Nerdvana

Ta ženská je určitě upír. Před milionem let vypadala stejně jako dnes.

Unylé, studené, deprimující. Obsazení příšerné.

Děsivě intimní, přitom trýznivě mrazivé. Temná zákoutí závislosti se zde propojují v mistrovských obrazech, která emocionálně ubijí člověka do němého bězvědomí.

Stále nadprůměrný film, ale nikoliv za plný počet. Mnoho nepřesností, chaotický sled jednotlivých pasáží. Podívaná je to ale pěkná.

Je to pohádka, krásně blboučká, asi to pohádka být ani neměla.

Prooč, proč?! Proč jen obsazují rachitického Orlanda Blooma do rolí kovářů a rytířů. Kdo mu to má věřit? Baron Prášil?

Má to vtip, šarm a říz. Hra vystavěná na jednoduchosti, prostém lidském tématu dvou lidí sdílejících manželství komplikovaném jen jejich představami o něm. Super.

V prvních pocitech se snoubí rozpaky a určitá míra zděšení. Vizuálně (zejména ve 3D) je film epický. Rozflákaná vesmírná stanice je zejména pro příznivce lega vítaným efektem. Nicméně dějová linie mírně bledne vedle emocionálního drásání, které se zde ve stavu beztíže servíruje téměř nepřetržitě.

Čtyři za ten skvělý nápad, že relevantní projekt by se měl dotáhnout a měl by reflektovat aktuální situaci.

Podle klasického pravidla, kdo hledá, najde. Každa metropole má svoje klady a zápory a pokud jste kolosální idiot a hledáte v cizině problémy, najdete je třeba i ve Vatikánu. Trochu účelové.