tompaulman

Přišlo mi, že komediální a akční scény se k sobě vůbec nehodily. Vypadalo to, jako kdyby někdo natočil nadprůměrné akční krimi, pak k tomu někdo jiný natočil parodii a ve výsledku to někdo sestříhal dohromady. Temná krimi linka se mi líbila víc, měla správnou ponurou atmosféru a potěšila mě Son Ye-jin, která špatně hrát ani neumí a nejspíš se mi nikdy neokouká.

Natočit film podle knižní předlohy Victorovi Vu velmi prospělo. Výsledek zanechává mnohem lepší dojem než jeho vlastní rádoby-hollywoodské scénáře a v jeho filmografii se tak jedná o ojedinělé dílo. Velkolepé efekty a předramatizované scény charakteristické pro jeho předchozí filmy se tentokrát nekonají, naopak díky relativně všednímu příběhu o dospívání na vietnamském venkově film získává skoro až pohodovou atmosféru, přestože se v něm odehrávají dramatické události. Thieu byl pěkný zmetek se vším, co dokázal provést svému bráchovi kvůli žárlivosti, mladší Tuong byl naopak sympatický naivní kluk, který mě občas přiměl zavzpomínat na vlastní dětství, kdy jsem věřil na pohádkové bytosti. Líbila se mi kompozice děje, do kterého se stále přidávají nové dějové linky a události, které jsou dramatické, záhadné i pohádkové a přitom dobře sladěné tak, že to nepůsobí jako nesourodý mišmaš žánrů. Nakonec musím vychválit i prostředí. Na asijský venkov se vždycky rád dívám, ale Vietnam je obvzlášť krásná země a do některých lokací ve filmu bych se nejradši hned teleportoval.

Po prvních 50 minutách jsem byl přesvědčený, že po dlouhé době něco ohodnotím jako odpad. Hloupý děj, opravdu trapné scény a v nich špatné hraní. Zkrátka nic, co by stálo za pozitivní zmínku. Druhá půlka už tak špatná není a dokonce jsem se u pár scén i usmál, scénu s Van Dammem jsem si užil. Celkový dojem jsou ale slabší 2*.

Nudné, kýčovité a zbytečně dlouhé.

O Vietnam se už dlouho zajímám a sám jsem si udělal v minulosti dva výlety, při kterých mě bavilo objevovat stále nová roztodivná jídla. Takže tématikou je mi pořad blízký a můžu říct, že z mnoha dokumentů, pořadů i článků v tisku je toto jeden z nejlepších a nejvěrohodnějších počinů o Vietnamu a jeho kuchyni. Oceňuji, že se pořad zaměřuje na opravdu autentické vietnamské stravování, snaží se vcelku úspěšně rozebírat jednotlivá jídla a způsoby přípravy a neomezuje se na stokrát probírané pokrmy jako phở nebo bún chả. Přesto je co vytknout. Komentátor, který na nás mluví jako na pětileté dítě, sráží stravitelnost celého pořadu o level dolů. A nemusel by tak zveličovat a přehánět - tím narážím na poslední díl, který se točí v obyčejném street bistru v Đà Nẵngu, které je v komentáři označeno za "nejvyhlášenější restauraci ve městě". LOL. Od pohledu je to bistro jako každé jiné (což by ale neznělo v televizi tak přitažlivě), navíc po minutě googlování zjistíte, že nemá ani moc dobré recenze :D Jak mi řekla kamarádka z Đà Nẵngu, toto bistro sice zná, ale vyhlášené jsou spíš zdejší seafood restaurace a bistra připravující místní speciality jako nudle mỳ quảng. No nic, kromě komentátora je mi osobně nesympatická i samotná slečna Kamu, ale aspoň tam neříká žádné nesmysly :) Myslím, že šest dílů je málo a osobně jako milovník extrémů postrádám zmínky o nějakých netradičních jídlech - vždyť ve Vietamu se konzumuje i hmyz, ptačí embria, krysy, hadi, psi, nebo i stravitelnější věci jako třeba exotické ovoce, krabi či bohatá škála mořských plodů, které nemají ani český název. Může to znít nechutně, ale podle mě by to pořadu přidalo na zajímavosti :)) Komentátor by příště mohl projevit aspoň minimální snahu o správnou výslovnost názvů jídel, protože většinu z nich ošklivě zprznil a ve Vietnamu by mu asi nerozuměli.

Mohla to být příjemná odlehčená komedie, které bych klidně odpustil naivní příběh. Korejci ale dokážou cokoliv posrat přehnaným patosem a nenechají si ujít příležitost k natočení ubrečené scény, čehož v tomto případě maximálně využili. A na to už jsem alergický, takže bohužel jen dvě hvězdy.

Příběh je přirovnán ke kazetě, kterou přehráváte na straně A, abyste ji pak otočili a přehráli stranu B. Strana A reprezentuje nezkušeného nerda, studenta matematiky Suzukiho, který je pozván na slepé skupinové rande. Tam potká Mayuko, svou první lásku, která s ním zdatně manipuluje. Tahle část byla zábavná. Opakem je už vážnější strana B, jenž sleduje útrapy vztahu na dálku poté, co je Suzuki poslán do firemní pobočky v Tokiu, kde si padne do oka s novou kolegyní a s Mayuko se postupně odcizují. Jak jsem film sledoval, vnímal jsem ho jako nadprůměrnou romantiku s dobrým příběhem, kterému hlavně na straně A dodával svěžest 80's nádech. To jsem ale ještě netušil, že celou dobu sleduju jen předehru k naprosto geniálmu zakončení, které nemůžu vyspoilerovat :) Chytře vymyšlené a zábavné, doporučuju.

Zajímavý vhled do zákulisí pornoprodukce. Kamera za celou hodinu a půl neopustí místnost o rozloze obýváku a divák se nedočká jediné sex scény, přesto jsem se u filmu nenudil. Nevím, jak taková zákulisní místnost vypadá ve skutečnosti, ale působilo to na mě opravdově.

Je mi líto, ale film si mě dokázal získat jen částečně. O poměrech v Japonsku před téměř 200 lety vím málo, natož abych rozuměl tehdejšímu postavení žen a tématice rozvodů. Rád se ale vzdělávám a film mi v tomto ohledu byl přínosem. Zajímavé čtení je i v odkazu, který sem hodil Jirka_Šč. Oceňuji kameru, kulisy, kostýmy a celkově vydařený způsob vyobrazení doby. Samotný příběh ve mě ale nedokázal vyvolat žádné emoce, ani jsem si nevytvořil vztah k žádné postavě. Možná to bylo tím, že na můj vkus tam bylo postav příliš, občas jsem si je pletl a u žádné z nich nebyl příběh rozvinut natolik, aby mě upoutal.

Nejslabší Cohen.