mafiánů? No nevím...

Průměrný děj, průměrní herci, průměrná režie... Co jiného tedy dát než průměrné hodnocení? Hra na hraně je naprosto zapomenutelná, výjimkou je pár vtipných scének a hlášek Bena Afflecka. Ale kdyby do jeho role obsadili někoho výraznějšího, výsledný efekt by byl minimálně stejný.

Nečekala jsem žádnou přesl(a)zenou pohádku ani supertrue story podloženou fakty, ale jejich mix, tedy faktografická lovestory psychotické Lady Di a doktůrka s výrazem spráskaného štěňátka mě prostě nebavila. Naopak mě fakt baví, že tenhle film všude prezentují jako Dianin pravdivý příběh, i když jde v podstatě jenom o další konspirační teorii. Jenže aby se filmaři alibisticky vyhnuli spekulacím o její smrti, tak to nejzajímavější na Dianině příběhu vlastně jenom naznačili. Už mi tam jenom chyběl záběr na vysmátou princeznu někde na Bahamách, jak si připíjí se svým stalkerským papparazzim na úspěch jejich ďábelského plánu. A nemůžu si pomoct, ale Naomi Watts jí zrovna dvakrát podobná nebyla, takže bylo těžké se vžít do postavy a nevidět pořád jen daného herce. A to by se u životopisných filmů podle mě stávat nemělo.

Příjemná detektivka o geniálním podivínovi se zřejmým Aspergerovým syndromem a jeho věrném podržtaškovi, kteří se "shodou okolností" jmenují jako slavná dvojka A. C. Doyla. Cumberbatch je jako sociopat Holmes skvělý a Freeman mu dobře nahrává bez toho, aby se omezoval na pouhé "Ó, Sherlocku, jak to víš?". Vizuál s "myšlenkami" a smkami poletujícími kolem Holmesovy hlavy mě zaujal už u prvního dílu (btw, mile mě překvapilo, že v české verzi si dali tu práci a přepsali do češtiny i texty smsek na displejích, ale kdo by na to koukal s dabingem :)). Úplně stejně by ale tenhle mix podle mě fungoval, i kdyby se zrovna hlavní protagonisté nejmenovali zrovna Holmes a Watson, ale třeba Jones a Thomson, a asi bych za to byla radši. Ale holt je to reklama zadarmo.

Vin Diesel alias Riddick je tak nahláškovaný ("za pět vteřin tě zabiju") a namachrovaný (fakt že ho zabil), že si nejsem jistá, jestli jsem se víc bavila, nebo mě spíš štval. A to ačkoliv jsem brala v potaz, že nový Riddick bude testosteronová podívaná zacílená především na tu méně inteligentní mužskou část publika, čemuž odpovídají i neustálé sexistické narážky na jedinou ženskou postavu, která jako na potvoru s chlapama nespí. Kdyby tam nebyla, tak by počet ultrasupermegahustých hlášek všech ostatních klesl asi tak na pět. Nevím proto, jestli byl dobrý nápad vsázet všechno jenom na jedinou kartu, ale každý máme nějaký vkus. Nicméně za ten patetický konec (ne, nebudu spoilovat, ani naznačovat) by si měl David Twohy nafackovat. Protože se obávám, že to myslel fakt vážně.

Wolverine tentokrát nezachraňuje planetu, ale "jenom" vztahy mezi členy japonské rodinky, hádající se o peníze. Tahle zápletka působí civilněji a tak nějak míň suprhrdinsky, ale nenudila jsem se. Akorát se pak člověk nesmí divit, že potitulková wtf scéna má větší náboj než většina filmu.

R.I.P.D. má pár dobrých gagů (čínský stařík s banánem místo pistole a vnadná blondýna s mluvou dlaždiče mě rozsekali), ale jinak je to nuda s dost špatným vizuálem. Ne, efekty se fakt nevydařily a působí jak z deset let starého filmu, který neměl dvakrát vysoký rozpočet. Dokonce ani herecké hvězdy jako Bridges a Bacon moc nezazářily. Nejhorším nápadem mi asi přišlo to Bridgesovo šišlání, takže mu nebylo rozumět ani slovo, ale zároveň měl napsané rádoby drsné kovbojské hlášky. Holt z blbého scénáře žádný zázrak nevykřesá ani tenhle frája.

Čtyři hvězdy už jenom proto, že současných 54 % je fakt směšně málo. Ano, je to patetické, patriotické a přiblblé, ale co jste čekali? Sice zápletka je slabší než u Pádu Bílého domu, ale zase Channing působí přirozeněji než Butler. A vůbec tak nějak sympatičtěji, navíc hlášky a dialogy fungují a nesmějete se jim proto, že je Butler blbej jak žaludský eso. Jenom doufám, že v následujících pár měsících už nebude žádný Olymp "dole". Udatných hrdinů, chytrých teroristů a naopak dementních tajných služeb už bylo dost.