MickeyStuma

Godzilla, v tomto případě Gorgo, s dějovou předlohou z King Konga v britské produkci. A to je v podstatě vše. Děj je samozřejmě v určitých detailech vhodně upraven, takže jde jen o další takovou malou učebnici starého dobrého mýtu o ztraceném světě. Gorgo, který má být derivátem některých řeckých mýtů, přinesl do světa monster filmů jednu určitou novinku. Matku a její mládě. A právě v tom spočívá rozdíl v motivu řádění monstra, v tomto případě v Londýně. Samotný závěr se tedy od King Konga liší. Na to, že se jedná o britský trikový film z počátku šedesátých let, se od předchozích japonských přídavků nijak nezměnil. Postava Gorga vykračuje v gumovém kostýmu mezi malými modely budov, aut a lodí, do kterých mlátí a kope. Na svou dobu laciné, ale zábavné. Děj je přímočarý, rychle se dostává k pointě a napětí poněkud opadá, jak se tempo zrychluje. V námětu je však ekologický podtext a metaforická analogie o chamtivosti a lidské povaze. Těžko však říct, zda je to vůbec patrné. V rámci filmové klasiky má však i tento monster film své místo, ničím nevyčnívá, nijak se neodlišuje a jen skromně doplňuje rozsáhlou sérii „kaiju“ filmů.

Film láká na přítomnost Sammo Hunga v jedné z rolí a Jackyho Chana, který však tentokrát zůstal pouze jako producent. Akční matadoři však tentokrát budou zklamáni, protože se jedná o ryze rodinný film se zaměřením na děti a mládež. Příběh je tedy jen dětském dovádění a vylomeninách, aby byly nakonec prostřednictvím bojových umění vedeny k sebeovládání a disciplíně. O tom je především první polovina filmu, kdy se děj odehrává především ve sportovní hale při soutěži bojových umění, takže co se týče této části, sportovní nálada je v absolutním popředí všeho. To by ale nebylo, aby i u takového snímku přece jen nedocházelo k vážným zločinům. Na to, že se jedná o dětský film, se však příliš netlačí na pilu, takže poklidná rodinná atmosféra se stále drží. Samo Hung, když se objeví, vždycky vyzařuje klidnou povahu, ze které jde skoro až strach. Ale na jednu akční scénu s ním se samozřejmě těšit lze. Je nepsaným pravidlem, že každý herec akčních rolí má ve své filmografii také alespoň jeden rodinný film. Samo Hung má tedy tímto splněno. Příběh je právě kvůli dětským divákům patřičně jednoduchý, v druhé polovině zločineckého dějství snad až příliš. Co se týče akce, je dostatečně zábavná a předvádí schopnosti účinkujících ve wu-šu, o což, jak už název filmu napovídá, jde především. Těžko říct, jak to dopadlo u dětí, ale ve světě dospělých diváků nemá tento počin šanci udělat díru do filmového světa.

„Člověk trpící bludnou poruchou je ve skutečnosti obětí lásky. Mají takzvanou duševní nemoc. Zvenčí mohou vypadat normálně, ale trpí klamy žijícími v klamné dimenzi. Když dosáhnou limitu, udělají něco nebezpečného…." Poměrně dobře zpracovaný psychologický thriller, vytvářející pocit neklidu a nejistoty, zejména díky vizuální stránce. Bratři Pangové si zajímavým způsobem nelineárního vyprávění podpořeného snovými sekvencemi pohrávají s divákovým vědomím a nutí ho klást si otázky, co se děje a proč. Jestli je to vůbec skutečné, nebo jestli je to jen sen či představa. Což také v jistém smyslu udržuje podivně nejistý myšlenkový pocit. Děj odvíjející se z pohledu Winnie udržuje diváky v napětí, a to i díky pomalému odhalování pravdy o její situaci. Pro někoho však může být tento styl vyprávění matoucí, čímž nemusí být snadné správně pochopit stav věcí při zkoumání hroutícího se duševního stavu. Tomu nepomáhá ani několikeré zakončení příběhu. Ano, je to tak. V závěru se skutečně několikrát objeví náznak dějově ukončující tečky za větou, ale ouha… Pokračuje to dál. Dějová linka je přitom dosti jednoduchá, ale tak, jak si s tím bratři Pangové pohráli, se jim ve finále povedl filmový psychologický majstrštyk ve své plné jedinečnosti.