Douglas

Hodně mi to připomínalo Lhář, lhář. Hrdina má na začátku vše, co ke štěstí potřebuje. Musí se však nejdřív dostat do styku s nadpřirozenými schopnostmi a udělat řadu kopanců a volovin, aby si to uvědomil a začal si toho vážit. Jenom Bruce je o dost menší parchant než jeho právnický kolega z vedlejší komedie. Hodně moralit, pár dost slušných vtipů a rozehraných komických situací, a k tomu spousta nevyužitého potenciálu, který námět filmu nabízel. Kdyby nebylo Carreyho, asi by se to celé rozpadlo a rozklížilo, takhle se alespoň nenudíte...

Tematická vykrádačka Muzea voskových figurín, ale roztomilá :)

Nevím, jaké byly vtipy v originále, ale jestli mě fakt něco přivádělo k šílenství, byl to dabing páně Rychlého, který mi bohužel velmi připomínal jeho ultratrapné Natočto. Nemám moc rád humor, kde hlavní hrdinou je totální vykradenec a mluví, takže i když byly scénky s tímto hrdinou dobře napsané, spíš jsem se za něj propadal hanbou, než že bych se smál. Zato epizoda, kde Atkinson hrál šéfa v malé firmě, k němuž přišli zaměstnanci žádat o zvýšení platu, je naprosto božská a předznamenává humor, který později vykrystalizoval v Černé zmiji. Hlavní hrdina příběhu se časem přetransformoval do Beana, který díkybohu nemluví a tak je úžasně vtipný :) Celkový dojem ze sit-comu je nakonec těžko hodnotitelný, protože Petr Rychlý to celé shazoval o několik tříd dolů. Celé to bylo kvůli tomu spíš na dvě*, ale díky výborné blackadderovské epizodě dávám tři*.

Tento seriál pro mě vždycky bude symbolem mého dětství :)

Film s tak rozkouskovanou narativní strukturou, že z něj není možné vytvořit komplexní celek s dramatickým obloukem, přesto však bez jediné zbytečné scény. Absentuje vrcholný okamžik nebo scéna filmu, která by nad ostatní nějak vyčnívala a byla cinefily kanonizovanána a citována... Film v rychle nasazeném tempu začíná, pokračuje i končí, aniž by slevil jen o kilometr v hodině a spíše než o celistvý film jde o mozaiku mnoha malých příběhů, tvořících dohromady jeden velký příběh, vyprávěný vševědoucím vypravěčem, který "u všeho byl" a zároveň je jednou z postav, která rozhodně "u všeho nebyla". De facto je Město bohů mnohem scorseseovštějším filmem než je samotný Scorseseho poslední opus, kde dokonce rezignoval i na svého oblíbené(ho) "vypravěče". Vynikající snímek, který spíše než o gangsterech je o postavách se složitými vzájemnými vztahy, které gangstery jsou a řeší problémy poněkud radikálním způsobem. PS: A umře tam hoooodně dětí, hehe :)

Cool holky, cool jízda a cool film, jehož intelektuální úroveň se pohybuje někde u dna Orlické přehrady, ale je neuvěřitelně zábavný. U parodie na Mys hrůzy jsem málem umřel smíchy :)

Šel jsem na ten film s přesvědčením, že uvidím po nějaké době zase další z příšerných adaptací Kingova díla. Podle všech odstrašujících signálech mých přátel jsem čekal neskutečnou nudu, příšerné scenáristické seky a hrozné herecké výkony. A nakonec... Líbilo se mi to. Docela dost. Když pominu poslední půlhodinu, kde se de facto místy adaptovala pravděpodobně nějaká úplně jiná kniha, která se dostala Hollywoodu do rukou smíchaná s posledními dvě stě stranami Kingova románu, je ten film dokonce velmi dobrý... Zjednodušení flashbacků jsem očekával a bylo dokonce nezbytné pro potřebný timing příběhu. Psychologické pasáže, udávající se v hlavě jednoho z hrdinů, byly prakticky nezfilmovatelné, takže jediným nepříjemným šokem byl pro mě ve všech ohledech závěr, který nebyl přitažen za vlasy, ale za celé kadeřnictví. Ale nemůžu chtít všechno. Nakonec jde o jediný zfilmovaný horor podle Stephena Kinga, který je víceméně povedeným - jakkoli sebeironickým - hororem (resp. splatterem).

První polovina výborná. Bohužel ta druhá ji hravě ničí...

Na to, jak strašlivá blbina to je, vídám Chřeštýše až podezřele často... A vždycky se docela bavím. :)

Už dlouho mě žádný film takhle psychicky nezničil a nedojal zároveň. Jeden z nejlepších kousků, co jsem za hodně dlouhou dobu viděl. Především neskutečný herecký koncert Colina Farrella je něco, co mi pokaždé vyrazí dech! Geniální.