Xmilden

Originál jsem neviděl, ale tohle jako remake není vůbec marné. Moc se mi to líbilo, přestože jsem filmu v úvodních minutách moc nevěřil. Přece jen prvotní útok zombie na hřbitově nevypadal moc povedeně. V dnešní době jsme zvyklí na trošku lepší makeup. Jakmile ovšem přichází na scénu Tony Todd film neskutečně oživí. Závěr stojí za zamyšlení, kdo je vlastně větší zrůda. Tom Savini prokázal úctu k materiálu.

Tak konečně i já jsem dostal k prvnímu dílu trilogie Millenium. Musím uznat, že jak jsem očekával Evropané ještě stále dokáží natočit mistrnou detektivku. Prosím neplést si s kriminálkou. Při sledování filmu jsem si nejednou vybavil vzpomínky na Purpurové řeky. Tady je kvalita ještě nepatrně vyšší. Film i přes svou delší stopáž uteče jako voda a mě nezbývá než se pomalu připravit na druhý díl.

The Doors byli spolu 54 měsíců. Prodali přes 80 milionů desek po celém světě. I dnes prodávají milion desek za rok. Dodnes nebyla žádná jejich píseň použita v reklamě na auta.

Mistrovu tvorbu jsem začal sledovat až s filmem Země mrtvých. Takže těžko určit jakou úroveň má jeho tvorba v dávné minulosti. Faktem je že Survival of the Dead je zase o kousek slabší než předešlý Deník mrtvých. Film je vyloženě zralý pouze jako video film. Zápletka nijak zvlášť zajímavá, herci špatní ( vyjímku tvoří snad jen Kenneth Welsh). Něco mi říká že tenhle film byl pohřbený už od první klapky. 40%

Překvapení, poskakující tanečníci v elasťácích mě skutečně bavili, příběhově se sice nejedná o nic převratného (Tony Manero prožívá milostné vzplanutí). Nepokrytě jsem fandil Cythii Rhodes, která v mých očích jasně válcovala tu namyšlenou studenou fuchtli. Pro mě překvapení tohoto roku, protože jsem k filmu přistupoval jako k jasnému kandidátovi na odpad. Hudební směs výživná (hlavně písnička od zcela neznámého Tommy Faraghera - We Dance(So Close To The Fire) a Sly za kamerou (i v jedné scéně, kdy se na ulici šťouchne s Travoltou) ukázal svou velikost. 55%

Léta jsem míjel tento film v DVD půjčovně, po jeho shlédnutí musím jen konstatovat že jsem o nic nepřišel. Filmový zážitek se prostě nekoná. Travolta působí dosti znaveným dojmem. Hvěždná herecká sestava nefunguje. Za zmínku stojí snad Vince Vaughn se svým černošským přízvukem a The Rock s nadzvednutým obočím.

Jelikož se v poslední době koukám snad už úplně na cokoliv. Tak mě nemohlo minout ani španělské drama. Ze španělské filmografie jsem měl možnost vidět velice kvalitní horory. Rozervaná objetí na mě působí jako poslední ostrůvek pravé nefalšované poctivé filmařiny. Pedro Almodóvar bude zastánce starých dobrých časů, který jistojistě odmítá současnou hollywoodskou produkci. Ani se mu nedivím, když má navíc režisér k dispozici Penélope Cruz. Ta překvapí několika docela odvážnými scénami. Film ovšem neoplývá nikterak vydařeným závěrem. Dozvíme se čí je kdo otec, kdo za co může a padla. Trošku uspěchané řešení.

První polovina filmu 80%, druhá 40%. Až tak markantně film začne upadávat. Už od samotného počátku jsem měl s filmem veliké problémy, protože umístění děje do prakticky jákékoliv země (včetně té naší) není žádný problém. Ano, Clareece si v životě prožila svoje, ale ta slabá režie prostě nelze přehlédnout. Film nenabídne žádné rozhřešení, nic. Nominaci na Oscary beru jen z rasových důvodů.

S jménem režiséra se setkávám poprvé. Rozhodně však měl šťastnou ruku na herce, Casey Affleck má zdá se talent hrát pěkné svině a podivíny. Tento film určitě nebyl točen pro širokou veřejnost a časem se na něj zapomene. PS: Jessica Alba jistojistě schytala největší filmový výprask roku.

Havel nehavel. Tohle eee. První kraťas od Pixaru co mě vůbec nevzal. Nápad sice opět zajímavý, ale mě se to prostě nelíbilo.