tompaulman

tompaulman

Tomáš Pavelka

Irsko

5 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 7
    • 1.9.2019  00:09

    Irsko je mým domovem už pátým rokem, přesto byl tohle jen třetí místní film, který jsem viděl. A je to škoda, protože zatím všechny byly briliantní. Tuhle energickou jízdu na vlně soulu ze 60. a 70. let jsem si obzvlášť užil, je to hudba podle mého gusta a ve filmu neuběhla snad ani jedna minuta, během které by něco nehrálo (no dobře, pár jich bylo). Sice poslouchám hlavně rap, ale tyhle hity posloužily jako základ spoustě pozdějších rapových klasik. Ale zpátky k filmu. Hudba, mimochodem velmi dobře zahraná i zazpívaná, je sice jeho středobodem, ale velké plus dávám i za povedený humor, plný skvělých hlášek a bizarních situací, to vše umocněno klasickým irským slangem. Škoda toho konce, kdy se všichni začli chovat jak feckin' eejits, ale možná to tak u hudebních skupin chodí. I tak jsem film dokoukal v dobré náladě. Pro mě byl zajímavý i tím, že ulicemi na některých záběrech chodím denně do práce. Pobavilo mě, jak se za 28 let nezměnily. Dokonce i ty vlaky jsou pořád stejné :D

    • 25.6.2019  00:34

    Hrozně přeplácaný akčňák.

    • 8.5.2019  21:53
    Šaraku (1995)
    **

    Poprvé jsem vydržel koukat do půlky a pak jsem usnul. Druhý pokus jsem absolvoval po dvojitém espressu a stejně se mi u toho chtělo spát. Zaprvé mě tolik nezajímá kabuki ani historie japonské malby. Zadruhé tam bylo moc postav, několik z nich velmi podobných, takže jsem se často ztrácel v tom, kdo je kdo. Zatřetí to bylo pomalé a zbytečně dlouhé. A začtvrté titulky stály za prd. Prostě jsem se u toho nudil a už ani nevím, co mě k tomuto filmu přivedlo. Jediné, co můžu vychválit, je vyobrazení doby, převážně kostýmů, ale i kulis. To ale na zabavení na dvě a čtvrt hodiny nestačí.

    • 15.4.2019  00:12
    Senkocu (2018)
    ****

    Rodinné drama, které se odehrává na malém ostrově Aguni v prefektuře Okinawa. Zde se po letech schází rodina, aby provedla tradiční rituál, při kterém omyje kosti jejich matky čtyři roky po její smrti. Jak jednotliví členové přijíždějí na rodný ostrov, atmosféra v rodinném domě začíná houstnout. Byl to pro mě první film, který mi poskytl náhled do života a kultury na Okinawě. O tom, že se někde v Japonsku exhumují ostatky předků a následně omývají, jsem neměl tušení. Dobré bylo i vykreslení postav, z nichž každá měla svůj jedinečný charakter, a vztahů mezi nimi. V tomto mi film trochu připomněl Koreedův "Still Walking". A jelikož režisér je komik, tak si neodpustil celý film prokládat humornými situacemi. Nutno říct, že povedenými, protože hned jednomu z prvních vtipů jsem se smál ještě 5 minut potom (sex!). Celkově to na mě působilo jako pohodový film, což bylo dané i příjemným venkovským prostředím a oním humorem. Zajímavost: skladbu "Warabi Gami" v závěrečných titulkách zpívá Koja Misako, která si ve filmu sřihne jednu z vedlejších rolí. Stejná skladba, ale v jiné interpretaci, se dříve objevila i v závěrečných titulkách seriálu "Youkame No Semi".

    • 11.4.2019  22:50

    Typická kecací záležitost ve stylu předchozích režisérových filmů. Tentokrát se mi ale zdál trochu slabší a váhal jsem mezi 2 a 3 hvězdičkama. Dějová linka s mužskými postavami byla příjemná, místy i vtipná. Naopak příběh ženských postav byl o ničem a měl jsem pocit, že by se nic nestalo, kdyby byl úplně vypuštěný. Srandovní byl ten sníh, který během jednoho dne dvakrát napadl a roztál, ale filmu s takto nízkým rozpočtem to nemůžu vytýkat.

    • 10.4.2019  23:13

    Cílová skupina jsou spíš děti. Efekty byly asi ještě horší než v Sharknadu, ale film překvapivě rychle uběhl a já se při něm ani nenudil. Přitom to vůbec není můj styl. Takže zasloužené 3*

    • 26.2.2019  23:50

    Nekonvenční, barevné, kreativní a hlavně vtipné! Žánry tady na ČSFD jsou úplně mimo. Fantasy možná trochu, mysteriózní ne, thriller taky ne, romantický taky ne. Je to hlavně komedie, a to dost povedená.

    • 16.2.2019  18:23

    Tenhle příběh jedné zvláštní rodinky, která žije na samotě ve vietnamských horách, nebude lehce stravitelný pro každého diváka. Je surrealistický, úchylný, depresivní a plný symboliky a nejednoznačných scén, kdy nevíte, zda se jedná o realitu, fantazii či sen. Musíte si u něj hodně domýšlet a přiznám se, že ne vždycky jsem pochopil, co chtěl autor říct. Každopádně to není typický vietnamský low quality film a musím u něj kromě kamery ocenit i výkon herce, který velmi autenticky zahrál hlavní postavu, retardovaného kluka.

    • 13.2.2019  22:48

    Příjemná, odlehčená romantika o pomalém sbližování dvou odlišných lidí, kteří spolu kvůli nedorozumění jsou donuceni bydlet. Je tu několik dobrých vtipů a v jedné scéně se dokonce octneme v kině na českém filmu (sorry za spojler!), ale zároveň mě film nezaujal ničím, kvůli čemu bych si ho za pět let pamatoval. Problém byl nejspíš i v titulkách, které stály za prd a celý překlad byl zjednodušený, často vynechával. Mluvím o anglických, slovenské jsem nezkusil.

    • 10.2.2019  22:41
    Hausu (1977)
    **

    Totální úlet. LSD na kameře.

    • 5.2.2019  22:55

    Tohle na mě ani nepůsobilo jako korejský film. Pak jsem si na svém profilu vyfiltroval korejské filmy z 90. let a s údivem jsem zjistil, že jsem předtím viděl jen dva - oba od Kim Ki-duka, což není úplně typický reprezentant korejského stylu. Je to jiné než filmy, co v Koreji začly vznikat v novém miléniu. Prostější a civilnější. Ušetřené velkých efektů, plastických nosů a uřvaných jakože dojemných scén. Pořád se to dotýkalo smutných stránek života, ale netlačilo se na pilu, bylo to nenucené. Pomalé tempo, pro některé diváky možná i nudné. Ale mě tenhle styl sedí. Určitě v budoucnu prozkoumám více korejských filmů z této doby. Líbil se mi přirozený výkon obou hlavních postav. Shim Eun-ha byla kouzelná a je škoda, že tak brzo sekla s kariérou.

    • 16.1.2019  00:09
    Nijushi no Hitomi (TV film) (2013)
    ***

    Originál je originál, ale tento remake mi o tolik horší nepřišel. Kratší stopáž není na škodu, jako plus beru i barevné provedení. Shodoshima je krásný ostrov a vidět ho v barvách je potěšení pro oko. Co naopak není plus byla paní učitelka ztvárněná Matsushitou Nao, která byla oproti originálu taková nijaká - odehrála si svoje, ale nic navíc do toho nedala.

    • 12.1.2019  22:41

    Je to spíš prezentace jednoho amerického obchodníka s čajem než plnohodnotný dokument, ale i tak hodnotím vysoko. Jako člověku, který má rád dobré čaje, ale nemá povědomí o pozadí jejich pěstování, sklizně, prodeje či problémech celého odvětví, mi to poskytlo zajímavý vhled do této oblasti. Možná bych hodnotil hůře, kdyby to nebyl můj první dokument o čaji.

    • 6.1.2019  16:00
    Dr. No (1962)
    ****

    První Bond, kterého jsem kdy viděl, byl s Danielem Craigem. A tepreve teď jsem pochopil, proč ho spousta diváků nemusí. Sean Connery má úroveň (nevím, jak lépe vystihnout anglický výraz, že je "classy"), charisma, a celkově je sympatičtější. Ale to není jediný důvod, proč se mi první Bond líbil zatím ze všech nejvíc. Bylo to i kvůli stylu, který se nesoustřeďuje na fantastické efekty, ale dělá film poutavým především díky příběhu a atmosféře. Dávám 4.4* a už se těším, až zkouknu From Russia with Love.

    • 29.12.2018  00:45
    Malý les (2018)
    ****

    Jirka_Šč napsal to, co si myslím i já. Japonský originál miluju. Učaroval svým klidem a pohodou. Moc se v něm nemluvilo ani nedělo, ale krásně se na něj koukalo. Korejský remake se mu sice nevyrovná, ale pořád si drží dobrou úroveň. Bál jsem se, že i do takového uvolňujícího filmu budou schopni nacpat ubrečený patos, ale to se naštěstí nestalo. Víc se tu mluví a děje, takže logicky zbývá méně prostoru pro kameru na vykouzlení pěkných záběrů venkova. Což je škoda, ale aspoň to vaření mě inspirovalo - bramborový chleba a ten kaštanový dezeret určitě zkusím :)

    • 20.12.2018  22:10

    Mám rád ryby i japonskou kulturu (a obzvlášť kuchyni!), ale tenhle dokument mi místy přišel nudný. Zvlášť první půlka neustále opakuje ty stejné fráze a v podstatě se z ní dovíme jen to, jak je Tsukiji velký, výjimečný a že prodejci to dělají víc pro uspokojení zákazníků než pro svůj zisk. Někde kolem půlky stopáže mi dokument začal připadat zajímavý, hlavně část, která se zabývala školními obědy a změnami ve stravovacích návycích Japonců. Dobré na dokumentu je, že pokrývá snad všechny aspekty známého rybího trhu, včetně aukcí, každodenních rituálů, i smutných konců prodejců, jejichž děti nemají zájem navázat na rodinnou tradici. Dost věcí mě překvapilo, hlavně šílená pracovní doba prodejců. A tím nemyslím ani její délku, jako spíš otvírací dobu. Každopádně by dokumentu neuškodilo zkrátit stopáž a trochu prostříhat hlavně první půlku. Až budu v Tokyu, tak bych se určitě na Tsukiji rád podíval.

    • 11.12.2018  23:34

    Je to na hranici mezi dvěma a třema hvězdičkama. Příběh je předvídatelný, skoro až dětsky naivní, herci moc neoslní, ale bylo to zábavné a celkem to ubíhalo. Neuvěřitelné na tom je, že příběh té policejní feny je skutečný!! (Následujou menší spojlery.) Kinako zemřela minulý rok (2017) ve věku 14 let a zkoušky složila až na šestý pokus. Stejně jako ve filmu se stala japonskou celebritou a pomohla zpopularizovat nejmenší japonskou prefekturu Kagawa, z které pocházela.

    • 23.11.2018  23:28

    Přesně jak píše Bluepiggie, z většiny komentářů je znát, že dotyční toho z filmu moc nepochopili. Asiati si v něm hodně dělají srandu sami ze sebe a z asijských stereotypů, vidím v tom i kritiku materialismu a celkově mentality Číňanů. Film sice v mnohém přehání, ale celý ten příběh je inspirovaný skutečnými zážitky ze života autora, takže reálný základ to má a věřit se tomu dá. Navíc je to celkem vtipné a má to úchvatný vizuál z prostředí Singapuru.

    • 19.9.2018  22:48

    Asijských duchařských hororů jsem viděl už dost, ale jak napsal *CARNIFEX*, všechny jsou na jedno brdo. Tohle mi navíc nepřišlo nijak strašlivé a nejlepší na tom ve výsledku byla hudba a elegantní stará auta. A vlastně jsem ještě ocenil to rozuzlení na konci, které mělo větší smysl, než jsem čekal, leč celkový dojem už to zachránit nedokázalo.

    • 13.9.2018  22:18

    Sonda do života a poměrů na českém věnkově v době, kdy jsem se narodil. Já to hodnotím jako dobrý, ne však vynikajicí film. Jaksi mi uniklo, v čem spočívá jeho genialita, zmiňovaná v tolika zdejších komentářích.

    • 11.9.2018  21:20

    Al Pacino byl božî, teda spíš ďábelský. Ale na můj vkus moc náboženské.

    • 3.9.2018  18:38

    Milý film. Překvapivě netrpí žádným z nešvarů, které jsou typické pro vietnamské filmy. Není to nepovedený pokus o Hollywood, neztrapňuje se špatným humorem, nesnaží se zobrazovat Vietnam jako bohatou zemi, ale naopak ho ukazuje takový, jaký je. Dung, Američan s vietnamskými kořeny, přijede na 14-denní dovolenou do Saigonu. Jeho pobyt probíhá zprvu typicky - užívá si levné služby, holky, mejdany. Až do doby, než se zamiluje do Thao, studentky z venkova. Na cestě do její rodné vesnice Dung poznává krásy a kulturu Vietnamu, objevuje svou identitu. Vztah Dunga a Thao a celkově celý příběh působí přirozeně. Dokázal jsem se sžít s pocity hlavního hrdiny při jeho návštěvě venkova, kde v jedné scéně říká: “Tady bych klidně mohl žít. Je to tu tak prosté, tak klidné.” Když jsem tam byl, měl jsem úplně stejný pocit, a to nejsem Vietnamec.

    • 2.9.2018  20:38
    Đẻ Mướn (2006)
    odpad!

    Námět nevypadá úplně tragicky. Mladý pár nemůže mít děti, a tak si najmou náhradní matku, která jim porodí potomka. Provedení je ale strašně laciné - od hereckých výkonů, přes kameru, dialogy až po samotný scénář. Všechno působí jak levná telenovela zkrácená na hodinu a půl. Už po 15 minutách jsem věděl, že se na to nechci dívat. Ale jelikož jsem tenhle film sám přidal na ČSFD, cítil jsem povinnost to dokoukat a ohodnotit.

    • 31.8.2018  07:54

    Meditační záležitost, na kterou je potřeba mít klid a být ve správném rozpoložení. Já jsem to bohužel zkouknul v letadle s turbulencema, otravnýma letuškama a řvoucím dítětem, takže jsem se nedokázal patřičně soustředit. Film je takový starší brácha známějších filmů Jaro, léto, podzim, zima a jaro a Samsara, s nimiž má společné některé motivy. Na rozdíl od nich je ale hůře pochopitelný pro laického diváka, kterým jsem i já, a nemá tak jasné poselství. Je plný filozofických hlášek a pomalých, dlouhých scén beze slov, takže nebude pro každého stravitelný.

    • 18.8.2018  22:55
    Žralokonádo (TV film) (2013)
    **

    Příběhově odpad, filmařsky taky, ale přesto to bylo zábavněší, než jsem čekal.

    • 12.8.2018  00:12
    Velká hra (2017)
    ***

    Dějově to má dobrý spád. Zaujalo mě to fungování pokerových turnajů, líbila se mi podnikavost Molly, a bylo toho víc, co mě upoutalo. Ale nedokázal jsem si to užít. Zaprvé kvůli těm neustávajícím dialogům, které jsem nestíhal (podobný pocit přehlcení jsem měl jen u The Social Network), a hlavně kvůli tomu konci, na kterém zůstalo prázdno. Jaká byla vlastně pointa? Bylo to o praní špinavých peněz? O rodinných vztazích? Pohled do zákulisí pokrových her? Přišlo mi, že v tom bylo vše a zároveň nic. Ale jak jsem řekl na začátku, i tak mě to bavilo.

    • 10.8.2018  23:47
    Sseshibong (2015)
    ***

    Největším plusem je vyobrazení Koreje 60./70. let a představení kdysi populárního klubu C'est Si Bon neznalému divákovi. Romantická linka mezi dvěma fiktivními postavami ale nemá čím zaujmout a tím patetickým závěrem film sám sebe shazuje.

    • 11.7.2018  23:24

    Milá komedie o dvou důchodcích, kteří se snaží přihlásit o jackpot jednoho ze svých sousedů, který, když se dověděl, že vyhrál, umřel na infarkt s vítězným tiketem v ruce. Problém je v tom, že tiket byl na druhé straně podepsaný, a tak je potřeba dobře promyslet plán, jak se úspěšně vydávat za zesnulého Neda. Humor mi sedl, a to jak hlášky, tak vtipné dějové momenty. Skoro celé jsem to zkoukl s úsměvem na rtech. Dokonce i moment, ve kterém auto usmrtí starou bábu (sorry za spoiler). Originální byl i výběr hlavní dvojice, jelikož filmy se dvěma staršími chlapy nejsou tak obvyklé. Od filmu jsem neměl žádná očekávání - zkouknul jsem ho jen proto, že jsem navštívil skoro všechny filmové lokace, i když ve filmu jsou skoro k nepoznání. Bonus dávám i za konec, který byl jiný, než jsou celou dobu tušil. Lepší 4*

    • 30.6.2018  10:02

    Až si na tento film někdy v budoucnu vzpomenu, vybaví se mi především příjemný vizuál zachycující hornatý vietnamský sever s všudypřítomnými rýžovými terasami, tradičními kroji, domy s doškovými střechami a přírodou. Příběh se motá především kolem dvou učitelek Giao a Minh a jednoho ředitele skromně vybavené školy. Giao je zamilovaná do mladého geologa, který v oblasti momentálně pobývá, a jedna z jejich žákyň je načape při sexu v lese. Druhá učitelka Minh má zase zájem o ředitele školy, ten však její city neopětuje. Události postupně vyústí v odchod obou učitelek ze školy, která tak bojuje o přežití. V sázce je vzdělání místních dětí, které už tak není prioritou všech jejich rodičů. Film je neobvyklý tím, že se celý zaměřuje na život etnické menšiny v horách v severním Vietnamu u hranic s Čínou, a pro diváka představuje dobré přiblížení života v této oblasti. V tomto mu může konkurovat jen Chuyện của Pao. Silné 3*.

    • 21.6.2018  22:18

    Krátký napůl dokument, napůl rozhovor o vesničce Nagoro v odlehlé části Japonska. Nagoro měla kdysi stovky obyvatel, ale pro mladé lidi nebyla atraktivní a spousta z nich se přestěhovala za prací do měst. Ayano Tsukimi byla jednou z těch, kdo vesnici opustili, ale na důchod se vrátila zpět. V té době už ve vesnici zbyla jen třicítka starousedlíků. Začla proto vyrábět "strašáky" v životní velikosti - každý z nich nahrazuje jednoho bývalého obyvatele a je umístěný v lokalitě, kterou má Ayano s daným člověkem spjatou ve své paměti. Vesnici teď obývá desetkrát víc strašáků než obyvatel. Mezi nimi je například rybář, další strašáci čekají na zastávce, popíjejí nebo obdělávají pole. Dokument jsem zkouknul (je zdarma online), protože Nagoro jsem nedávno navštívil a zajímala mě jeho historie. Je to krásné a zároveň depresivní místo - na jednu stranu musíte obdivovat jeho unikátnost, kterou mu dávají všudypřítomní realističní strašáci, na druhou stranu je to připomínka smutné reality, že tito lidé zde kdysi žili, zatímco teď je vesnice téměř opuštěná. Tento trend zasahuje vesnice po celém Japonsku a Nagoro je jen příkladem. Samotný dokument mi zodpověděl většinu mých otázek, ale celý jeho záběr se omezuje na krátký rozhovor s paní Ayano. Mohl by být klidně delší a zaměřit se na proces výroby a umisťování panenek, případně rozhovory s dalšími obyvateli vesnice.

<< předchozí 1 2 3 4 6 7