Douglas

Film, který rezignoval na stříkající Niagary tělesných tekutin ze všech přirozených i uměle vytvořených otvorů v lidských schránkách a víc se zaměřil na chování lidí v situaci, kdy podle nich padly veškeré brány morálních pravidel a přestala existovat budoucnost. Velmi nepříjemný pohled. A na rozdíl od těch přiznaných adaptací jde o velmi vydařenou inspiraci Dnem trifidů. Jen těch stromů je tam míň...

První série je vtipná i tragikomická zároveň a jakžtakž balancuje na hranici divácké snesitelnosti, kdy už se stává seriál o teenagerských láskách jen idiotskou telenovelou s americkou mládeží místo argentinských dřev. Bohužel, jak bývá u seriálů pravidlem, kvalita klesala s přibývajícími díly níž a níž...hranice padaly a seriál s nimi. S nástupem druhé a hlavně třetí série se stával Dawsonův svět beznadějně hloupým, nudným a tupým. Pak jsem se na to vykašlal a přestal to sledovat :) První série za tři hvězdičky... A ty další? 2*, 1* a Odpad! Sbohem, Dawsone.

Tak nehorázné zprznění comicsu jsem nečekal. Příšerný scénář, ještě příšernější Affleck a naprosto nevhodné obsazení Michaela C. Dunkena. Na tak drahý film měl Daredevil nepovedené triky a polovina toho hodnocení, které dávám, je pouze za geniálního Colina Farrella, vtipné cameo Kevina Smithe a pěknou Jennifer Garner.

Mnohem propracovanější a mnohavrstevnatější než přímočarý první díl. Tolik kritizovaný uvod v Sionu mi připadá jako velmi zásadní pro Matrix Revolutions, stejně jako mnoho detailů, které působily jako nadbytečné... Divák se dočká pointy, která je imho stejně šokující, jako byl před více než dvaceti lety "I am your father". Narozdíl od jedničky (kterou film v mnoha ohledech doplňuje a naopak...ale to říkat nebudu), plné nadějí z nadšení toho, že On byl nalezen a "přišel zachránit svět", je Reoladed v mnoha ohledech velmi smutný film... Po trikové stránce nelze nepřekvapivě filmu nic vytknout, stejně tak i hereckým výkonům a scénáři, na kterém nenacházím žádné negativa...posuďte sami a běžte na Matrix Reloaded. Věřte, že je lepší než jednička...především je úplně jiný.

Jedna z prvních Spielbergových televizních prací, na níž je vidět absence bohatších zkušeností a pravděpodobně i značná "buzerace" studia, která většinou mladým režisérům nedávají mnoho prostoru. Spolu se Savage je Something evil jeden ze dvou filmů, k jejichž realizaci byl Spieberg doslova přinucen. Na poli primitivního scénáře, neznámých herců a omezeného prostoru však Spielberg rozehrál poměrně zábavnou hororovou partii, která sice do mistrovství Duelu má daleko, ale ani na chvíli nenudí. Práce s kamerou i s prvky, budujícími napětí, proszrazuje, jak velký potenciál měl onen mladík před sebou...a že ho zúročil, viďte :)

ODPAD s velkým O a D a P a A a D!!! :)

Stejně jako v předchozích režisérových filmech o destruktivní lásce dospělých lidí i zde kulminují emoce do překvapivého finále. Bouřlivý vztah je vyprávěn bez zbytečného patosu a citového vydírání, Truffaut totiž užil jako (byť nespolehlivého) vypravěče ženu, která celý případ sleduje, aniž by do něj byla osobně zainteresovaná... Celý film je snímán v dlouhých polocelcích, ve kterých gradující napětí nenápadně narůstá a tragédie bublá pod zdánlivě idylickým povrchem. Občas film vzbuzuje pocit, jakoby Truffaut natočil volnou variaci na Představuji vám Pamelu, film, který natáčí režisér jeho Americké noci. Zdánlivě jednoduchý "harlekýnový" příběh je ale vyprávěn velmi chytře a promyšleně, především skrze silné (a výborně zahrané) postavy, od ústředních hrdinů až po jejich partnery a známé. S Americkou nocí jej spojuje řada témat, ať už je to hrdinka (jíž si manžel vzal i po naznačeném pokusu o sebevraždu z nešťastného předešlého manželství, ale ona mu proti své vůli nedokáže jeho obětavost a důvěru oplatit), nebo některé záběry (pokřikování postav na sebe po ránu z oken proti sobě postavených domů, případně letecký záběr v závěru filmu). Ale jde tu najít i motivy z Julese a Jima, Deníku Adély H. i z doinelovské série (vynikající vtípek s pošťákem, nervozita při odjezdu do práce, obsazené telefony), nehledě na takřka povinnou cestu postav do kina a spojení příběhu hrdinů s filmem, který právě sledovali... Hrdinů, kteří nedokázali žít ani spolu, ani odděleně.

Jeden z nejbrilantnějších dokumentů o filmu, co jsem měl možnost vidět. Scorseseho láska k médiu pohyblivých obrazů dala vzniknout čtyřhodinové exkurzi do jeho americké historie, která dává mimořádně silné podněty pro další zkoumání (např. užitečná taxonomie kouzelník/pašerák/ikonoklast).

Film sice nabízí desítky a desítky mouder, jenže ty praskají hned po vyslovení jako bubliny z bublifuku, místo aby ve vás nějak rezonovaly. Postavy se nevyvíjejí a ať se snažil režisér sdělit cokoliv, nejsem zrovna člověk, který by měl pro tento způsob nenarativního a otravného esejizmu pochopení. Postavy Rufuse a Čerčila na mě působily spíš jako karikatury (otázkou je čeho). Kdyby ten vlak nezastavil, určitě bych měl na konci titulků mnohem lepší pocit než jen znuděnost... Možná zadostiučení. Škoda.

Ede, mám tě celkem rád, tvůj děsivý Plán 9 jsem si vychutnal vždy s láskou, stejně jako nudou překypující překrásné dílo o "magorovi ve svetru" Glen or Glenda. Ale tentokrát jsi mě dostal, páč tvůj film nebyl tak špatný jako obvykle. Ehm, lépe řečeno, ne tak špatný, až by byl vynikající, prostě skončil jenom jako příšerný. Mnohé části byly poměrně "konvenčně" natočené, bohužel bez jakékoliv scenáristické či režijní invence, a jiné nefungovaly, páč jste byli blbí a ukradli chobotnici bez motoru: Bela odvádí výkon, za který byl v době Draculy milován, jenže teď coby šílený profesor vyvolává jen smích, stejně jako úchvatně neherecký (anti)talent Tor Johnson. Bride of Monster není ultralevný jako jiné tvé filmy, je jen hrozně špatně natočený, totálně nezvládnutý a... asi pořád v něčem krásně špatný. Ale Plán 9 je prostě "lepší".