P1tr

Strážci galaxie se ukázali býti takovým fenoménem, že se je Marvel pokusil napodobit ve své další vesmírné sérii. Inspirace je to naštěstí jen volná, spočívající v užití výraznějšího barevného spektra a hojné kadence humoru a ve zbytku si jde třetí Thor vlastní cestou. Hlavním důvodem, proč je film dosti odlišný od zbytku nejen Marvelácké produkce a proč je čistokrevnou komedií je bezpochyby režisér Taika Waititi, který dokázal svůj specifický humor a odlehčený přístup bez jakéhokoliv filtru převést do komiksové blockbusterové produkce a vykouzlil jeden z nejvtipnějších a nejpohodovějších komiksových bijáků historie.

Klasický případ "guilty pleasure", neboť Divoký anděl je tak špatný, až je zábavný a z masochistických důvodů se na něj relativně dobře kouká a dá se u něj pobavit, To platí tedy zhruba o půlce seriálu, pak se to zlomí a i na své poměry to začne být špatné a radost ze škodolibého smíchu se vytratí.

Tragická adaptace významné a dodnes nevyřešené události bouřlivých devadesátek na Slovensku. Samotný námět nabízí nesčtetné možnosti, jak ho zajímavě zpracovat a vtáhnout diváka do dění, ovšem tvůrci si zvolil zřejmě ten nejhorší možný způsob a prezentují nám nudný a omezený pohled na titulní únos z pohledu několika nezajímavých postav, díky čemuž film působí zbytečně uzavřeně bez širšího pohledu na dopad události na společnost a ještě ke všemu nemá téměř žádnou hmatatelnou atmosféru či gradaci. K tomu si připočtěte několik WTF momentů a nepasující pokus o romantiku a máte před sebou skoroodpad, který zachraňuje od nejnižšího hodnocení pouze celkem povedený úvod, ve kterém máte ještě naději, že se tvůrci vydají zajímavým směrem.

Tvůrci dokazují, že kvalita první série nebyla náhoda a znovu si pro nás připravili excelentní sci-fi jízdu, která využívá oblíbené věci z minula a některé složky dokonce ještě vylepšuje a druhá série tak přirozeně rozšiřuje mytologii světa, posouvá příběhy postav vpřed a to vše v mnohem lepším a svižnějším tempu, než minule. Jedinou kaňkou je nepovedený a zbytečný sedmý díl, který zbytečně přibrzdí děj před jeho vyvrcholením a působí jako z jiného seriálu, nebo jako tzv. "back door pilot" pro spin off. Ať už byly úmysly za touto epizodou jakékoliv, byly kždopádně chybné. Krom toho si ale není na co stěžovat.

Zjevení z čistého nebe, které před vypuštěním do světa působilo jen jako další neobjevné retro a po zpřístupnění na Netflixu ovládlo životy miliónů diváků a dokázalo, že rozhodně nejde o žádný laciný retro zážitek, ale o stěžejní pilíř současné sci-fi tvorby, který šikovně čerpá inspiraci z ověřených děl minulosti a osvědčené postupy okořeňuje svojí vlastní invencí. Nadpřirozená záplatka je fascinující a skvěle natočená a sama o sobě by vydala na skvělé dílo, nicméně Stranger Things mají v rukávu ještě jeden významný trumf - úžasné dětské herce, kteří zajímavým postavám vdechují život neuvěřitelným způsobem a okamžitě se stanou vašimi oblíbenými seriálovými přáteli. V dnešní době platí téměř že kdo neviděl Stranger Things jakoby nebyl.

Pohled do zákulisí sportovní přípravy Usaina Bolta je stejný, jako on sám - svižný a zábavný. Je zajímavé sledovat, že i nejrychlejší běžec světa je ve své podstatě přerostlý teenager a lenoch, který sice odmaká, co je potřeba pro vítězství, ale příliš se mu do toho nechce, díky čemuž se s Usainem lze ztotožnit ještě více, než dříve na základě jeho sympatických závodních výstupů. Jde o zajímavé a poučné pokoukání pro všechny fanoušky sportu.

Mrazivou atmosférou skrz na skrz protkaný snímek, který nabízí intenzivní zážitek, který se vydá jinou cestou, než původně čekáte. Policejní vyšetřování totiž překvapivě netvoří tak velkou část děje, jak byste čekali a její řešení je velmi nečekaně brzy vyeskalováno a od té chvíle film nabere jiný směr, který působí v prvních okamžicích zvláštně a lehce nepatřičně, ale jak film pokračuje dál, začne vám docházet, jak to celé tvůrci mysleli a zjistíte, že to dává smysl a že díky zvolenému postupu působí film originálněji a dokáže vyvolat silnější emoce. A jako bonus k silnému příběhu dostanete asi nejlepší výkon kariéry Jeremyho Rennera, který je zde opravdu skvělý.

Ukázky a premisa solidně nalákaly na třeskutou zábavu, která se ale nedostavila. Mindhorn je mnohem umírněnější, než by se na základě tématu dalo čekat, což je rozhodně škoda, ale i jeho civilnější podoba dokáže vykouzlit několik dobrých fórů, ale nelze se zbavit dojmu, že se z námětu dalo vytěžit mnohem víc, než jen solidní zábava.

Ani vtipné, ani dostatečně seriózní, takže o co tvůrcům tedy šlo? Zdá se, že ani oni nevěděli a tak se k nám dostal náladově rozpolcený film, jehož žádná část nefunguje přesvědčivě a proto se u něj nelze příliš dobře bavit a dvouhodinová stopáž utíká velice pomalu. Filmaři se asi snažili o nějaký hlubší společenský komentář, který ale pod nánosem nudy zcela zanikl a má pozornost v průběhu sledování postupně upadala natolik, že i kdyby na konci filmu zaútočily mimozemšťané, nejspíš bych si toho nevšiml. Největším plusem filmu je bizarně chytlavě pojatá role Brada Pitta.

Nenáročná komedie, která zpracovává téma moderních domácích pomocníků obstojně a párkrát dokáže upřímně a nahlas rozesmát povedenými vtipy a i ve chvílích, kdy nenabízí třeskuté momenty solidně baví a v současných poměrech nevkusných tuzemských komedií se jedná o nenápadný, i když stále pouze lehce nadprůměrný klenot s výtečnými herci.