mi-ib

Bezvadně namluvené Pepou Dvořákem a hlavně Pučmeloud válí!

Přibližnou nudu a mezery v ději občas vystřídají krásné momenty, které jsou ovšem hlavně na efekt. Člověk nesmí moc přemýšlet o přírodních zákonech, protože jak si jinak vysvětli taneček ke konci filmu, kdy Bale protančí chodbu a postřílí po zuby ozbrojené střáže jednoho podruhám stojící po jejím obvodu. Tento film také ukázal jednu důležitou věc a to tu, že napomádovat si vlasy dozadu může jen bezcitný nebo zfetovaný člověk. :)

"Já jsem ráno musel vstávat už v deset hodin v noci, půl hodiny před tím, než jsem šel spát, jedl jen kousek studeného utrejchu, pracoval ve fabrice devětadvacet hodin denně a šéfovi platil za to, že jsem vůbec mohl chodit do práce, a když jsem přišel domů, tak nás otec vždycky zabil, tančil na našich hrobech a zpíval Alelujá!" Skeče tady získávají další rozměr. Jsou obohaceny o bezprostřední a autentickou reakci publika a Monty Pythonovci se neomezují jen na jeviště, ale kolikrát zamíří do diváků, aby je ještě více zapojili do svého učinkovéní. Snůžka skečů velmi rychle jdoucích za sebou mě připoměla divadlo Sklep.

Drama na velmi vážné téma. Pokud hledáte něco na rozveselení, tak tohle není to pravé pro Vás. Jediná světlá chvilka je jakýsi cliché konec, který mě trochu zklamal. Ovšem hvězdné obsazení, na které já obyčejně moc nedám, vlastně působilo velmi nevtíravě a díky hercům celý příběh vyzněl velmi přirozeně. Film je celou dobu velmi koukatelný a proto vám krásně uteče.

Přestože se může příběh zdát celkem banální, tak je tento film důkazem, že k navození děsivé atmosféry války není zapotřebí vystřílet tisíce nábojů a minometných granátů. Děj mě skvěle vtáhl, a když vojáci seděli na hlídce, já tam seděl s nimi. Oceňuji i věrohodné herecké výkony neokoukaných tváří.

"Nikdy nemlaťte ležícího muže, mohl by vstát." Anglický humor mám rád, i když mě už tolikrát zklamal. A to platí i v tomto případě. Zápletka mi přišla až moc zapletená na to, že jsem čekal oddychovku. Nadruhou stranu na ní zas tolik nezáleželo, hlavně jsem čekal bezvadné anglické gegy. Jenže ty, nad kterými jsem se opravdu zasmál, bych spočítal na prstech jedné ruky.

Na tehdejší dobu a možnosti film nabízí nádherné animace a triky. Jenže celý příběh je tak trochu nuda a divák zbystří až ke konci, kdy čeká jak to celé vlastně skončí.

Já romantickým filmům moc neholduji, ale tady jsem čekal spíše romantickou komedii. Přesněji jsem čekal komedii s trochou romantiky, bohužel to je naopak. Navíc ta celkem přehnaná délka filmu. Za těch pár vtípků a sympatickou Juliet Mills dávám 2*.

Trochu komedie, pohádka, fantasy, drama, romantika, prostě od všeho trochu od něčeho více. Ale dohromady to dává skvělou podívanou. Celých 112 minut jsem zhlédl jedním dechem. Spoustu skvělých nápadů a důkaz, že kouzlit se dá i v dnešním světě.

"A zavolejte do Frankfurtu, ať pošlou sto tisíc lahví. Všichni pašujou CocaColu do východního Berlína, ale nikdo nevrací lahve." Tak to byl fofr. Zběsilé tempo, ve kterém se odehrává poslední půlhodina, mě zarazilo do křesla a pustilo až při titulku The End. Dokážu si představit, že film by mohl být poůštěn budoucím manažerům, protože na MacNamaru by neměl ani Baťa. Každopádně jsem se náramně bavil a pár gegů je opravdu vynikajících! Navíc se to odehrává skoro za humny, takže našinec dokáže v pohodě pochopit okolnosti, za kterých se příběh odehrává. PS: Já si pořád řikal, koho mi ten jeden rusák připomíná. On to byl Ralf Wolter alias Sam Hawkens z Winnetouvek.