Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (1 316)

plakát

Barva granátového jablka (1969) 

Jedná se o velmi krásné obrazy. Vnímám je však příliš jako obrazy a význam a děj se mi tam zcela ztrácí. Na mě holt zdá se umělecké příliš, i když vizuálně velmi působivé.

plakát

V jeho očích (2014) 

Velmi dobrý a delikátní návod pro rodiče, prarodiče a přátele dětí, které jsou jiné (což jsme svým způsobem všichni). To, že se tvůrci zaměřují také na okolí blízkých, se mi líbilo nejvíc. Pak také to, že z Lea nedělají oběť.

plakát

Ostrov hrdlořezů (1995) 

Je to produkt dnešní doby a emancipace. Ale proč by captain Morgan musel být nutně jen chlap nebo rum? Proč ne taky žena? A která herečka se na to hodí líp, hm?

plakát

Vesmírný pirát Kapitán Harlock (2013) 

Když má někdo velké očekávání, bývá zklamán. A v důsledku též nespravedlivý, protože poměřuje o to přísněji. Hledala jsem film, který by mi nabídl jiný svět. Ten mi zůstal zahalen temnotou vesmíru, jíž si naděje k pozemskému ráji hledala cestu jen těžko. Nekompenzovali to ani hrdinové příběhu, kteří sice byli impozantní a až příliš zjednodušeně nám byla ukázána jejich minulost, která je snad? dovedla tam, kde jsou, ale moc málo nám bylo umožněno nahlédnout do jejich duše, takže zůstali více než živými bytosmi animovanými figurkami, a ani vesmírný pirát bohužel nepřekonal svůj stín vlajících vlasů, jizvy a pláště.

plakát

Wolf's Rain (2003) (seriál) 

Čekání, co se z toho vyklube, bylo vystřídáno zjištěním, že vlastně ztrácím chuť to sledovat. Je pro mě záhadou, proč to v mém přístupu k seriálu tak dopadlo, když animace je v pohodě, vlky mám ráda, jejich propojení s lidským duchem je zde též příjemné... Možná mi tam chyběl zajímavý ženský prvek, postava, která by mi imponovala, alespoň do sedmého dílu, kdy jsem to zabalila. Mužský prvek byl zastoupen hned čtyřmi zajímavými osobnostmi, ale na to, abych se s někým z nich více sžila, byly jejich projevy velmi minimalistické až strohé... Ale kdo ví, třeba se k tomu jednou vrátím...

plakát

Zvláštní dny (1995) 

Zájem od první chvíle, rostoucí napětí, i po letech invenční kamera dokonale padnoucí postapokalyptickému filmu,i když v tomto případě sedí spíš předpona preapokalyptickému. Působivě ztvárněné prostředí undergroundu (drobná kriminalita, návykové látky, prostituce). Záporem je psychologie postav. Mnozí z představitelů zaskvěli se v řadě rolí, tady jsem jim to nevěřila. Hlavním důvodem bylo asi to, že nepasovali k sobě a asi ani do tohoto filmu. Možná si vás dokázali získat jednotlivě, společně vůbec ne. Nedostatečně podchycené byly též jejich motivace, možná kromě postavy R. Fiennese.

plakát

Výchozí bod (2014) 

K žánrům bych přidala ještě mysteriózní, ve smyslu imanentní síly, která se dává tušit za tím vším. Mysteriózní byla též schopnost získat si moji pozornost a vyvolat stupňující napětí vzdor některým okolnostem. Pěkná myšlenka, povedené zpracování, hezký vizuál. Jen to mystérium se vinou triviální pointy zpětně změnilo v laciný pouťový trik. Taky se zvládli dopustit i pár do očí bijících chyb (jak se tedy dostali do hotelu, hm???). Vlastně je to jako seriál Lost, jako by konec vymýšleli až na úplném konci, takže vše předtím, co nás vedlo k něčemu vyššímu, se stane jen vatou, vhodnou leda tak k tomu pár lidem pomoci, aby ve vatě skutečně byli, zatímco mě připravili o dvě hodiny času a nádavkem vryli jeden velmi odpudivý pohled na smrt do mé mysli!

plakát

Umění odpadu (2010) 

Výborný dokument a přesně podle mých představ, protože ačkoliv je o drsném tématu, vyznění je pozitivní. Není to upozorňování na problémy této planety a to, v jaké mizérii někteří její obyvatelé žijí, byť to film říká zcela jasně a bez (recyklovaného) obalu, ale obsahuje naději i náměty, jak lze změny dosáhnout. Spojení sociální tématiky s uměním mi vůbec velmi imponuje a i výsledné fotografie jsou esteticky působivý a styl pozoruhodný. Oceňuji, že nám ukázali i morální dilemata tvůrců, že to byla autobiografie umělce stejně jako sběračů.

plakát

Holiday (1938) 

Nejedná se o film podmíněný rokem vzniku. Hodit ho do barvy, nemuselo by se měnit nic moc jiného, aby uspěl i v dnešní době, v kterékoliv době, jen komediální prvky by byly jiné, dnes určitě víc vulgární, ale zas méně té grotesky. Film má totiž čistou formu a žádné přílišné odbíhání, drží se svého střetu, život nadiktovaný a kořeněný bohatstvím nebo jít do rizika a žít si po svém? Jen pozice jsou zde až příliš zřejmé, takže by to vlastně i v barvách bylo černobílé :)

plakát

Šílený Max: Zběsilá cesta (2015) 

Překvapivě podařené a nadčasové. Oba, co se střídají při řízení toho olebkovaného náklaďáku, byli skvělí a celé to mělo neskutečný švih a drive. Jednotlivé postavy, jedno zda kladné, fascinujícím způsobem poutali, přímo nasávali, veškerou vaši pozornost a možná víc, jako byste na té šílené cestě taky nechali část své duše. Jedinou slabinou jsou tak "ti zlí", co vypadají jako mutanti a mění můj smysl pro estetiku v takřka fyzický odpor, i když zase, tak pod kůži se Max nedosává, spíše probouzí vaše smysly a odnáší vás s sebou.