Syndrom

Povinnost do kina. Burácení talíře, hudby, řhání koní a všechny ty bizár audiovizuální detaily je třeba vidět a slyšet v maximální kvalitě. Neřek bych, že za Peela to tady odrežíroval kameraman, poděvadž už v Uteč bylo znát, že má režisér silnou vizuální naraci. Kameraman to jen víc nahulil a zvětšil - místo drobnokresby ksichtů, scifi spektákl. Má to ten Interstellar efekt, že tam fakt ste, ne že se díváte na sestříhaný divadlo nebo malování v pohybu. Vono je samozřejmě hodně jiný, když se díváte na fotky i blbejch Tater, oproti tomu když stojíte na špičce Kriváně a čumíte na polskou hranici v nedohlednu. Nebo když si u umyvadla umýváte obličej vodou, zvednete hlavu a v odrazu zrcadla je klaun. Lynch byl v tomhle hodně napřed a jsem rád, že s tim minimem novejch srágor co vidim, můžu pro sebe zaznamenat nějakej progres ve filmový řeči. Jedna hvězda dolů protože na to jak je to dlouhý to moc skáče mezi nápadama, místo abysme se k nim normálně dopracovali (zase televize) a má to moc ujetej, nedůvěryhodnej konec (zase King). Shyamalan i Spielberg použiti dobře.

Random zneužívání filosofů, slabé vedlejší linie a zbytek viz. Verbal bez těch jeho píčovin kolem.

Škoda, že na konci se nesnažil zabít Babiše. To by neplakal. Být mi dneska nad padesát, Modelář mě k tomu inspiruje a nemít co lepšího na práci, udělal bych to s rozkoší.

Moc gulášovitý. Méně je vždycky více Fornayová.

Stojí za to vidět dvakrát. Nejen kvůli jazzově klidný huhlavý atmosféře geneticky prokouřenýho hlasu Bokový, abyste ve sluchátkách víc slyšeli důležité konce vět, když na televizi jsem musel furt přetáčet. Zvláštní, že hledání oné dokonalé lásky - duševního souznění - tady nazvali soulmate. Jak kdyby realistická čeština ani dokonalost nepřipouštěla. S češtinou nám zbývá přijmutí zla - špatnosti nebo prostě žít v nefunkčním vztahu. Vzhledem k chytře prodejnějšímu traileru jsem myslel, že to bude silněji komediálnější, ale za tenhle zen po česku jsem mnohem raději. Vyvěrá z autora o kterym jsme si celou dobu mysleli, že je dvacetisedmiletej intoš s obličejem jako čtyřicátník a ono je to naopak.

Televize se prostě nezapře. Král nemá moc filmové snímání (obyčejné scény jsou opravdu obyčejné), ale bohužel tam kde by chtěl být o to důležitější scénář minimalisticky účinný a přirozený, je moc doslovný v tom co bysme měli vidět nebo si domyslet sami (všichni tam mají nějak moc přesah nad tím co dělají ne?). Přesto čtyři, protože hipsterským charismatem Chalameta to má zajímavou hlavní postavu a ta bitva je to, co se trapně snažili dodat v mnohem protěžovanější Hře o trůny.

Parodie Prokletého ostrova a to opravdu epesní. Podobně důsledná a děsivě nejednoznačná jako třeba South Park. Prdlajs těžkopádné, lehké je to jako 90-kové věci. Tak a teď se na to podívejte znovu a užijte si to! Je to jak Sedmikrásky pro chlapy.

Je to neco mezi *** a ****, tak nehodnotim. Libi se mi jednoducha dejovost drsny skoly a videoherni struktura. Cim bliz k ty pul hodce tim lip, nez k hodine. Po 4 filmu prvni Star Whores ze kterych nemam sracku. A to dite je fakt skvely (i subtextem, protoze byt 50 let z 800 deckem je jako 5 let z 80, takze Yoda je tak moudrej bo jeho rasa se mnohem dele uci). Na relax dobrý___Druha sezona uz jsou jasny ctyri. Designove precizni.

Hudebníkem nápaditější a do kina řízný soundtrack, profi střih a sympatičtí herci-neherci. Poslední třetinku by chtělo víc režijně uchopit a čekal jsem, že Jakubovo motiv hovna - sraní - hovna, specificky v tomto pořadí, bude naplno na Oh shit, party! využit. Kdyby to na konci Řezník pořádně vohulil a vyvrcholil dějově připravovaným grand finále Párty Srát, byl bych nadšený ještě víc, ale i tak jsem se od srdce zasmál a obzvlášť si užil scénu s prvním sexem na vlastním otci. Obrácené klišé, kdy zkamenělej zmrd fotr nezná srandu je tu postaveno na hlavu a přeje synkovi jen to nejlepší. Tvrdá škola pro mladý jak má být.

Ježišmarja už umři.