Linda.csfd

Když to člověk bere od začátku až do konce jako recesi a parodii tak je to docela sranda. :)

Od prvního dílu se veškerá moje pozornost soustředila na Snapea. Od vězně z Azkabanu žeru taky Lupina a od Fénixova řádu Nevilla. Harryho a Hermionu nemám ráda od začátku, takže tam se nic nemění. Škoda, že jsou to hlavní postavy. No a Brumbál mě přestal bavit právě u Prince dvojí krve. Fakt super tajnůstkářská povaha. Až mi připadalo, že mu dělalo vyloženě dobře, když všem všechno tajil a nikomu nic (moc) neprozrazoval (v podstatě ani Harrymu toho moc nepředal). Sem tam něco naznačil a teď se jim z obrazu posmívá, že nikdo nic nechápe. Tolik neoblíbených postav pohromadě, až se divím, že to ještě čtu a sleduju. Při čtení knihy mi bylo líto, že se soustředí jen na tlachání a vysedávání ve školních lavicích a u krbu ve společenské místnosti ZATÍMCO kolem se toho děje hrozně moc (což ale kniha nesleduje). Například Malfoyův boj s vlastním úkolem či Brumbálovo výlety. Film mne do tohoto dění nechal nahlédnout za což jsem vděčná. Závěrečný Malfoyův a Snapeův odchod mi v knize připadal úplně epickej, film mi ale husinu nenahnal.

Depresivní psychodrama.

Fajn, fajn, ten Potterovic kluk mě vytáčí každým dílem víc a víc. Možná teď budu točit trochu víc o knize než o filmu, ale můj mozeg to právě teď neumí oddělit. Už od začátku mám na Pottera stejný názor jako Snape. Tudíž, že je to sebestředný, arogantní, nafoukaný fracek a tenhle díl to tesá do kamene a desetkrát podtrhává. Ta jeho arogance vůči vlastním kamarádům už překračovala hranice a jeho absolutní nezájem o ně (pokud zrovna něco nepotřeboval) byl do očí bijící. Když jemu se něco stalo, hned za ním všichni běželi na ošetřovnu, aby zjistili jak se cítí. A byl on za Ronem na ošetřovně, když se zranil při fofršťouchu? Ani ho nenapadlo, že by za ním mohl zajít! Bylo mu to fakt šumák! Všichni se neustále ptali jeho jak mu je a copak se někdy zeptal on jich? On ve svých myšlenkách měl vždy jen sebe. Hezky to ukazuje třeba pasáž z konce knihy. Cituji doslova: "Brumbál zavřel oči a zabořil obličej do rukou s dlouhými prsty. Harry se na něj díval, ale onen příznak vyčerpání, smutku či čeho, který byl u Brumbála zcela neobvyklý, ho ani v nejmenším neobměkčil. To, že Brumbál projevil jisté známky slabosti, ho naopak ještě víc rozzuřilo. Neměl právo být slabý, když chtěl Harry hulákat a běsnit." Náádech... výdech, zpátky k filmu. Děj se rozjíždí na plné otáčky už od samého začátku. Jsem nadšená, že je na scéně zase Lupin. Umbridgeová je ztvárněna naprosto přesně slizce a přesládle falešně. Atmosféra je ponurá až na rozptýlení ve formě Weasleyovic super ohňostroje! Já ty kluky žeru! Začínám cítit hodně sympatií i k Nevillovi, takže ho přidávám k mé oblíbené dvojici Snape-Lupin, díky kterým vím, že má smysl ještě ve čtení a sledování pokračovat. Trochu mi ve filmu chyběl Firenze a rozkol mezi kentaury. Konec (souboj) byl zrychlený, věnovala bych mu ve filmu větší prostor. Taky je mnohem reálnější verze souboje v knize - kde Hermiona a Lenka skončí v bezvědomí, Ginny má zlomený kotník, Neville přeražený nos a Ron je poblázněný nějakou kletbou. Je trochu blbost, aby po souboji se smrtijedy vyvázli všichni "bez škrábance". Ale už je to druhý film bez hepyendu, začínám být rozmrzelá.

Já vám nevím. Jako malá jsem z týhle pohádky měla fakt trojma. Nemyslím si, že je vhodné stavět celou pohádku kolem smrti rodiče. Já to jako malá celý probrečela a vím naprosto jistě, že nikdy víc se na Lvího krále dívat nebudu, ten pocit z dětství se mi vryl pod kůži až moc hluboko.

"Jsi přirozeně krásná. Používáš nějaké přírodní produkty, které si například přikládáš na pleť jako třeba srnu,... pařez...."

"Ten to leje ještě z větší vejšky než my solíme."

Tak jsem právě při úklidu našla papíry, na který jsem si jako malá psala hlášky z M*A*S*H, který jsem prostě nechtěla zapomenout, takže si je sem přepíšu ať můžu papíry v klidu vyhodit. "Nesu ti vzkaz." "Je to korejsky?" "Ne, to jsem psal já." - "Franku, ty jsi jediná věc, která se tu děje." - "Musíš se česat tak nahlas?" - "Mě nevadí mít politý tričko, aspoň se nemusím potit." - "U Franka je jistější podržet nůž a hýbat pacientem." - "Vstávej, je po válce. Vyhráli jsme 5 : 1." - "Nepij ten čaj tak rychle nebo ti praskne močák a opaříš si kolena." - "Chcete sedět pohromadě? Zkoušel jsem to po částech, ale bolí to." - "Jsem mariňák, jsme nejlepší! "Já jsem srab, my jsme nejhorší." - "Nikdy nedovolím válce, aby mi pokazila večeři."

Film MNOHEM lepší než kniha. Když jsem četla knihu, musela jsem prvních 62 % (vím to přesně, protože Kindle) vyloženě přetrpět, než se tam začalo něco dít. Samej sokolskej slet, fofršťouch a okresní přebor. To jsem si místo toho mohla číst sportovní rubriku v novinách... a já čekala fantasy příběh. Film to naštěstí velmi zachraňuje a tyto spartakiádní zdlouhavé momenty vynechává. Vyvrcholení příběhu celkem dechberoucí, tragické a ještě tragičtější, což mne jako milovníka hepyendů rozervává na kusy (slušně řečeno štve). Snad budou další díly v tomhle ohledu lepší.

Jedním slovem: "nunu."