woody

11-dílný seriál o osudech Františka Bavora, aktivního obětavého poslance a funkcionáře národního výboru ve Starém Kunštátu, o jeho radostech a starostech s budováním města, ale i o jeho osobním životě.

Neuvěřitelná historka se odehraje v průběhu několika dnů na pokraji pobřežních útesů v koruně velké pinie, v jejíchž větvích uvízne havarovaný vůz. V něm sedí bohatý průmyslník Henri Roubier, vyznamný stavitel dálnic, mladý stopař a atraktivní dáma se psem. Při noční jízdě značně podrážděný Roubier dostane smyk a vůz se v prudké zatáčce zřítí z útesu. Spadne však do koruny pinie rostoucí nad propastí. I malé porušení rovnováhy znamená pád do moře...

11-dílný seriál vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka.Odehrává se od září 1945 do září 1974.

Hrdinou třináctidílného seriálu je okresní tajemník KSČ v Brodu Josef Pláteník. Působí v silně průmyslovém a bouřlivě se rozvíjejícím se kraji.Každý jeho den je plný událostí, které je nutno řešit. Pláteník je člověk, který cítí svou odpovědnost za přítomnost i budoucnost naší země.

Tři epizody ze světoznámého humoristického románu Jaroslava Haška v proslulém loutkovém filmu Jiřího Trnky. Názvy jednotlivých epizod: Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase. Vypráví: Jan Werich.

Historický film OSVOBOZENÍ PRAHY Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události od mnichovské zrady, přes odboj českého a slovenského lidu, hrdinný boj československých a sovětských vojsk proti nacismu až po osvobození Československa, především pak májové dny roku 1945. Volně navazuje na předcházející části trilogie DNY ZRADY a SOKOLOVO.

Jackie Chan se po neúspěchu a zklamání ze svého prvního amerického filmu OCHRÁNCE rozhodl natočit honkongskou předělávku. Hraje zde policistu Jackieho, který po tvrdém pronásledování zatkne drogového dealera. Šéf mu přidělí úkol - chránit hlavní svědkyni, která má proti dealerovi vypovídat. Je však unesena a na Jackieho hodí vraždu policisty. Vše končí slavným finále v obchodním domě, při němž Chan utrpěl jedno ze svých nejhorších zranění - málem ochrnul, když si při sjezdu z tyče zlomil sedmý a osmý obratel. Kaskadéři to také neměli lehké - na cukrové sklo nebylo (film stál 1 milion dolarů, tedy tolik, kolik stály jedny šaty v Kleopatře 1963) a tak všechno sklo ve filmu je pravé. Sám Jackie Chan považuje tento film za jeden ze svých nejlepších a někdy by chtěl natočit remake.

Slovenské národní povstání se jednotlivými epizodami stalo námětem nesčetných literárních, filmových a dramatických her. Ani jedno z nich však nedávalo komplexní pohled na přípravu a průběh povstání a na atmosféru těchto dní jako tento seriál.

Děj amerického westernu se odehrává v 80. letech 19. století v Oklahomě. Hlavní postavou je mladík Jed Cooper, kterého skupina devíti mužů obviní z krádeže dobytka a vraždy farmáře. Bez soudu ho pověsí na nejbližším stromě. Dřív než stačí zemřít ho zachrání šerif, který mu vystaví devět zatykačů. Jed poté, jako federální agent, začíná pronásledovat muže, kteří se ho pokusili zabít.

Pohlednou, ale chladnou blondýnku z lepší rodiny Melanii zaujme v obchodě s ptáky mladý advokát Mitch. Rozjede se tedy za ním do města Bodega Bay. Na loďce ji však napadne racek, čemuž nepřikládá žádnou pozornost. Ptáci se však začnou chovat stále divněji. Vše vyvrcholí, když hejno napadne školu a zabije farmáře. Hitchcock použil ve filmu přes 350 trikových záběrů. Díky velké reklamní kampani se film stal nejůspěšnějším v roce 1963.

Rozsáhlý seriálový projekt podle románů Jaroslava Matějky "Rodáci a odrodilci" a "Kam jdete rodáci" byl připravený ke 40. výročí Února. Autoři se zde pokusili mapovat dobu a lidi v jejich proměnách, v jejich občanských postojích a činech a v jejich charakteristické mnohotvárnosti v době, která předcházela Únoru, tj. v letech 1942 - 1948.

Poslední film J. Trnky je smutnou bajkou o bezmocném harlekýnovi a všemocné ruce. Totéž co prožívá harlekýn byla ve své době situace i mnohých našich umělců. Film byl dlouho zakázán a v roce 1984 jej Americká filmová akademie označila za pátý nejlepší animovaný film všech dob.

Loutkový film o jedné májové noci v lese poblíž Athén, kde se odehraje příběh dvou nešťastně zamilovaných párů, divadlem posedlých řemeslníků a nadpřirozených bytostí.

San Francisco slaví. Právě byl zprovozněn nejvyšší mrakodrap světa. Party se odehrává v nejvyšším 135. patře. Stavební firma však šetřila a zanedbala bezpečnostní opatření. Neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat a tak uprostřed oslavy vypukne v 87. patře požár. Hosté mají odříznutou cestu, záchranářská akce začíná... Tento slavný katastrofický film, který měl premiéru 18. prosince 1974, byl natočen podle románu tandemu Scortia/Robinson. Pro věrohodné záběry v exteriéru byl postaven 30 m vysoký model mrakodrapu. Film získal 3 Oscary (kamera, střih, píseň "We May Never Love Like This Again") a Zlatý glóbus za mužský herecký výkon ve vedlejší roli pro Freda Astairea (postava sňatkového podvodníka).

John McClane je opět na Vánoce v Los Angles. Čeká zde na svou ženu na mezinárodním letišti. Zaplete se však do přestřelky a odvedou ho k veliteli letištní policie. Ví, že se znovu něco stane. Jeho předtucha je správná: teroristi v čele s plukovníkem Stuartem získají kontrolu nad letištěm a přikážou všem letadlům aby změnili směr na jiné letiště. Tři letadla však mají málo paliva a musí kroužit nad letištěm a hrozí že se zřítí. V jednom je i Johnova žena. Teroristi požadují propuštění obchodníka s drogami Esperanza (Franco Nero), který má na letiště přistát. McClane musí zasáhnout!

Do poklidného newyorského rána zasáhne výbuch bomby v obchodním domě.Terorista, který si říká Simon, požaduje policistu McClane. Začne s ním hrát hru "Simon říká". Nejdříve ho pošle do Harlemu s nápisem na zádech "Nesnáším negry!". Zachrání jej černošský obchodník. Simon zadá další úkol: Dal bombu do jednoho z vagonu metra. Jedná se o blázna, nebo o pomstu? Nebo je za tím úplně něco jiného?

Historická filmová epopej režiséra Otakara Vávry natočená v čs.-sovětské koprodukci je druhou částí filmového triptychu (Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy) o rozhodujících úsecích novodobých dějin našeho národa.Zachycuje dramatické chvíle dvou let od zrodu československé jednotky v SSSR pod velením podplukovníka Ludvíka Svobody až po slavnou bitvu u Sokolova 8. března 1943 v níž padl nadporučik Otakar Jaroš. Do ústředního děje filmu se prolínají události v tzv. protektorátě, heydrichiáda, vyhlazení Lidic a boj ilegálních pracovníků.

Jeden z nejslavnějších komiksových filmů všech dob. Planeta Krypton vybuchla při kosmické katastrofě. Zachránil se pouze jeden obyvatel: syn Jor-Ela(Marlon Brando). Na Zemi, kam otec záchranný modul poslal se jej ujmou manželé Kentovi a pojmenují ho Clark Klent. Po smrti pozemského otce se Clark Kent vydává do Metropolisu, kde získá místo novináře v prestižním plátku Daily Planet. Tam se zakouká do kolegyně Lois Lainové (Margot Kidder). V podzemí Metropolisu však zákeřný a geniální Lex Luthor (Gene Hackman) plánuje pomocí atomových bomb zničit Kalifornii a tím zvednout cenu svých pozemků. Superman se poprvé vydává zachránit svět.

Superman zabrání teroristům odpálit vodíkovou bombu na vrcholu Eiffelovy věže v Paříži. Bombu odnese do vesmíru, kde také vybuchne. Zrovna tudy však prolítali tři kryptonští vězni ve dvojrozměrném vězení, kteří byli odsouzeni na začátku prvního dílu. Uniknou a poté co zabijou kosmonauty na Měsíci, se vydávají na Zemi. Lois mezitím zjistí, že Klark je Superman a protože ho miluje, přesvědčí ho aby se kvůli ní vzdal svých nadpřirozených schopností. Kryptonští zločinci se stanou absolutními vládci Země a chtějí se pomstít synovi Jor-Ela, který je odsoudil. Za pomoci Lexe Luthora, uprchlého z vězení, zajmou Lois a vyzvou Supermana na souboj v nočním Metropolisu.

Druhý díl se natáčel současně s prvním a během natáčení přenechal Richard Donner režii Richardu Lesterovi, který spíše prohloubil ironický podtext jedničky. Pro závěrečný souboj v nočním Metropolisu byla postavena přesná replika 42. ulice mezi Druhou a Třetí avenue v New Yorku a z jednotlivých scén je patrné, že jedna z největších dekorací byla takřka zničena.

Zákeřný magnát Webster (Robert Vaughn) chce pomocí počítačů hospodářsky ovládnout svět. K tomu však potřebuje zlikvidovat Supermana. Webster proto zneužije počítačového génia Guse (Richard Pryor). Ten vyrobí syntetický Kryptonit, hmotu Supermanovi smrtelně nebezpečnou. Superman však pod jejím vlivem nezemře, ale rozštěpí se na dvě části: dobrou a špatnou. Websterův počítač navíc začne mít světovládné choutky.