Oktavianus

Několikrát - asi třikrát - jsem se fakt zasmál, protože to byly natolik absurdní vtipy, že jsem zíral. Třeba když Jakub Štáfek jako ožralej kombajnista vyrobil "kruhy v obilí". A z českých hereček mojí generace ze všech nejvíc miluju Hanku Vagnerovou (Táničku Pauhofovou a Vicu Kerekes jako Slovenky nepočítám). To jsou asi tak ve zkratce všechny plusy tohoto filmu. Mínusů ovšem je podstatně víc. Od totálního neherce Mišíka a jeho lobotomické kamarády přes dementní vtipy, nulový příběh, tradičně ubohé představy o mladé generaci (mobil v ruce a to je vše, tak určitě), trapný product placement a naprosto kreténské postavy, které jsou do jedné dementní a úchylné. Vůbec celí Bajkeři na mě působí jako pubertálně vlhký sen Kolečka a Koppa, nejen celá zápletka (sexy nevlastní matka se synem na prázdninách, kde jsem tohle viděl? Ano, v každým druhým pornovideu na světě) nebo nahé koupání v lomu. Všechny postavy sice jsou úchyláci, ale zřejmě proto, že Kolečko s Koppem jsou úchylní ještě víc. O tom směšně nelogickém a happyendovém závěru, který je nejen brutálně nereálný, ale vyloženě nesmyslný (hlavně co se týče rodinky Haničky Vagnerové a Mišíka), se vůbec nezmiňuju. Z některých scén bylo vyloženě trapně, ale naštěstí ne reálně trapně, jen absurdně - ostatně jako je celý film. O totálně ujetý dvojici Štáfek-Záveský a Laviho cameu ani nemluvím, to bylo proboha co za nápad? Jako... on to možná byl celý jen vtip. Kolečko s Koppem natočili naprosto šílenou a absurdní parodii na teenage filmy, čtou si tu naše komentáře a smíchy padají na zem, jak nás doběhli. Možný to je. Osobně si ale myslím, že ne.

Krátce po premiéře Špuntů na vodě jsem dělal pro časopis, pro kterej pracuju, rozhovor s režisérem Jiřím Chlumským. Bylo to nesmírně zajímavý povídání o Fellinim a našich dalších oblíbených klasicích, o smyslu použití filmové hudby a podobně. Vrtalo mi hlavou, proč tak inteligentní člověk točí samý hlouposti. A pak mi to sám objasnil: kdyby měl točit jenom ty filmy, které chce, nikdy by se prý neuživil. Špunti na vodě (zase naprosto zrůdnej název českýho filmu) je přesně z toho ranku - prostě zakázka. Ovšem zpracovaná schopným režisérem do co nejlepšího výsledku. Jistě - okatá vykrádačka "komedie století" je tak moc vidět, až to bolí. Vlastně není ani moc vtipná, je Bystroněm mizerně napsaná a najdou se v ní otravnosti jako dva vodáci, co koukají po Kateřině Coufalové (dceři Pavla Lišky), celá ta linka byla dost otravná, nebo nadrženej slovenskej majitel penzionu, co vyjede po Janě Kvantikové (která je ovšem mimořádně rozkošná, vyjel bych po ní taky). Naštěstí je celý film složený z fajn herců (prima, až na Goldflama, ten sice má minimum prostoru, ale i tak přehrává, až to bolí) a kupodivu sympatických dětí. A hlavně - a to právě přičítám hlavně režisérskému umu - krásná letní prázdninová atmosféra. Především to bych na Špuntech vyzdvihl jako nejlepší. Pohoda, klídek, prázdniny. Při sjíždění jezu nebo na scéně na kolotoči jsem měl pocit, že je mi zase deset a mám prázdniny. No a co chtít víc.

Hvězdičku si dohromady vysloužily okouzlující a éterická Sára Sandeva a živočišně rajcovní Michalina Olszańska. Jinak je tenhle film tragédie ze všech stran. Poslední dobou mě baví sledovat několik kinematografických proudů, jedním z nich je kategorie "současné špatné české filmy" (což jsou téměř všechny), po zkušenosti s příšernými Muzzikanty jsem ovšem v pokušení toho masochismu nechat. Tragicky napsáno, neumětelsky zrežírováno, všude samí nekvalitní herci a ještě si to hraje na obhajobu muziky před "popovými sračkami". Jak aspoň na vteřinu věřit parodiím na Michala Davida od člověka, co si do filmu pozve těšínskýho udavače Nohavicu a pracuje pro TV Šlágr? O obsazení rodiny Wronků a dalších neherců ani nemluvě, a to včetně sladkých hošíků Děrgela a Callty. Nefunguje tu nic, vlastně se to ani nepodobá filmu, jen takový improvizační estrádě, o karikovaných charakterech Dejdara, Lichého a hlavně trapně ubohého "rockera" Kříže se nezmiňuju vůbec, nebo se rozčílím. Ale jedno pozitivum tu vidím. Česká republika musí být opravdu bohatá země, když se najdou peníze na takovou slátaninu. To je fajn, peníze evidentně jsou. Jen ty dobrý filmy tu ještě chybí.

Český lev ve správných rukou. Je to sice přesně vykalkulovaná v zásadě banální story podle šablon americkýho nezávislýho filmu, jen ozvláštněná prostředím otužilců, ale nevadí. Film mě bavil, jakkoli se dal předvídat takřka doslova. Spíš mě přiměl k zamyšlení nad cenami Českých lvů samotných a v souvislosti i české kinematografie vůbec. Hlavně v souvislosti s oceněním za vedlejší role. Za co prokrista dostala Lva Petra Špalková? A za co byli nominovaní její kolegové Vilhelmová, Neužil a Daniel? Během těch několika málo minut nepředvedli nic, vůbec nic, jen pár utrápených vzdechů nad životem! Takže buď politika akademie funguje stylem "máme tu solidní film, tak ho nominujeme na všechno", anebo byly vedlejší role v jiných filmech ještě horší. Obojí ale vystihuje velice neradostný stav současného českého filmu. Bída a zmar. No nic, zpět k Bábě z ledu (kdo probůh vymyslel tak idiotskej název?). Bylo na ní znát, že ji Sláma piplal dlouhé roky, má všechno do detailu napsané a promyšlené, měl ohromující šťastnou ruku na Zuzanu Kronerovou (co se Pavla Nového týče, prostě zahrál sám sebe - nerudnýho dědka, tam jsem v chvalozpěvech opatrnější). Není to nic fantastického, k dohánění pohříchu pouze evropské, když se ani neodvažuji mluvit o zámořské, kinematografie to nestačí, ovšem v marasmu posledních let je to jedna z mála světlých výjimek.

Ztráta iluzí. Tenhle film jsem naposledy viděl v dětství někdy v první půlce devadesátých let, od té doby ne. Pamatoval jsem si ho jako super zábavnou komedii. No... a dnes večer běžel v televizi. A já udělal tu chybu, že si ho pustil. Viděl jsem ho po víc než dvaceti letech - a musím velmi výrazně snížit hodnocení. Až teď sleduju, jak je to o ničem a dost pitomý. Otakar Brousek tam provází komentářem i to, co je jasně k vidění, a aby se udržel lehký tón, i když teroristi vraždí odpůrce, je to zrychlený jako v grotesce. K tomu protivná učitelka s dobráckým hlasem Nadi Konvalinkové (fakt nemám rád českej dabing) - a nejlepší herec je křovácký domorodec s úžasným jménem, kde mě ten vykřičník uprostřed fascinoval od dětství. Takže... jako vzpomínka na dětství fajn, ale jako film to fakt nestojí za nic.

James Wan moc dobře ví, jak si pohrát s psychikou svého publika. Napětí dávkuje postupně, ale stále víc a víc. Ani v momentech, které slouží k vydechnutí, ho neopustí mrazení v zádech a nepříjemný pocit, že se brzy musí zase něco stát. Atmosféricky je film zvládnutý na jedničku, pečlivě spočítané a odměřené lekačky plní svůj účel a tradiční Wanovy propriety, jako jsou dětské hračky, zrcadla, umrlčí hlas vycházející z hrdla mladé dívky a podobně, fungují bezchybně. Zde je ovšem dobré říci jedno velké ALE. Filmu po formální stránce nelze nic vytknout, dějově je nabitý a navzdory slabšímu vyznění finále skutečně strhující. Pokud však Wanovu tvorbu znáte, při sledování se nemůžete zbavit dojmu, že něco podobného už jste viděli. Ne, Wan sám sebe nevykrádá a přichází se stále novými nápady, ale jede přesně podle osvědčené šablony, která sklízí úspěch. Pokud jeho snímek vidí divák poprvé, musí být v sedmém nebi, jak se krásně bál; ale po prvním V zajetí démonů a dvou dílech Insidious přece jen lze snadno vytušit, jak se příběh bude vyvíjet i jak to celé dopadne. A to je trochu škoda.

Otázka za sto bodů v rámci fikčního světa: proč se odpovědní lidé zabývali sestavováním podobného komanda, když mají k dispozici kladné hrdiny? Deadshota i Harley Quinn za katr dostal Batman, Boomeranga lapil Flash - tak proč se namáhat omilostňováním vyvrhelů? Ani námitka, že Batman se právě zabýval sestavováním Justice League, nemůže obstát, protože manažerská superhrdinská práce by ve srovnání s chystanou apokalypsou mohla chvíli počkat. Ale to by nebylo o čem točit. No a už to začíná, samý negativa... Film má tempo, ale točený je hrozně nenápaditě, všechny akční scény jsou na jedno brdo a ve snaze nacpat tam co nejvíc ujetých postav si vzájemně ukrajují prostor. Ještě hůř se odpouští prokreslení jednotlivých figur. Z nájemného zabijáka Deadshota je regulérní správňák s rodinnou motivací; naštěstí je obsazen Willem Smithem, jehož charisma z něj stejně jednu z nejzábavnějších figur udělá, a jeho pistolnické představení, kdy zcela sám postřílí jednotku padoušských příšer, nemá chybu. Hůř to funguje při jeho špičkování s Flagem. Tady mělo být vidět pořádné chlapské jiskření - od počáteční antipatie přes vzájemné respektování po závěrečné souznění, které tvůrci naštěstí trochu sebeironicky shodili. Jenže chemie nefunguje. To se týká všech postav; jednotliví sólisté jsou zábavní, ale dohromady působí nesourodě a nesladěně. A úplně největší průšvih je děj. Film trvá něco přes dvě hodiny, ale klipovité sestříhání výsledku neprospělo. Úvodní představovačka hrdinů je neúměrně dlouhé, časté flashbacky nekonečně zdržují, pak se jde konečně do akce a najednou je konec. Ano, rychle to uteče, ale nejlepší scény si tvůrci opět vystříleli už v traileru. Akce se opakují, nic nového nepřibývá a finále je takové odfláknuté... Nápad na jednotku gaunerů byl milionový, místo drsného akčňáku ale vznikl jen zapomenutelný popcorn. Z obavy, aby antihrdinové umožnili divákům se s nimi ztotožnit a film nepropadl, to vůbec nejsou antihrdinové. Jak poznat, že jde o padouchy, když se tak nechovají, jen každou chvíli o sobě řeknou, že jsou fakt "bad guys"? Nejzápornější postavou je nakonec samotná tvůrkyně jednotky Wallerová. Kdyby tvůrci přidali na temnotě, krvi a sprostých hláškách, do toho řádně dráždivou erotickou scénu mezi Harley a Jokerem, mohla z toho být skvělá podívaná. Jenže by to nebylo přístupno mladším ročníkům a do kasy by nepřiteklo tolik peněz...

Jednoduché komorní drama pro jednu herečku, jednoho digitálního žraloka a jednoho racka. Dobře napsaný souboj vůlí, souboj inteligence a pudů. Až mě překvapilo, jak racionálně se Nancy chovala; podobně vysokou inteligenci může vykázat žralok. Nejsem ani zdaleka odborníkem na paryby, a tak netuším, nakolik bylo jeho chování realistické, nebo ne (včetně toho, zda těmto strunatcům jsou nepříjemné žahavé medúzy, či nejsou), ale v každém případě to film udělalo lepším. Žádné hysterické záchvaty, žádné nelogické chování, kde bych si říkal: "To nedělej, to je snad jasný, jak to můžeš udělat...!" Žralok navíc vypadá docela hrozivě. O to víc kontrastuje s Blake Lively, které to v plavkách kromobyčejně sluší, což režisér ví, divákovi na ni dopřeje nejeden pohled, který se o ni o to víc obává. Jasně, hluchý místa se najdou: třeba naprosto zbytečně naznačený vztah Nancy k rodině a k mrtvé matce. Ve filmu je proto, aby postava dostala nějaký rozměr, ale není nijak funkční a působí násilně. A také samotný konec - režisérovi a scenáristovi trochu ujela ruka a výsledek je nepříjemně přepísknutý. To je však jen chabá slabina jinak dobrého celku. PS: teď už je pozdě, jistě, ale tohle je přesně ten typ filmu, který je nutné vidět na velkým plátně. Což ostatně platí skoro o každým filmu.

Jeden z nejlepších a nejnedoceněnějších filmů roku 2016. God Bless Dick Chaney´s America! V jednom tedy s tvůrci nesouzním: je zřejmé, že jim není po chuti amerického vojenského angažmá v Iráku a Afghánistánu, satirické poznámky na adresu federální vlády a zvlášť někdejšího prezidenta George W. Bushe jsou až příliš jednoznačné. Zbytečně silně antimilitaristické a protiestablishmentové pojetí je však jednou z mála pih na kráse, a pokud na rozdíl ode mě patříte ke kritikům zahraničí politiky USA, připíšete snímku další významné plus. I tak jsem ale dal plný počet, a to jakýkoli vojenský zákrok USA kdekoli po světě budu vždycky obhajovat. Týpci a zbraně navíc mají obrovský trumf v Jonahu Hillovi. Jeho Efraim Diveroli je slizký, úlisný, podrazácký, chlípný, arogantní, místy s psychopatickým chování, přesto z něj nejde odtrhnout zrak. Kdykoli nebyl v záběru, těšil jsem se, až se do něj zase vrátí. Zbytek včetně nudného Milese Tellera jen tak přicmrndává. Skvěle natočený příběh o falši, kamarádství, podrazech a morálních dilematech je dechberoucí, vědomí, že inspirací byla skutečná událost, ho posouvá ještě o kus výš. Jen doplatil na zařazení do ranku komedie, protože komediální není a nechtěl být - satira přece není komedie.

Měl jsem nutkání ocenit alespoň jednou hvězdičkou pravděpodobně nejkrásnější současnou mladou herečku, Sáru Sandevu, ale jakmile si vzpomenu na všechny trapně nepovedené vtipy, tak moc ohromný vykrádání jiných filmů a tak moc nechutnej product placement, který nenávidím jako mor českého filmu, tak ani tak moc půvabná dívka ten odpad prostě nezvrátí. A ten tolik diskutovaný moment se znásilněním čarodějnice Žofie v kočičí podobě? Není na tom nic pokleslého, nevkusného nebo dokonce nemorálního, jak tvrdí mravokárci. Je to jen další z hloupých vtipů, který nefungoval a přelil se do trapna. Asi jako když vám nový farář řekne, že se jmenuje Šoustal. Vzpomínáte? To byla stejná bžunda. Fuj. Přesto má Zdeněk Troška jeden zajímavý primát: donutí přehrávat a pitvořit se i tak skvělý herce, jako jsou Nárožný a Postránecký. Prostě ruce pryč.