Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (1 451)

plakát

Moje letní prázdniny (2012) 

Zábavná věc, ve které Mel po letech naplno rozbalil svůj šarm. Ale je to lacině natočené, s pitomým voice-overem a podivně nepadnoucím sountrackem. I tak se na to ale dívá příjemně.

plakát

Velká nádhera (2013) 

Vypadá to krásně, snaží se to předat nějaké poselství, ale ze všeho nejvíc - odcházel jsem z kina, a jediné co jsem měl v hlavě byla závist - tohle přesně museli zažívat naši rodiče pokaždé, když přišel nový Felliniho, Antonioniho nebo Bertolucciho film - skvělé řemeslo a propracovaný obsah. Možná ke konci trochu delší, ale odcházíte s pocitem, že jste ty dvě hodiny nepromarnili. A je skvělé vidět naplněné kino u evropského filmu!

plakát

Byl jsem při tom (1979) 

(SPOILER) Z počátku podobný motiv jako u Forresta Gumpa směřuje trochu jinam. Zatímco Gump působí v reálném světě jako mimoň, který díky svému nedostatku budí v lidech buď nenávist, soucit, nebo pochopení vlastní situace, Sellersův Chance proplouvá světem nepoznán. Ve světě, který je už tak komplikovaný, že ho jeho samotní aktéři nechápou, jsou zahradnické proslovy hlavního hrdiny tím nejsrozumitelnějším, čeho se jim může dostat.

plakát

Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) 

Pořád je tu 50% vaty, ale tentokrát se párkrát skutečně zadařilo. Počínaje plavbou v sudech, přes draka Šmaka i nádhernou scénografii Jezerního města jsem se několikrát skutečně přistihl v úžasu, který bych po minulém dílu od PJ už nečekal. Znovu je tedy třeba říct, že dělení na tři díly byla chyba, a Hobit by fungoval skvěle ne-li v jednom, tak maximálně ve dvou filmech. Na Šmakově dračí poušti je znát, že je-li co vyprávět, PJ umí...

plakát

Rituál (1973) 

Tradiční skotské slavnosti, druidské rituály, new-age ... Příběh pátrání po zmizelé dívce vychází z mystiky prastarých legend a z tělo a mysl osvobozujících hnutí 60.let. Málo známý film, od začátku tísnivé vtahující hlavního hrdinu do neproniknutelné sítě událostí, které se zdají tak neodvratné, jako že ráno vyjde slunce a večer zapadne. A nikdo s tím nic nenadělá. Písničky, legrační načesaný účes Christophera Leeho, a opravdu strhující temná atmosféra - a skutečně to funguje skvěle.

plakát

Machete zabíjí (2013) 

Je to stejně stereotypní až uspávající jako jednička, stejně laciné, stejně krvavé... a sem tam z toho vypadne neuvěřitelně surreálná scéna, jen už ty triky se střevy nejsou tak překvapující... Na jednu stranu se dá říct, že RR se až moc ponořil do béčkových vod, a nesnaží se filmovou řečí sdělit už vážně nic, na druhou stranu je sympatické, že dokáže natočit za (asi) málo peněz takovou fanouškovsky nadšenou blbost. Z čeho jsem měl ale opravdu radost je až spagetti-westernově revoluční motiv svobody Mexika, který se prolínal už předchozím dílem. Tentorkát se to ale trochu posunuje - "Tohle už není o Mexiku, to je o celém světě. Žádný svět, žádné Mexiko!" A příště do vesmíru!

plakát

Na hraně temnoty (2010) 

Řeklo by se solidní řemeslo. Ničím mě to vyloženě nenaštvalo, ale ani nenadchlo.

plakát

Kapitán Phillips (2013) 

Nejdřív se budete bát o posádku, potom o piráty, ale o Toma Hankse moc ne... Jeho postava je jakýmsi průvodcem rychle stříhaným dějem, ve kterém se dozvíme, proč jsou rybáři piráty, a jak se jim dá bránit v případě útoku. A to se dozvíme fakt detailně. A je to vlastně hodně zajímavé. Krom poslední scény, která je chtěně dojemná a nabízí hlavnímu představiteli možnost sáhnout si po zlaté sošce, si film na emoce moc nehraje. Je to chladné zprostředkování události s důrazem na logiku celé akce. Až mi párkrát bylo líto, že se Greengrass trochu nesníží ke klasickému vyprávění, ve kterém by z Toma Hankse nedělal obyčejného člověka, ale přiznal, že je klasickým holywoodským hrdinou. Nic víc. Ale i tak - konečně si na Hankse někdo vzpomněl, a obsadil ho do kvalitního filmu!

plakát

Spáči (1996) 

Skvěle obsazené, ale odrežírované možná až trochu moc sebejistě a rutinně - ve srovnání s De Nirovým Bronx tale a prakticky čímkoliv newyorským od Scorseseho to trochu zaostává. Ale opravdu jen trochu, protože De Niro tady opět hraje svůj vrcholový standard, dobové písničky udávají tu správnou atmosféru a mafie má zase prsty všude. Takovýchto filmů už se dnes moc netočí - snad proto, že pamětníci mafie v NY a 60.let už z řad filmových tvůrců pomalu mizí. Spáče řadím k polozapomenutému Mangoldovu dramatu Copland, které není z nejlepších, ale je pořád hodně vysoko.

plakát

Zmizení (2013) 

Neuvěřitelně pomalý film, který pracně buduje parádní atmosféru na pomezí Sedm a Twin Peaks, ale ve skutečnosti stojí i padá s dvěma hlavními představiteli. Oba se snaží na maximum, ale Gyllenhaalovi jsem měl trochu problém uvěřit drsného poldu (byť to nervní pomrkávání bylo skvělé!) a Jackmanovi zase cholerického křesťana s násilnými sklony. Na to jsou oba až moc velcí sympaťáci. I tak se ale jedná o skvělý film, který se ani přes přítomnost hvězd nesnaží divákovi nic uehčit. Je to dlouhé, celkem drsné, trochu divné...a vše je bezpochyby přesně tak, jak to tvůrci zamýšleli.