Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (766)

plakát

Star Trek (1966) (seriál) 

Ach ta doba naivních scifek a papírových kulis. A jakcí si mysleli hrdinové že jsou progresivní floutci na scéně jak ze 70. let. Konvence velí multi-kulti, takže tu máme jak šikmookého prodejce ze stánku, sovětskýho rozvedčíka, černou operátorku, obtloustlýho mechanika (Welshie!!!), doktora z minulé dekády a ušatýho myslitele z kámošský rasy ufounů. Ale ne všichni alieni jsou kámoši, divák je tak seznamován s celým vesmírem ST. Vše je dílem humorné, amerikanistické a arkádovité. Kapitán přefikne každou sukni (ač na Rikera a jeho "ono" pod zákonem nemá) a na každýho vyzraje nebo mu rovnou pár vysází. Tvůrci se s fantasií nekrotí, takže tuhle je nepřítel mozkovňák jak z UFA a o dvě planety dál třeba myslící kameny, jízda jak na horské dráze. Do nějaké větší hloubky se však seriál pouští ojediněle a důraz je na přímočarost. S efekty se tvůrci celkem snažili, já vím, ty kompy dneska, ale oni nic takovýho před padesáti lety neměli a jak se to povedlo. Škoda, že nezbylo na deformovaná čela Klingonů. Díly jsou poměrně koukatelné (jen naivní) a i přes rozmanitost postav je jen malé procento otravné, dialogy spíše trapné než bezduché. Je to každopádně spíše pro horlivější fanoušky sci-fi, kteří to či ono seriálu odpustí. Live long and prosper.

plakát

Shenandoah (1965) 

Já a westernové drama, to není častá kombinace. Vlastně jsem si tenhle film pustil, protože dojal i Ala Bundu a nečekal jsem nic než klasický patos z doby vzniku, kterému se vysměju a za týden zapomenu. Nevím, jak to Tvůrci udělali a jaké záhadné manipulace použili, ale zážitek to byl skvělý. I já musím vyzdvihnout výkon Jamese Stewarta v roli silné, rozhodné a rozvážné hlavy rodiny, která je po smrti manželky jeho životem. Je toho však mnohem více. Příběh je na jednu stranu patetický a moralistický a dokonce svým způsobem klasický a neoriginální, ale jeho podání je bravurní, od výborných dialogů po celou koncepci a ucelenost scén. Nitka kontrastů, vinoucí se od začátku do konce, nutí k zamyšlení. Tam, kde mnohé filmy mají vůli, avšak provedení je prázdné, umělé a až uboze trapné, Shenandoah vše zvládá mistrně. Proto ani na okamžik nepopuzuje, gradace se prolíná s výbornými scenériemi a sladidlo závěrečné scény je trešničkou, nikoliv výsměchu hodná trapnost. Vetšina dnešních filmů může tvůrcům tuhle precizně odvedenou práci jen tiše závidět.

plakát

Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) 

Tak po kolikátý jsem to viděl? Zdá se mi to, nebo to je pokaždé ještě lepší? Ty písničky si pamatuju už od doby, kdy jsem byl špunt. Hm, je to už nějak dávno, já stárnu a Limonádový Joe mládne. Sakra. Ale jinak si myslím, že není celkem co dodat, stejně nenapíšu nic, co už nenapsal někdo jinej. Pět, ty čtyři byly nebetyčné nedocenění.

plakát

My Fair Lady (1964) 

To bylo ale dlouhý, ještě že tam je ta přestávka, která pro mě přinesla, musím se přiznat, druhou a lepší část. Prostě mi přišlo, že tam je víc zpívání. Možná i proto, že (jak jsem slyšel) všichni ve filmu byli přezpívaní, jen ten co zpívat neumí se nenechal. Skoro rapper Rex Harrison. Jinak příběh je celkem pitomej, asi jako hlavní ženská postava. To byla ale pipina a vtipnej akcent. Moc se mi líbilo, jak to bylo super udělaný, stará škola, žádný CGI. Bezvadný papírový kulisy, dobrá hudba, hezká choreografie a i nějaký ten záběr mě tam zaujal. Já jsem spokojen, kdyby tam bylo víc zpívání, asi bych dal pět, protože mě moc bavily, ale takhle? Smůla...

plakát

Towers Open Fire (1963) 

Inu, bylo to převelice zvláštní kadence výjevů. O to větší škoda, že jsem to viděl v naprosto příšerný kvalitě, protože se mi moc líbilo, jakým způsobem to bylo udělaný. Co taky jinýho, když o Burroughsově tvorbě vim pěkný hovno. Takže pro nás negramoty zbyla série zdánlivě nesouvisejících scén, zcela neoddělitelných od zvukové stopy. Ta je, dle mého, velmi podstatná součást. Netroufám si dělat tu rozklad, ale nějakou tu konspirační teorii samozřejmě mám. Ale určitě mě to zaujalo, dokonce jsem dokázal udržet i pozornost. Navzdory faktu, že je do očí bijící, jak film, vzhledem k dnešním možnostem, zestárnul. Což ale nic neubírá některým výborným nápadům, které jsem já dokázal pochytit. Například když scéna svým zpracováním vytlačí zvuk na úroveň šumu na pozadí a střih na něco diametrálně odlišného nechá vyznít poslední větu z toho šumu. To bylo fakt super. Takže to pro tenhle podivný experiment bude za čtyři.

plakát

West Side Story (1961) 

Ja si myslím, že to byl můj úplně první muzikál a viděl jsem ho na německý televizi. Kolik mi mohlo bejt? Byl jsem špunt a nepamatuju si, jestli to bylo dabovaný nebo s titulkama. Neuměl jsem německy ani anglicky, takže je to jedno, teta mi to překládala. Písničky byly ale v originále, to si pamatuju. Od té doby jsem West Side Story viděl několikrát a asi se nikdy nenabažím té choreografie, nemluvě o hudbě. Ano, je to banální příběh, výměny i jednání přehnané a pořád tam hopsají. A protože je to starý, tak se tam miliskujou pomalu jenom na dálku. Ale stejně si to zase pustím, až dozraje čas, protože je to moc hezkej muzikál a jeden z mých nejoblíbenějších.

plakát

Malý obchod hrůz (1960) 

Jako starší předchůdce výborného muzikálu Franka Oze se teda moc nevytáhl. Nejen že je to poplatný době a dost naivně natočený, ale celý je to takový papírový. Navíc, na komedii, celkem plitký. Některé momenty jsou sice dobré, ale ve výsledku je to průměr. Líbil se mi Jonathan Haze jako vidláckej trouba, asi pro ty prvky grotesky, které jeho postava předváděla. Film ovšem celkem nekomplikovaně plyne a vymačká z potenciálu tak možná polovinu. To sice neurazí, ale nic, co by člověk potřeboval vidět, natož vícekrát.

plakát

1000 Frames (1960) 

Todle je fakt dobrý a jak tu píše igi B., působí to jako tišící prostředek. Ty oblé tvary a vždy drobný posun, malá nedokonalost... I ty barvy jsou takový změkčený, černá není úplně černá a bílá je až krémová. Geniální nic o ničem. Trochu mi to připomíná seriál 24, jen bez otravných keců a dalších hovadin.

plakát

Plán 9 (1959) 

Říkám ANO mnoha výtkám v komentářích u tohoto snímku: recyklace záběrů, mnoho hloupých dialogů, levné kulisy, střídání dne a noci... všechno to ale není zas tak hrozné, jak by se po jejich přečtení mohlo zdát - jen o ždibec naivnější než Teenagers from Outer Space a viděli jste Robot Monster? To nemluvím o mnohých novodobých "skvostech"...

plakát

Neuvěřitelný zmenšující se muž (1957) 

Výborný film. Nejen proto, že předloha i adaptace jsou (očividně) klasika ze staré školy. Úplně to z toho prosakuje. A také (především) pro všechny ty skvělé nápady a triky, bez CGI a vylepšování. Takže žádní pobíhající křičící a peroucí se náctiletí polobozi se složitými sociálními vztahy. Žádné barvičky, světýlka ani výbuchy. Žádný nevtipný rádoby roztomilý humor, žádné prázdné tlachání lobotomiků (kruci, ten Picard mi leží v žaludku, fuj)... Je pravda, že rozjezd je pomalejší a taktéž že některé detaily občas prozradí, že se jedná o trik. To je nám sice jasné, ale většina filmu i po těch letech působí skvěle a uvěřitelně. Což je asi dost subjektivní a v dnešní době nebude moc lidí, kteří tenhle film patřičně docení, natož aby něco takovýho vůbec vyhledávali. Když už je to něco jako jejich vkus (o čemž se dá dnes u mnohých také úspěšně pochybovat). A přitom to bylo pravděpodobně lepší, než všechno co dávali včera na všech českých kanálech. Čtyři rozhodně.