Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (1 016)

plakát

Saredo cumibito wa rjú to odoru: Dances with the Dragons (2018) (seriál) 

Když smícháte kriminálku a fantasy, tak vám vyjde z toho tohle. Dvojice "Jushikistů" je to skoro samé co soukromí detektivové pracující za peníze zákazníků s tím, že tu máme magii, nadpřirozené bytosti a mnoho různých udělátek s tím související. Zpočátku jsem čekal, že se to ponese v duchu zbídačeného světa, kde život lidí tyranizuje hrozba draků, ale nakonec z toho vzešla politická machinace a prvky podsvětí v trochu unikátním světě lidí. Je tam spousta různých maličkostí, které působí silně nelogicky a ve výsledku dohromady snižují úroveň požitku. Ony machinace si člověk taky ani neužije, protože se příběh zaměřuje spíše na přežívání zmíněného dua v tomto světě, než na nějaké rozuzlení a drama. Člověk tak uvidí spoustu akčních situací, které jsou především o tom vydělat peníze a nepřijít při tom o život. Na druhou stranu tomu musím vyzdvihnout celkem komediální stránku, která není parodická, ale celkem k danému prostředí vkusná a především kousavý vztah dvou hlavních postav, které spolu vychází i nevychází zároveň. Po hudební stránce průměr a animace podprůměr - je mnohdy vidět nekonzistence v pohybu jednotlivých snímků.

plakát

A.I.C.O. -Incarnation- (2018) (seriál) 

Celkem slušný tématický "mišmaš". Na člověka se tu valí informace, které přijímá, ale nedokáže je dostatečně zažít a pořáadně je zpracovat. Je tu klasický dramatický sci-fi příběh, kdy tu sledujeme příběh na několika úrovních. Zaprvé tu máme partu "sběračů", kteří riskují svůj život, aby si vydělali. Zadruhé mocenské pohledy, kdy jeden volí bezpečnost národa, kdežto druhý chce zajistit zisk a prosperitu. Zatřetí několik různých výzkumníků, kde každý má svou vlastní specifickou historii a má odlišný náhled na řešení jednotlivých situací. Začtvrté komplikovanou situaci Aiko a vlastní příběh dalších vedlejších postav. Na jednu stranu je dobrý, že každý dostává prostor i přes to, že anime má jen 12 dílů, ale na stranu druhou je tu vidět velká kolize v odlišných postojích jednotlivých postav mezi sebou, kdy tu máme etické otázky nebo klasické rozum vs. city. Příběh krásné utíká a má docela zajímavou "originální" tématiku, a co se týče napětí, tak to se hezky stupňuje, jenže i po zhlédnutí se člověk cítí, že tam prostě něco neurčitého chybělo - možná to bylo tak trochu předvídatelné (až na pár nečekaných zvratů), konec měl spoustu nevyužitých možností na drama, hlavní postava nebyla dostatečně atraktivní (např. ta námořnická uniforma tomu akorát tentokrát ubírala) a postavy yuuyi byla z větší části nečitelná (co se mu honí hlavou), že to byla celkem ke škodě. Animace byla povedená (i když u některých designů jsem se udivoval, kde se autoři mohli tak asi mohli inspirovat :D) a po hudební stránce to bylo zajímavé, ale mohlo to mít trochu přidáno na hlasitosti.

plakát

Black Panther (2018) 

Tahle část Marvelovského univerza mi trochu připadala jako příhodná vsuvka pro nadcházející události. Je to trochu uspokojení pro ty, kteří chtěli něco vědět o pozadí Black Panthera, a také jako určitý informativní díl, kde se nám objasňují zvyky, tradice, technologie, krásy a poměry Wakandy (trochu sci-fi National Geographic). To je doplněné o nějaké to státní-rodinné drama a trocha akce v podobě hi-tech nadesignovaných soubojů. Od příběhu člověk nemůže moc očekávat, ale po vizuální stránce je na co koukat, kdy se to trochu blíží úžasu Avatara.

plakát

Spider-Man: Homecoming (2017) 

Už od počátku jsem nečekal moc od tohoto filmu, takže jsem nemohl být ani nějak extra zklamán, protože jsem právě něco takového čekal už po jeho objevení v Kapitánovi Americe. Horší sepsanou postavu snad vymyslet nemohli - když to vezmu ještě ve srovnání s ostatními Spidermany, tak zatím nejotravnější možné zpracování. Ano, je to zpracováno trochu jinak - je tu vidět ten sci-fi prvek, který tomu dává trochu víc, než v ostatních zpracováních a drží si pěkné efekty na Marvelovském standardu, ale po příběhové stránce, volbě herců, sepsání nových postav (krom M. Keatona) celkem slabota. Dalo by se to ještě ospravedlnit tím, že jsou to Spidermanovi počátky o jeho naprosté nevyzrálosti a že si z toho všeho vzal ponaučení, ale budou se muset hodně autoři snažit, aby ho vyšvihli v dalším díle na lepší umístění.

plakát

Thor: Ragnarok (2017) 

Musím přiznat, že první půlka filmu mě celkem zklamala. Jako by nestačilo kam směřovaly Strážci galaxie 2, ale i tady se po tomto vzoru snaží upoutat parodickým humorem, což tomu snižuje na kvalitě. Chápu, že Marvel dává do každého svého počinu nějaký ten humor, ale jak už ukázal v jiných filmech, tak je správně načasovaný a v určité rozumné míře. Tento vkusný humor je vidět i tady, proto nechápu proč to musela hnát až do těch parodických extrémů. Akorát to tak ubírá na vážnosti, kterou by si zrovna tenhle díl trochu víc zasloužil vzhledem k docela podstatným událostem. S tím trochu i souvisí naprosto nemístný hudební track, který je na začátku a pak na konci v rozhodující bitvě, který zase poukazuje na styl Strážců galaxie. Dalším takovým trochu menším překvapením pro mě bylo spousta docela zajímavých herců ve vedlejších rolích, kteří vyzněli tak trochu zvláštně např. Matt Damon nebo Karl Urban. Od postavy valkýry bych čekal trochu více dramatičnosti, než "tak jo, měl jsi pravdu, ale měla jsem to těžký". Na druhou stranu Cate Blanchett v roli Hely se velice povedla, jen škoda, že tam nedostala trochu větší pozornosti. Po designový stránce je to trochu sice jako Hvězdný války, ale když člověk smýšlí o novém univerzu odlišném od Země, tak musí povolit uzdu své fantazii. Efekty jsou jako obvykle velice povedené a u soubojů se člověk nenudí a mají správný říz. Po příběhové stránce bych řekl, že je to trochu uspěchané a autoři si vzali trošku velké soustu, aby ho zvládli ve dvou hodinách. Přes všechny ty detaily to byla ale celkem slušná podívaná, která nenudila.

plakát

Sótai sekai (2017) (seriál) 

Sci-fi příběh o paralelních světech. V jednom je utopická společnost vedená despotickou "vrchní kněžku", kde v civilizovaném městě žije jen několik vybraných, kdežto zbytek je odříznut vysoukou zdí a žije v bídě. Proti tomu se snaží bojovat rebelové, kteří chtějí svrhnout za každou cenu "vrchní kněžku". V druhém světě máme naopak klasickou společnost, kde se příběh odehrává okolo klasického středoškolského života. V určitý moment jeden z rebelů dostane možnost dostat se do tohoto druhého světa a vykonat tak atentát na dvojnici "vrchní kněžky", protože osud protějšku ovlivní i druhou osobu. Jenže "kněžka" také někoho poslala, aby chránila svou dvojnici. *** Kratičké dvoudílné anime, kde je v několika momentech řečena spousta věcí, takže si nějakou dramatičnost a akci pořádně člověk nemůže užít. Je tu spousta potencionálu, pokud by se autoři rozhodli natočit série o klasické délce nebo delší - obzvláště v otázce zvratů, krimi,dramatičnosti, dalších bojů a pozadí z jednotlivých světů a postav. Animace je v 3D počítačovém provedení, takže je znatelná strnulost fyziky, ale jinak to slušně vypadá, i když pixelové zpracování by mohli ještě přivést k lepší ostrosti. Po hudebním stránce to také není špatné.

plakát

Utawarerumono: Tusukuru-kódžo no karei naru hibi (2018) 

Menší komická epizodka z dob, kdy Kuon ještě byla malá a žila v Tusukuru s ostatními. Svým způsobem zbytečná epizoda, bez který by se člověk v klidu obešel, kdy se tu neřiká naprosto nic nového. Jen se autoři pokusili o menší vtip z tohohle prostředí, který ještě ani nebyl moc vtipný. Ale trochu mě pobavila naštvaná Kuon a Eruru, takže za menší snahu alespoň jedna hvězda.

plakát

ReLIFE - Kankecuhen (2018) (série) 

Tohle měl být velice špatný pokus o vtip? Nevím, jestli autoři tohoto anime měli tohle v úmyslu nebo prostě dostali možnost natočit jen čtyři poslední díly, ale tohle je naprosto odbyté a urychlené. Jak už jsem zmiňoval u první části, tak jsem si nakonec přečetl mangu a po shlédnutí těchto čtyř dílů jsem byl velice zklamaný, kdy je tu příběh silně akcelerovaný, aby prostě tomu byl konec. Proto mnoha momentům chybí dramatičnost a procítěnost, kdy především jsou nejzajímavější vnitřní boje jednotlivých postav (hlavně u dvou ústředních postav a ještě jejich dohlížitelů). K tomu ještě ono zakončení, které je trochu zpřeházené, vyjde tak nějak nalehko a není tam dost podstatných informací a událostí. Co se týče animace, tak se mi to trochu zdálo horší, ale nevím jestli to bylo otázka kvality nahrávky nebo skutečná podoba. Na druhou stranu hudba mě celkem překvapila, ale ta už toho moc nemohla zachránit, když byl příběh silně vykastrovaný.

plakát

Sword Gai: The Animation (2018) (seriál) 

12 dílů a vesměs se tam nic moc zajímavého neodehrálo, protože to připadá spíše jako jedno velké intro. Tak nějak se tu seznámíme s postavami, co se tam vlastně děje a ještě něco o historii některých těch zbraní. Ona historie je místy opravdu vtipná - když pominu kompletně smyšlené příběhy - tak ona historie například kladiva, kde autoři smíchali antické Řecko, koloseum a rytíře dohromady, což akorát poukázalo na typickou japonskou nevědomost. Co se týče postav, tak některé je jsou celkem zajímavé, ale hlavní hrdina Gai, u kterého by se čekalo hodně, je silně iritující. Chápu, že je to trochu jinej pohled, ale takhlenc opravdu ne - rčení, že jen blbec se nepoučí z vlastních chyb, je tu na místě. Dále drama si tu člověk moc neužije, protože si člověk nedokáže skoro s ničím vytvořit pouto a v otázce akce je to jen lehký odvar, kdy sice je tu dost soubojů, ale všichni se tak nějak chovají jako berserkrové, takže to nemá žádnou eleganci. Animace a hudba je slušná.

plakát

B: počátek (2018) (seriál) 

První čeho si člověk všimne na tomhle anime je animace, která je opravdu slabší. Na druhou stránku to ale silně kompenzuje velice povedený soundtrack. Další věc, které si všimne je pak chaos a trochu silnější prostředí. Chaos ve smyslu kombinace různých prvků dohromady, kdy tu máme fantasy, thriller, drama, sci-fi a akční, což ještě nesourodě kontrastuje s technologiemi, dobou a prostředím. A silnější prostředí, že se autoři nebáli choulostivějších etických otázek a trochu ladění do goru. Po příběhové stránce, pokud by se autoři zaměřili na krimi laděné trochu v sci-fi prostředí (s tajným vládním programem), tak by z toho anime vzešlo mnohem lépe, než když tam zamíchali onen prvek nadpřirozena. Po dramatické stránce je tu právě docela dost zajímavých momentů a je tu několik geniálních postav, takže to nepůsobí nudně. Dále je tu také trochu humoru, který je ale místní, protože je to spíše ohledně každodenních návyků, které mohou být viděny všude, než něco vynuceného, aby se vysloveně člověk zasmál. Nejvíc to ale zabíjí konec, který je největším klišém boje vlastních ideálů oproti osudu. Na druhou stranu se mi líbil onen výsledek scény konfrontace Flicka a Rosse, kde byl jasně viděn vnitřní boj mezi pomstou, zásadami, základními podněty zachování se a manipulace.