Cival

Enormní porce nápadů a originálních drobnůstek, vizuální nátěr, prostě přestylizovaná rychlopalba, která se snaží vystihnout život trendy-mládeže. Videohry, comicsy, hudební kluby a láska. Přese všechnu chytlavost mi v hlavě bušila otázka "Proč?". Proč utopit takovou tsunami drobných radostí do banální storky, která má hloubku plošinové gamesy a nestihne strhnout ani během romantických pasáží? Proč Wright plýtvá svou kreativitou na takovou píč... pardon, geekovinu? Pilgrim je líbivá a hravá jednohubka, nic víc. Když už do opulentní a "progresivní" slepé uličky, do které obyčejný lid nechodí, pak se Speed Racerem. Místy už lehce odzívaných 65%.

70%. Nedochůdče, které člověk musí mít rád. Parádně koncipovaná ozvěna osmdesátek, která je ale až příliš moderně, nebo spíš průměrně natočená. Radši než změť rychlých střihů a velkých detailů bych uvítal stylovější rukopis Donnera, McTiernana nebo jiné kdysi režírující vykopávky. Testosteronových radostí je tu ale i tak požehnaně. Dvojka by bodla.

Napoprvé mě převálcoval. Od první sekundy až do konce obrazově oslnivý filmový zážitek. Z každého záběru je cítit bezchybná souhra skladatele Thomase Newmana (charakteristicky působivý, ale ne úplně stejný), kameramana Conrada L. Halla a Sama Mendese, který potvrdil svou režijní výlučnost. Režisérovým pomníkem nechť se stane lahůdková scéna v dešti, v níž kulky baletně smetou gangstery, a pak dovolí Paulu Newmanovi ukázat, čemu se říká mistrovství jednoho pohledu. Pravda, s odstupem už Road to Perdition nepůsobí obsahově tolik vitálně. Jde o jednorozměrný výlet otce a syna, který na komplexnost Americké krásy a Mariňáka nemá.

Na drobnou českotelevizní inscenaci velmi dobré. Jeden z mála porevolučních kousků, kvůli kterým nemusí koncesionář strkat zostuzeně hlavu pod polštář. 70%

Scorsese definuje svůj styl a tvůrčí pohled na svět, startuje celoživotní partnerství s herci a oslňuje atmosférou newyorských ulic. Cenná rozcvička před klasickými opusy - proto by bylo dobré ji vidět spíš před Casinem, Mafiány a Taxikářem, než po nich. 70%

Ten film má genia loci. I genia noci. Přítulná indie inspirace, která stihla být kosmopolitní ještě před tím, než tuhle vlastnost úplně vyprázdnil internetový věk.

Edukativní masakr.

Výborná romantická komedie, která svižně těží originální zápletku, i Durisovo rošťácké charisma. O kvalitách filmu vypovídá i to, že má v Americe lepší poměr pozitivních recenzí než Nolanův Počátek :)

Nej z domácích luhů a hájů. Film, nad jehož dokonalostí často - málem - pláču.

Žádná bomba tentokrát. Fajn žánrovka vystavěná na originální premise - ale i to může u Nolana po dvou majstrštycích znamenat zklamání. První půlka je skoro až nezáživně vysvětlující, v druhé se do puntíku naplňuje plán, a proto je Počátek poněkud mechanický a ne-zas-tak-moc strhující. Je obdivuhodné, jak Nolan prolíná klidně i pět různých vrstev děje, po jejich složení se ale vyjeví poměrně banální kompletní obraz. Počátek není vychytrale rafinovaný jako Dokonalý trik, ani dramaticky vyhrocený jako Temný rytíř. Vlastně jde možná o první film, kde Nolan není o krok před divákem, ale "jen" s ním stylově proplouvá zajímavými kulisami, aniž by měl v rukávu nějaký trumf - samozřejmě vyjma vytrvalé divácké paranoie, jestli jsme zrovna v realitě, snu nebo v páté vrstvě snu ve snu.