Vavča

Obsazení první třída, scénář, režie, zkušení a úspěšní veteráni. Navíc vizuálně je film pecka a další důkaz pokroku, jak moc v Asii umí zacházet s digitální technologií. Jenže mě ten příběh o záchraně světa, lovcích démonů prostě moc nebavil, byť přináší pár neobvyklých žánrových prvků a souboje rozhodně nenudí, ok jsou i pokusy o humor. Přesto jsem měl, co dělat, aby snímek dokoukal do konce, nemělo to pro mě asi správné tempo.Film mě nevtáhl, působil na mě často odtažitě a hlavně tím stylem, že chce sice omráčit diváka, ale dávám přednost trochu méně efektů a více lidské akce. Je to nadprůměr, ale žádný zázrak to není. Asi rozjedu kampaň méně obsazovat Zhou Dongyu do filmů...

V Indii tento film patří mezi největší propadáky roku a proč vlastně? Protože divákům, přijde oslava vlastenectví příliš mimo jejich současné problémy, odmítají ten pohled filmu na Brity jako utlačovatele, nebo odmítají INA (Indian national army) za sílu zla, protože se k osvobození Indie spojila s Japonci? Popravdě řečeno fakt nevím, musel bych po tom dost zapátrat, kdyby však Indům přišlo cool být pod Brity, tak by v roce 1947 nevyhlásili samostatnost. Ale opusťme rovinu politiky a historie, soustřeďme se na film. Hrdinka filmu Julia má jet povzbudit bojující indické vojáky na barmskou hranici a místo jejího miláčka Bilimora (Saif Ali Khan), který z ní udělal filmovou hvězdu, dostane neplánovaný trek se seržantem Nawabem (Shahid Kapoor), ti dva se nemohou snést, ale asi tušíte, jak se to bude vyvíjet... Jakkoliv tahle linie je průhledná, tak hlavní hereci jsou vynikající a fakt to mezi nimi jiskří, emoce jsou doslova hmatatelné, perfektní výkony od všech, dobrá hudba i hudební čísla. Navíc příběh je to fakt napínavý, jak se Indové pokouší vymanit z nadvlády Britů, zatímco jiní nevěří na Gándhího politiku nenásilí a chtějí bojovat, i když to znamená spojit se s Japonci. Film je naprosto perfektní, když to srovnám se sterilními Spojenci https://www.csfd.cz/film/418588-spojenci/komentare/

Žánrový všeuměl Herman Yau poprvé natočil spektakulární akční film, výsostný žánr Hong Kongu, příběh o pyrotechnikovi a zločinci svižně odsýpá, souboje mají intenzitu, snímek se zvládá většinou úspěšně prosmýknout většině klišé. Výhodou filmu jsou jeho hlavní postavy (jen Song Jia mi tam úplně nesedí, vypadá tak nějak nemastně, neslaně, nezvládá urvat si větší pozornost diváka), akční stránka výborná (když si odmyslím, až ten moc přitažený souboj v autech k závěru). Andy Lau nepatří do starého železa, stále na to má, aby svým charismatem táhl film. Režisér nejen, že dodal žánru akčního filmu, vše co se čeká, svým závěrem ho pojal docela realisticky a relativně málo pateticky, tohle skoro nikdo neumí, takže spokojenost.

Sci-fi akční béčko trochu s námětem jako https://www.csfd.cz/film/25098-jedinecny/komentare/, ale jsou zde vynikající herci, záporák Wallace Huo, který nutí vědkyni Xian Tian (Yang Mi) zachránit svého syna a ověřit platnost experimentu alterantivních realit, tím že se posune o dvě hodiny před osudnou událost. Film má spektakulární výpravu, našlapané akční scény, napětí, ale zůstal by ve stínu nerozvinutého, trochu lepšího akčního sci-fi béčka, kdyby nebylo herecké bohyně Yang Mi. I když jde film přímo k cíli a nemá moc složitou strukturu, tak pár překvapivých momentů tady je, nudit se nebudete, závěr povedený. S hodně odřenými zády čtyři hvězdy.

Zajímavá korejská detektivka, které vévodí můj oblíbenec Kim Kang-Woo, jako hlavní podezřelý z vraždy svojí panovačné, škaredé, ale bohaté ženy, uznejte smrtící kombinace. Náhle zmizí z márnice její tělo a tak je povolán na místo činu, kde jednomu detektivovi nedá spát, že to nebylo obyčejné úmrtí. Rozehrává se hra kočky s myší, trocha toho leknutí a nejistoty, sevřená, depresivní atmosféra, chlad, hlavnímu hrdinovi, nejde nefandit, ale nic není jak se zdá. Nečekaný závěr se dal sice celou dobu očekávat, ale dokodrcal se do konce moc těžkopádně jako dýchavičný náklaďák, než luxusní auto, přesto stále solidní nadprůměr.

Seriál se nám posunul do epičtějších rozměrů a děj se mírně rozvětvil, mám však problém trochu s příběhem a postavami, kdy jsou paradoxně zajímavější vedlejší charaktery, než Balsa a její putování. Přijde mi to trochu kostrbatě provázané, navíc mě už trochu unavuje zápletka, že Balsa chrání další dítě... Dean Fujioka jako princ království Rota, nebo Yoko Maki jako Shihana, členka královské kontrašpionáže mohli dostat více prostoru. Můžete čekat více akce, Ayase Haruka je v hlavní roli tradičně skvělá, Kengo Kóra se tady mihne jako lehce psychopatický a krvelačný princ Raul císařství, které se chystá dobýt kontinent. Nicméně nemohu dát 3 hvězdy tak omračující vizuální podívané, která má skvělou akci, výpravu, herce, kulervoucí OST (Naoki Sató musí žít snad ve fantasy zemi každý den poslední dva roky, každý motiv dokonalost sama). Děj nám spěje do masivní konfrontace a já se těším na sezónu tři, která by měla začít ještě letos v listopadu, tak držme palce, ať jde vše jako po másle.

Bohužel třetí sezóna měla přinést velkolepý střet a vyvrcholení děje, jenže se nám celá struktura postupně složila jako domeček z karet. Je to vinou scénáře, částečně asi taky fantasy univerza a v neposlední řadě také výpravy, respektive masových bojových scén. Začněme postupně. Seriál přináší ze začátku mnoho reminiscencí z minulosti Balsy, jak skončil minulý král království Kambal. Až potud v pořádku, jenže scénář začíná být utahaný, příliš doslovný (jako kdyby nešlo posunovat děj, bez opakování faktů známých divákovi), příliš mnoho flashbacků. Ale budiž do dílu 5. je to stále lehký nadprůměr, má smysl sledovat putování Balsy, prince Chaguma, jak se snaží vytvořit koalici proti říši Talsh. Sice trochu divné, že království Kambal žije z prodeje jakéhosi nerostu, kam je přístup jednou za 40 let, a za to se nakoupí obilí, apod. Začíná to působit moc divně, dětsky, usekaně, nedomyšleně, jakoby celá mytologie toho univerza postupně ztrácela kouzlo. Nefunguje to, co v předchozích dílech. Ale budiž OST kvalitní (byť ne taková palba, jako minulé sezóny), výprava velkolepá, zejména krajina království Kambal. No a pak se začnou dít od dílu 5 strašná zvěrstva. Princ Chagum neudělá bojově, myšlenkově nic zásadního a náhle je vnímán Balsou jako zachránce, za co proboha? No a nastupuje průšvih největší, to co mělo být highlight a třešinkou na dortu, válka s říší Talsh. Pamatujete, jak jsem prskal na zbrojíře a kostyméry v Tribes and Empires? Už dlouho jsem nechtěl nikoho tak ztřískat jako zbrojíře a kostyméra, co vymyslel oblečení a zbraně Talsh. Zjevně moc koukal na SM a přenosy z metropolitní opery. Bojovníci Talsh, mají jakési SM kukly přes které nemohou vidět, nefunkční a divné zbraně, lesklé kostými alá Star Wars, kusy pruhovaného plechu, jako brnění, wtf?! Princ Raul má oblekový kostým (sáčko, kalhoty), který by neztratil v moderních operních adaptacích, ale co to dělá tady? Tvůrce těchto hovadin střílet, pálit, sekat vraždit! Absolutně se to sem nehodí a působí to více, než rušivě. Masová válečné scény působí trapně, odfláknutě, tomhle jsou čínští soudruzi stále vepředu (byť pár slušných japonských titulů by se také našlo). Dobré jsou pouze individuální souboje. Jak se mohla vysoce nadprůměrná série zvrhnout na dvě hvězdy? Snadno, jak uvidíte, archivovat musím, aby bylo čím strašit lidi a měl jsem komplet ságu. Obrovská škoda, přitom Kengo Kóra výborný jako psychopatický, mocichtivý princ Raul, chci ho vidět častěji v neobvyklých a složitějších rolích, obrovské charisma. Haruka a ostatní standard, žádný extra výkon, Dean Fujioka se jen mihne jako král Ihan království rota, stejně jako řada dalších starých známých. Bohužel, nebo spíše bohudík Jóko Maki nepozvali.

Marná snaha tvůrců prezentovat v mocenském boji krátce před Sekigaharou v roce 1600 jednoho aktéra jako spravedlivého (Micunari Išida), ačkoliv to byla banda zrádných oportunistů a verbež, ale budiž, Išida měl blíže k normálnímu pojetí Japonska, než hermeticky zapouzdřený a zaostalý šogunát Tokugawy. Nádherná kamera, masivní výprava, solidní hudba, bojové scény mě často nedokázaly přesvědčit, že to co se děje je normální (musel bych ten způsob boje jednotek blíže studovat, moc se mi to nezdálo, působilo to někdy podivně a nepřesvědčivě). To hlavní co selhává je příběh, žádný tu jakoby není, kusy vytržených scén většího děje. Marná snaha, aby v ději byla více zastoupena Kasumi Arimura, ačkoliv její postava Hatsume v půlce filmu není vidět. Přitom ji rok předem inzerovali jako hlavní postavu. Proč ji má mít vlastně Išida rád? Je to takové podivně zkratkovité, lidé tam na sebe řvou a pokouší se navzájem přesvědčit o své pravdě. Možná v nějaké nesestříhané, nebo dvojdílné verzi, by z toho mohlo něco být, takhle je to jen řemeslná zručnost a nevyužití potenciál. Cenný je film tím, že se pokouší přinést nový úhel pohledu na známou událost, on taky Tokugawa nemusel vůbec žít, ale Hidejošiho polovička to nějak zazdila, zatímco jeho syn Hidejori je tady neschopná a ufňukaná troska, co se neumí prosadit, to myslím odpovídá. V historických velkofilmech vede poslední roky Korea, Čína, a Indie hodně výrazně nad Japonskem.

Hard boiled a noirovým filmům vždycky fandím. Nejinak, je tomu i zde v příběhu z poválečné Koreje let 1947/8, kdy se vyšetřuje vražda v domě značně bohatého muže, který má tajemství až příliš mnoho. Knižní předlohu Billa S. Balingera bohužel neznám. Film přivádí na scénu kouzelníka Seok-jina (Ko Soo), jeho půvabnou asistentku a příběh padělatelů peněz. Film vrší atmosférické obrazy poválečné doby, prostředí nočních klubů, lepých žen, ale začne jít z lineárního děje do retrospektivy a obrazů soudního jednání. Zápletka je poměrně jednoduchá, i když se snaží tvářit komplikovaně a tvůrci ji rozsekali do více linií. Herecké obsazení velmi slušné, ale tak nějak se nedaří úplně vyvolat to napětí, nefalšovanou atmosféru Murphyho tvrďáku a osudových žen. Povedené, leč nijak výrazně.

Velmi vyklidněný a na korejské poměry téměř dospělý seriál kombinující romanci (komedii v tom nehledejte), slice of life. Scénáristka Lee Hyun-Soo, která se marně snaží prorazit, potká talentovaného kuchaře - On Jung-Sun, který je sice mladší, ale skvěle se k ní hodí, jejich vztah ovlivňují přátelé i rodina. Vynikající herecké obsazení, ale nemá to prostě takový ten švih a korejský drive, je to hodně střízlivé, někdy možná až moc nepatřičná patetická symfonická hudba, jindy prostě vedlejší příběhové linie zajímavější, než hlavní dvojka. Žádné velké zklamání, ani jásání, nad průměrem to drží herci a dobře rozjetá první polovina série, určitě z toho šlo dostat více, zejména Kim Jae-wook a Seo Hyeon-jin by si nějakou pecku zasloužili.