PetrPan

Vyděšení adolescenti nahrazeni skupinkou bezskrupulozních gangsterů s vojenským výcvikem a pokud si chcete druhé umírání ve tmě užít, nesmíte prakticky vůbec bazírovat na uvěřitelnosti. Ne, že by první část byla přehlídka toho, co by se dalo nazvat Natočeno podle skutečných událostí, ale tady už je těch nadpřirozených efektů víc než dost a vše korunuje finální střet s bastardy na cizím území, který už snese nejpřísnější kritéria filmové pohádky. Ale jak jsem psal, máte-li náladu či schopnost vypnout některá hodnotící filmová centra, zůstane vám pohledný, nezávadný  a napínavý flick, kde se zmrdům dostane i víc než jen spravedlivé odplaty a to někdy na čtyři hvězdy stačí, ne?  Z toho dvě osobně uděluji z lásky ke psům, rotvajler a pitbull a oba vlastně v kladných a významnějších rolích, pro pejskaře pochopitelně povinnost.

Freddy s Jasonem se ve svých sériích dočkali hravosti a odlehčení, Michael hrál prakticky vždy na vážnou notu. Asi nejzábavněji jej pojal Rob Zombie. David Gordon Green pak v roce 2018 natočil důstojnou poctu, o tom žádná. A u ní mělo zůstat. Dvojka hned od začátku jede v naprosto jiných kolejích a deformuje přímočarý slasher do psychologizujícího  komunitního příběhu o zmučeném Haddonfieldu. Nutno podotknout, že zcela neuvěřitelnému, nudnému a hloupě působícímu. Michaelovy vstupy, čti vražedné epizody, jsou sice zase moc fajn a kydlení  má svůj nezpochybnitelný krvavý půvab a náhodností a nesmyslností útoků báječně připomene osmdesátkové slashery, stejně jako Myersova nezranitelnost.  V závěru se pak Green vcelku originálně pustil jinou cestou než jeho vzory a místo zmrtvýchvstání v posledním díle volí vzpouru monstra ještě v tomto. No, jsem zvědavý, co má nachystáno na závěr. Nebýt těch kokotmunitních odstínů zůstal bych zase na čtyřech hvězdách.

Tři vyděšení adolescenti jako vystřižení z filmové příručky o zločinnosti americké mládeže.  Bohatý znuděný inteligentní Chlapec, avšak se srdcem,  chudá Dívka z rozvrácené rodiny s malou nevinnou sestřičkou a ozdobný Grázl z povolání bez větších hloubek, obvykle umírá první a umřel.  Trio se po nezbytném entrée, jež má naznačit jejich sehranou profesionalitu a drsnost (pchá),  vydává na svůj masterpiece do domu se slepým majitelem.  A všechno se samozřejmě posere.  Za sympatický se pak dá považovat vcelku originální přístup k tématu home invasion, není tu totiž jednoznačně stanoveno, kdo je hodný a kdo zlý. Jasná je jen role ošklivého.  Užívat si pak napětí, jehož byla velká kopice, bez fandění jedné či druhé straně byl rozhodně zajímavý zážitek. V závěru se pak vahadlo vychyluje spíš k vetřelcům, což zamrzí, krvavá remíza by rozhodně potěšila víc.  Celkově ale  povedený thriller.

Představa podobné dystopické společnosti s přísně regulovanou populací není něčím, co by stálo mimo reálné možnosti naší budoucnosti. Mrazivé., ale tím vše vážné de facto končí a Wirkola sype z rukávu akční sci-fi béčko se všemi švary i nešvary.  Akční scény jsou samy o sobě malým sci-fi, ale dokážete-li se povznést třeba nad fakt, že  skupina trénovaných zabijáků se při střetu s několika Noomiemi ihned mění v bandu neschopných debilů  a další podivnosti, tak vám výrazně nebude vadit  ani konec s veřejným odhalováním, tak oblíbeným třeba v osmdesátých letech. Mně se hned vybavil Running Man. Hodně odlehčené, až možná místy i jednoduché, dobrodružství vhodné třeba na sobotu, na tu obzvlášť... Silná trojka, já, sobota a třeba čtvrtek.

Celý by se to dalo shrnout jednou větou: Neserte Stathama, nakope vám prdel.  Křišťálově čistá filmová pomsta bez jakýchkoliv příměsí a prakticky bez bab, což se dneska moc nevidí. Mladý Eastwood tu pak skvěle zvládnutou zápornou rolí doslova dělá "ostudu" vždy kladnému tatíkovi a Stathamovi ten  ksicht zase  dokonale kameněl, tam kde měl. Já mám pro tyhle "cesty spravedlivých" slabost, za mě  five.

Tak pověsti nelhaly a Pustina se české seriálově tvorbě skutečně vymyká.  Nebýt známých českých tváří, člověk by měl pocit, že kouká na nějakou tu vikingskou podivnost. Na severu se holt častěji zalézá pod peřinu a tak je poněkud řekněme více sexuálně exponovaný a česko-polské pohraničí evidentně nebude žádnou výjimkou.  Listopadový termín natáčení báječně podtrhl zamýšlenou nehostinnou atmosféru, kurvy na dálničním odpočívadle (nebo ve vedení dolu?) dodaly zdání špinavosti a  Dušek a Stivínová nebyly ve svých precizně zvládnutých rolích psychicky devastovaných postav žádným velkým překvapením a ani předvídatelné rozuzlení mi celkově dobrý, a hlavně jiný, dojem z českého seriálu nijak výrazně nenarušilo. Jen škoda, že se Pustinou vlastně potvrdilo známé přísloví, že jedná vlaštovka ještě jaro nedělá a česká seriálová tvorba pořád víceméně zůstává v mantinelech  zaprděné ochotnické televizní tvorby pro kojící nebo již dávno vykojené matky... Čtvrthodinka za čtyři stovky, strejdo, ber nebo jeď dál.

Jakmile vstoupil na scénu Bruno Ganz, hned mě napadlo, že by byl mnohem důstojnějším hlavním záporákem. Na druhou stranu důstojnost rozhodně nepatří k hlavním definicím téhle  "komedie", jenž svébytně, taky jak jinak, servíruje motiv pomsty a la Death Wish. Skarsgard však není žádný Bronson a norský venkov americké velkoměsto.  Mrtvých grázlů je tu však podobná přehršel a msta se jeví mnohem spravedlivěji.  V pletivu totiž končí do zločinu, který spustil psychotickou epizodu hlavního hrdiny,  vesměs namočení hajzlíci a když se ke všemu přidá i válka gangů, nestačil jsem křížky ani počítat.  "Mohl byste prosím ustoupit z toho koberce?" Plná palba.

Tarantinova banda zfetovanejch negrů se nám v Evropě trochu moc rozlezla  a nepotřebuje ani kleště a letlampy, aby naše prdele brzy zažily středověk.  Tomia kvůli tomu volit sice nezačnu, ale na slova jako respekt či tolerance začínám být silně alergický. Že se západním státům nepodařilo při migračních vlnách důkladně oddělovat zrno od plev je prostě fakt a strkání hlav do prdelí před důsledky tohoto počínání nepomůže nikomu. A už vůbec ne slušným lidem odkudkoliv, kteří by chtěli do té Evropy s dobrými úmysly přijít.  I když v téhle zdegenerované masmédii masírované společnosti (nemyslím tu naši malou českou kotlinu, prosím) to skoro vypadá, že mnohem důležitějším tématem je třeba bučení děcek na George Floyda světového fotbalu.  No, nic, pryč od toho, ani já to nevyřeším. Jimenezova Francouzská spojka mne kdysi opravdu hodně zklamala, ale tady se díky bohu minimálně v první půli vysral na nějaké dramatické veletoče a natočil téměř v dokumentárním stylu až k neuvěření zdrcující pohled na současnou velkoměstskou realitu tzv. vyspělých demokreatur eskalující ve strhujícím zásahu v no-go zóně. A tady někde to mělo celé skončit, případně jsme se mohli vydat cestou osvědčené staré francouzské školy a dočkat se rychlých a zdrcujících špatných konců. V takovém případě bych nadšeně pětkoval.  Bohužel Jimenéz si zřejmě vědomě svázal ruce nějakou inspirací skutečnými událostmi, a tak  se mi nakonec dostalo zase dalšího La French a spousty civění do zdi a jinam. Ale tady už se to dalo v pohodě přečkat.

Krutý Řím byl skutečně krutý, ovšem Lenzi v Neapoli ještě přitvrzuje a přidává vysloveně exploatační prvky. Násilí tu pak působí jako běžná součást lidského života a ti dobří to v takovémto světě rozhodně nemají lehké. Komisař Betti se i v dalším pokračování stává prakticky jediným majákem spravedlnosti, o nějž se tříští vlny moří zločinu. Ale ač nehodlá zločincům ustoupit ani o píď, zdá se že proti bezskrupulózní mafii vedené bezcitným Generálem nemá ani on velkou naději na úspěch. Nebo existuje nějaké východisko? Výborné  poliziotteschi, jež se mi líbilo o kapičku prolité krve i víc než první část z Říma.  Silnější čtyřka.

Kdysi dávno VHS kult a i dnes se dá kupodivu na nejmenovaném skladišti filmů stáhnout VHS rip s jednohlasým dabingem. Ten jsem pro tentokrát oželel, poněvadž při posledním pokusu jsem projekci díky zcela neslyšitelnému dabingu musel vzdát.  Braková akční perla od mého oblíbeného italského mistra Martina šlape jako dobře namazaný stroj smrti. Zápletka je sice příšerná a moc nedává smysl, nicméně jednotlivosti dávají dohromady velmi zábavný obrázek s inspirací v Terminátorovi a až neuvěřitelnou podobností s o rok mladším Over the Top se Sylvestrem Stallonem.  Prkenný, ale vlastně vzhledem k okolnostem přesný herecký projev Daniela Greena uhlazuje výborná Janet Agren a  pochopitelně nedostižný parchant George Eastman.  Filmový zážitek , který rozhodně není pro milovníky stříbrného plátna, dobrých filmů a kvalitní kinematografie. A možná ani pro ty ostatní. Zdaleka nejen z nostalgie za čtyři písty v zápěstí.