DDT

Špetka Lynche, hrst Cronenberga, atmosférická hudba a cool kamera = Demonlover. Pseudointelektuálština, která snad má být provokativní, ale spíš nudí.

Pohádka roztomilá jako umělohmotný vánoční stromeček.

Děda Mráz v noci sleze ze stromečku, kde slouží coby ozdoba a jde do lesa udělat vánoce i pro hmyzí populaci. Další minifilm geniálního animátora-samouka. Lyžující brouci jsou bezchybní !

Téměř zapomenutý zakladatel stop-motion animace. Jeho loutkové filmy byly původně určeny dětem, ale entomologická vášeň, díky níž jsou Starewiczovi hrdinové převážně z řad brouků, kobylek, žab a podobné havěti, způsobila, že jeho filmy vedle polohy roztomile-pohádkové mají i vysoký faktor bizarnosti. A kromě toho jsou na dobu svého vzniku neuvěřitelně technicky dokonalé. Jedním z jeho nejzajímavějších filmů je právě "Kameramanova pomsta", kde doma se nudící brouk vyrazí do šantánu, tam posléze sbalí fešnou vážčí tanečnici, se kterou skončí v hodinovém hotelu. Jsou ovšem "in flagranti" zachyceni kamerou investigativního kobylko-reportéra. Broukova manželka ale doma také nezahálí..... Neuvěřitelný filmeček, který ani po tolika letech neztratil nic ze svého půvabu.

"What the fuck is goin' on ?" a "Get the fuck outta here !" jsou dvě základní věty filmů tohoto žánru. Škoda, že v "Doomovi" hlavní hrdinové řeknou víc než jen tyhle věty. Bohužel - nakecají toho o moc víc. Musím přiznat svoji slabost pro akční vyvražďovačky, takže jsem se na přepis "Deseti malých mariňáčků" od Agathy Christie (nebo ta knížka byla od někoho jiného ?) docela těšil. No, malinko se to nepovedlo. Tvůrci neměli zřejmě dost peněz na výrobu příšerek, takže do poloviny filmu nebylo skoro koho "marinovat". Nakonec všechno ale dobře dopadlo, kromě nejhodnějšího pána a nejhodnější paní byli všichni zmasakrováni, takže jsem šel doomů celkem spokojen.

Jarmusch mě zatím nikdy nezklamal a ani "Květiny" nebyly výjimkou. Mám prostě rád jeho styl i "rychlost" vyprávění. V "Zlomených květinách" je moc pěkně namixován humor a melancholie, takže hlavní roli snad ani nemohl hrát někdo jiný než Bill Murray. Taky se mi moc líbil výběr různých prostředí, ve kterých se hlavní hrdina pohybuje. V Jarmuschových filmech je Amerika ukázaná úplně jinak než v patetických hollywoodských dramatech, myslím že daleko věrohodněji. Navíc je mu úplně cizí polopatismus, což je pro mne vždycky "bod navíc". A tak by jiný, nějaký "vysvětlovací" konec, po kterém tady někteří volají IMHO celý film zabil. A pro Mattyho: stará kraksna s obtloustlým klukem je Jarmuschův hodně povedený joke, protože z toho okýnka kouká Homer Murray, skutečný syn Billa Murraye :-)

Tolik nadšení a chvály všude kolem (Roger Ebert "Crash" dokonce označil americkým filmem roku) a se mnou to ani nehnulo. Zřejmě si budu muset nechat překontrolovat hladinu cynismu, ale místy jsem se musel prostě smát. Některé hlášky (sorry, Pomo) typu "Myslíš si, že víš kdo jsi?" byly pro mě přesně tím druhem "hlubokých" pindů, kterými je zamořeno 90% hollywoodských filmů. A brutální scénáristická konstrukce, kdy všechny "hodné" postavy musí potkat všechny "zlé" aby ti zlí prozřeli a ti hodní měli taky nějaký ten škraloup (jako že nikdo není černý ani bílý a všechno je relativní = poselství s velkým P, ach jo), to jsem prostě "nesežral". Ne, že by mi to přišlo jako totální odpad, to zase ne, je to normální, možná dokonce lehce nadprůměrný americký "biják", jen mám pocit, že je příliš nadhodnocovaný.

Mám rád jiný druh humoru než tenhle rodinně-knedlíkovitý, takže filmy M. Poledňákové nedokážu dokoukat, natož se u nich moc smát. Chápu, proč se to většině lidí líbí, ale i ty tři hvězdičky jsou pro mne trochu moc... Tenhle svět mě nebaví.

Pohádka typu "naházíme tam všechno, co nás napadne", která se podle mne dost míjí s věkovou skupinou, pro kterou má být určena. "Vtipné" narážky na různé filmy děti těžko pochopí, zato jsem byl svědkem hromadného úprku brečících mrňousů ze sálu při honičkových scénách s mimozemšťany. Tohle asi záměrem tvůrců nebylo.

Sympatický psychologický film o ženě na pokraji nervového zhroucení (nebo možná už trochu za). Moc pěkně depresivní prostředí "socrealistického" činžáku, skvěle vybraní herci, žádná směšná hororová strašidýlka, příběh celý film přesně balancující na hraně přirozeného (duševní porucha) a nadpřirozeného (komunikace s mrtvými). Jenže... Jenže je to taky nuda. A dost velká. Hororové prvky jsou totiž značně omšelé a absenci nápadů hezká kamera nezachrání. Takže bohužel jen průměr. Na "Temných vodách" mě sice na rozdíl od většiny letošních hororů nic vyloženě nerušilo, ale taky nevzrušilo.