Oktavianus

socialistická zrůdnost, nezachrání mi ji ani jinak skvělej Marvan, ani hezky zobrazený zimní Tatry. Ale jednu hvězdu tomu dát musím už jen z toho důvodu, že předcházející díl byl ještě o dost horší.

Nebylo nás mnoho, kdo byl v dobových recenzích po nástupu filmu do kin kritický. Vlastně jsme byli v českých médiích dva. A za každou výtkou této hloupůstky si dodnes stojím. Co mi vadilo? Dost věcí. Třeba velmi slaboučký příběh společně s úmorně infantilním humorem. Postavy celou dobu jen běhají křivolakými uličkami sem a tam a nic podstatného se neděje. I to jablko se objeví hodně brzy, takže nějaké hledání a s tím spojené napětí odpadá hodně brzy. Tvůrci naštěstí využili nádherně malebná zákoutí vánočního Českého Krumlova, takže na pohled je ještě všechno tak, jak má být. Do chvíle, než se začne mluvit. Všechno to, co na diváky fungovalo v prvním díle, Strach s Epsteinem aplikovali i podruhé, jenže nejenom že k tomu nepřidali nic nového, ale ještě víc zdětinštěli. Camea známých herců v rolích nebeských obyvatel jenom proto, že mají stejná křestní jména, se ještě dají přežít, jejich humor už ne. Když si Martin Huba jako svatý Martin stěžuje, že mu někdo vypil svatomartinské víno, budiž - ale bylo opravdu nutné, aby v další scéně, kde jí husu, i znovu zdůraznil, že si právě pochutnává na "svojí svatomartinské huse"? Nebylo to dostatečně jasné? Nebo je opravdu zapotřebí každému divákovi všechno polopaticky vysvětlovat? Vůbec se celý humor odehrával v očekávání, že divák se zasměje jen proto, že svatého Matěje hraje Matěj Hádek, Veroniku Veronika Žilková nebo Lucii Lucie Bílá, protože od dětinsky primitivních vtípků na hranici trapnosti snad pobavení ani čekat nešlo. "Křesťanské" narážky (potopa světa, zjevení v Lourdech) jsou takové snad všechny. Využití svatého Josefa bylo také hodně rozpačité. Jakkoli se první díl tomu vyhýbal, druhý jasně naznačuje, že na nebi vládne polyandrie - Marie s Josefem a ještě s Bohem vychovávají Ježíška a... ne, nechci myšlenku domýšlet. A vůbec, jak může být v nebi Ježíšek jako malý usmrkanec? Když umřel ve třiatřiceti, měl by ve stejném věku být i nahoře. Ani na zemi si ale divák moc nepolepší. Na rozdíl od jedničky, která přece jenom nabízela i jiné postavy než Petronela a Uriáše, tentokrát tvůrci vsadili pouze na bezchybně fungující chemii excelentního dua Trojan-Dvořák a postavili pohádku jako buddy movie. Dobrý tah. Škoda jen, že jejich špičkování se tak často odehrává v rovině infantilního pošklebování. Tohle fakt nebyl "film roku", jak třeba psala Spáčilová a podobně. Nejlepší na celém Andělu Páně 2 bylo zjištění, že když se do nebe dostane vrah neviňátek Herodes (zatímco lakomý a oplzlý krejčí, co ale nikoho nezabil, si zasloužil peklo - no jasně, tak určitě, další kravina), musím se tam bez potíží dostat i já.

Je velká chyba u každého Hrabala čekat Menzela. Klein se toho zhostil po svém - a podle mě hodně dobře. Až na Křížovy "andělské oči", ale znáte to, Klein si Kříže prostě obsadí, i když se tam vůbec nehodí. Ale Preiss, Adamovská, Abrhám, ti koncertují. K tomu nádherná nostalgie a vědomí blížícího se průšvihu osmačtyřicátého roku, jehož důsledky si v té době nikdo neumí představit, a tak je to ještě jako oslava plná lampionů, muziky a pohody. Když mám náladu, mám tuhle nostalgii moc rád.

kupodivu to nebylo tak špatné, jak bych čekal. Jistě, Michele Mercierová není zdaleka taková kráska, jak z ní ve filmu dělají, ale z Roberta Hosseina charisma doslova prýští. A král byl velmi dobře úlisný. I scény ze Škopkovic kuchyně jsem se dočkal. K tomu na tu dobu relativně odvážné scény - jak tu někdo psal, sexuální revoluce se drala i do filmů. Tři hvězdy a vůbec se za to nestydím.

Nenápadně a v tichosti, ale o to působivěji vzniká propojený filmový vesmír stvořený Jamesem Wanem. Jenže tenhle film se vůbec nepovedl. Hlavním problémem, jímž Zrození zlé Annabelle trpí, je tragický scénář. Je pod ním podepsaný Gary Dauberman, který stojí za příšernostmi jako Pavučina hrůzy, Ďáblova bažina, Krvežíznivé opice a pohříchu také první Annabelle. A je to strašně znát. Ve filmu se totiž vůbec nic neděje. Sirotci se nastěhují do podivného domu, několik nocí je něco straší a... to je všechno. Chybí jakákoli zajímavější postava, pohnutky, které by figury vedly k tomu, proč se chovají zrovna tak, jak se chovají, celých 109 minut lze snadno zredukovat na sled lekacích scén a tečka. Navíc se strašně pomalým nástupem. A když se publikum směje ve chvílích, které k smíchu být určitě nemají, něco je špatně. Pro ilustraci: dům je plný lidí, šest dívek, jeptiška, manželé Mullinsovi. Přesto tam v noci po chodbách mohou běhat samotná děvčata, která cosi pronásleduje, vřeštět, křičet, padat - a všichni ostatní tvrdě spí, i když jim oběť ječí hned za dveřmi. Tak určitě. Odvaha dívek je také "obdivuhodná". Něco v domě evidentně je, něco je přímo v zamčeném pokoji, stejně tam malé holčičky pořád chodí a chovají se daleko odvážněji, než by v té situaci reagoval jakýkoli dospělý. Tak určitě. Mrzí mě to, protože Sandberga mám po Lights Out rád, taky dělal, co mohl. Lekačky (protože celý film je jenom o nich) jsou natočeny řemeslně zručně; sice předvídatelně a bez invenčního nápadu, ale některé vyděsit dokážou. Panenka Annabelle je opravdu nechutně hnusná a potvrzuje, jak zvrácení musejí být lidé, co se ve sbírání podobných starých panenek vyžívají. Jenže výsledek... Annabelle 2 je typický popcornový horor, a právě kvůli takovým tento žánr už delší dobu málokdo bere vážně.

Všeobecné nadšení určitě nesdílím, ale za ten kouzelný prsten bych dal cokoli, i kdyby při každém otočení udělal ten blbý zvuk, jako je ten hudební motiv. A nikdy jsem si v dětství nevšiml, ale zaregistrovali jste Xeniiny sexy oblečky? :-)

Spíše lékařský thriller než horor a spíše nudný než zábavný. Je pěkné, že se podíváme do podzemní laboratoře profesora Lunda, uznávaného lékaře, kde provádí ne docela standardní pokusy k transplantaci srdce, k čemuž si shání materiál ne právě legálně. A samozřejmě jde - jak taky jinak - o orgány a těla mladých dívek. Zajímavé téma hlavně vzhledem k roku vzniku (první úspěšná transplantace srdce na lidech se uskutečnila až v roce 1967), kdy tento lékařský zákrok byl z kategorie sci-fi, hezká je i (sebe)reflexe vlastní historie (doktorovi pomáhá jiný lékař se zkušenostmi felčara z nacistického koncentračního tábora). Jenomže provedení zoufale vázne: všechny vraždy se odehrávají mimo záběr, hudba byla k některým scénám zvolena zcela nešťastně, a hlavně místo napínavého příběhu přihlížíme dlouhým rozhovorům, zbytečnému plácání a debatám o etice, morálce a podobně (je správné obětovat život prostitutky, aby se zachránil život slavné zpěvačky, atd.). Na 90 minut příliš, opravdu příliš mnoho řečí a málo děje.

Zoufale nevtipná a nudná komedie s akčním a velmi jemným sci-fi nádechem (to jen když dochází k velmi podivnému brainwashingu, jak se padouši ze zabijácké organizace Asesinos, s. a., snaží vymýt hlavnímu hrdinovi mozek a udělat z něj vraždící stroj). Na komedii je nejhorší to, když není vtipná, a tady nemohla být vtipná ani omylem - a mimo jiné proto padouši nemohli uspět s vymýváním mozku hrdinovi, protože "humor" spočívá v tom, že hrdina žádný mozek nemá. Adalberto Martínez v hlavní roli působí jako zoufalá mexická napodobenina těch nejhorších amerických komiků své doby (napadli mě hned Jerry Lewis a Sam Petrillo - stejně odpornou vizáží, klackovitým chováním a maximálně iritujícím hlasem a mluvením). Za co tedy ta hvězda? Za to, že i když jde o mexický film, všechny účinkující herečky - padoušky i kladné hrdinky - jsou mimořádně koukatelné a když tančí (a že se ve filmu bohužel tančí hodně), je to fakt sexy. A o to tvůrcům zjevně šlo. Ale to ostatní? Dětinský humor na úrovni zakopávání hrdiny na rovné podlaze nebo kuželkářské koule, která vržená na dráhu nejdřív zdemoluje půl kuželkárny, aby pak srazila všechny kuželky, a je to děsná sranda, mě znechucoval po celou zdlouhavou stopáž.

Další zbytečný film podle počítačové hry. Ještě hůř: místo akce, bezduchosti a neustálé bitky mezi templáři a asasíny ve středověkém Španělsku dali tvůrci mnohem více prostoru mytologii, jež příběh obestírá. Takže tři čtvrtiny stopáže jsou k vidění jen znuděné tváře všech herců, jak deklamují pitomé repliky, a jen ve čtvrtině se něco děje. I když je historické Španělsko evidentně digitální a honičkám k dokonalosti chybí život, stojí to za pohled, parkourový běh po střechách a nárožích je, co se choreografie týče, připraven do puntíku. Jenže herce to zřetelně nebaví. Fassbender se ještě jakž takž snaží, často ukazuje muskulaturu nahý do půl těla, tam to lze pochopit. Ale ti ostatní? Unylá Ariane Labedová, další asasínka, se po celou stopáž tváří, jako by ji hraní vůbec nebavilo, a proč do takového projektu vlezli velcí herci jako Jeremy Irons a Charlotte Ramplingová, je ve hvězdách. A ač mě to bolí jen vyslovit, úplně nejhůř dopadla jindy senzační Cotillardová. Tady se její herecký rejstřík se omezuje na koulení očima. Nebyl jsem si jist, zda se u natáčení jenom nudila, nebo rovnou styděla, že se k něčemu takovému upsala. Výkon hodný Zlaté maliny. Antimainstreamová cesta filozofující počítačové hry prostě selhala ve všech směrech.

Šílená, ale krátká, a proto ne tak nudná hloupost. Na jednu stranu je samozřejmě pravda, že když se něco jmenuje Útok obřích pijavic, film dostanete odpovídající názvu a nemůžete se divit; na druhý pád je ovšem fakt, že sci-fi monstr ujetosti můžou být lepší i horší. A tahle je jednoznačně z těch horších. Lacinost z ní přímo čiší, pijavice vypadají jako obšité látkové pytle a působí zhruba stejně nebezpečně jako Krteček. Přesto však tyhle potvůrky dokážou zblajznout docela dost lidí včetně největší krásky snímku Yvette Vickersové (té nevěrné manželky. Mimochodem, když jsem se pídil po tom, kde jinde hrála či jak vypadala v reálu, jako první na mě vyskočila fotka této někdejší krasavice z období krátce před smrtí - a proto radím, nikdy podobnou chybu nedělejte a negooglujte bývalý kočky, zle se to může nevyplatit!), s níž režisér zacházel docela macešsky, a za tuto krutost režisérovi tleskám. Vedle toho tu ale máme jen extra nesympatické postavy, řídký děj a nezajímavé nestvůry. Přestože plakát slibuje příšery "stoupající z hlubin pekla, aby zabíjely a dobývaly", jaksi jsem se jich nedočkal.